Americká ekonomika v dubnu vytvořila jen čtvrtinu očekávaných pracovních míst

Americká ekonomika v dubnu výrazně zaostala za očekáváním. Vytvořila zhruba 266 tisíc pracovních míst, přičemž analytici očekávali téméř milion. Překvapivě tak vystoupila míra nezaměstnanosti. Přesto Spojené státy letos počítají s nejprudším růstem za čtyři dekády.

Proti březnu, kdy americká ekonomika vytvořila zhruba 770 tisíc míst, tempo růstu pracovních příležitostí prudce zpomalilo. Míra nezaměstnanosti vystoupila na 6,1 procenta z březnových šesti procent.

Agentura Reuters uvádí, že příčinou zpomalení je pravděpodobně nedostatek pracovní síly. „Mnozí budou vnímat slabé dubnové výsledky jako potvrzení, že vylepšené benefity v nezaměstnanosti omezují poptávku po práci,“ cituje Reuters ekonoma Curta Longa.

Podle analytiků ani páteční údaje amerického ministerstva práce pravděpodobně nezmění očekávání, že největší světová ekonomika se zotavuje a je na cestě k nejprudšímu celoročnímu růstu za téměř čtyřicet let.

Většina ekonomů podle agentury AP předpokládá, že situace na trhu práce se bude zlepšovat díky pokračujícímu očkování proti covidu-19 a příznivým dopadům vládních stimulačních opatření na hospodářský růst. Poradenská společnost Oxford Economics předpovídá, že letos vznikne celkem osm milionů pracovních míst a že míra nezaměstnanosti do konce roku sestoupí na 4,3 procenta.

Jde jen o jednu zprávu, říká ekonom

Analytik Peter Cardillo ze společnosti Spartan Capital Securities označil dubnový nárůst míry nezaměstnanosti za zklamání. „Doprovází to vyšší mzdy, což by mohl být problém. Je to další známka, že některá odvětví nejsou schopna najít zaměstnance,“ poznamenal.

Analytik Sameer Samana ze společnosti Wells Fargo Investment upozornil, že z jedné zprávy o trhu práce by se neměly vyvozovat žádné dalekosáhlejší závěry. „Nadále se domníváme, že trh práce zůstává na dobré cestě a bude více než dostatečně podporován spotřebou domácností,“ uvedl.

Loni se americká ekonomika kvůli pandemii propadla o 3,5 procenta, nejvýrazněji od roku 1946. V letošním prvním čtvrtletí se ale hrubý domácí produkt podle prvního odhadu ministerstva obchodu v přepočtu na celý rok zvýšil o 6,4 procenta, což je druhý nejrychlejší růst od třetího čtvrtletí roku 2003.

Americká centrální banka v březnu předpověděla, že v celém letošním roce se HDP zvýší o 6,5 procenta – nejvíce od roku 1984.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
15:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 9 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 14 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 20:51

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánovčera v 19:11

Evropský pohled