Americká ekonomika v dubnu vytvořila jen čtvrtinu očekávaných pracovních míst

Americká ekonomika v dubnu výrazně zaostala za očekáváním. Vytvořila zhruba 266 tisíc pracovních míst, přičemž analytici očekávali téméř milion. Překvapivě tak vystoupila míra nezaměstnanosti. Přesto Spojené státy letos počítají s nejprudším růstem za čtyři dekády.

Proti březnu, kdy americká ekonomika vytvořila zhruba 770 tisíc míst, tempo růstu pracovních příležitostí prudce zpomalilo. Míra nezaměstnanosti vystoupila na 6,1 procenta z březnových šesti procent.

Agentura Reuters uvádí, že příčinou zpomalení je pravděpodobně nedostatek pracovní síly. „Mnozí budou vnímat slabé dubnové výsledky jako potvrzení, že vylepšené benefity v nezaměstnanosti omezují poptávku po práci,“ cituje Reuters ekonoma Curta Longa.

Podle analytiků ani páteční údaje amerického ministerstva práce pravděpodobně nezmění očekávání, že největší světová ekonomika se zotavuje a je na cestě k nejprudšímu celoročnímu růstu za téměř čtyřicet let.

Většina ekonomů podle agentury AP předpokládá, že situace na trhu práce se bude zlepšovat díky pokračujícímu očkování proti covidu-19 a příznivým dopadům vládních stimulačních opatření na hospodářský růst. Poradenská společnost Oxford Economics předpovídá, že letos vznikne celkem osm milionů pracovních míst a že míra nezaměstnanosti do konce roku sestoupí na 4,3 procenta.

Jde jen o jednu zprávu, říká ekonom

Analytik Peter Cardillo ze společnosti Spartan Capital Securities označil dubnový nárůst míry nezaměstnanosti za zklamání. „Doprovází to vyšší mzdy, což by mohl být problém. Je to další známka, že některá odvětví nejsou schopna najít zaměstnance,“ poznamenal.

Analytik Sameer Samana ze společnosti Wells Fargo Investment upozornil, že z jedné zprávy o trhu práce by se neměly vyvozovat žádné dalekosáhlejší závěry. „Nadále se domníváme, že trh práce zůstává na dobré cestě a bude více než dostatečně podporován spotřebou domácností,“ uvedl.

Loni se americká ekonomika kvůli pandemii propadla o 3,5 procenta, nejvýrazněji od roku 1946. V letošním prvním čtvrtletí se ale hrubý domácí produkt podle prvního odhadu ministerstva obchodu v přepočtu na celý rok zvýšil o 6,4 procenta, což je druhý nejrychlejší růst od třetího čtvrtletí roku 2003.

Americká centrální banka v březnu předpověděla, že v celém letošním roce se HDP zvýší o 6,5 procenta – nejvíce od roku 1984.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...