Kongres USA definitivně schválil bilionovou pomoc. Pro nehlasoval žádný republikán

Americký Kongres definitivně potvrdil stimulační balíček v hodnotě 1,9 bilionů dolarů (téměř 42 bilionů korun) na podporu pandemií zasažené ekonomiky. Většina Američanů získá 1400 dolarů, pomoc zamíří také k samosprávám či na distribuci vakcín. Jde o první významné vítězství pro prezidenta Joea Bidena a jeden z největších záchranných balíčků v americké historii.

Na přímé platby ve výši 1400 dolarů pro většinu Američanů půjde 400 miliard dolarů, dalších 350 poputuje za lokálními vládami. „Pomoc je zde – a čekají nás světlé zítřky,“ napsal na Twitteru Biden.

Balík prošel demokraty kontrolovanou Sněmovnou reprezentantů bez hlasů jediného republikánského zákonodárce. Z demokratů nepodpořil legislativu pouze jeden poslanec.

Kongresmani o budoucnosti předlohy diskutovali několik týdnů. Dle demokratů jde o klíčovou legislativu pro zvládnutí následků pandemie, která si ve Spojených státech vyžádala už 528 tisíc životů a miliony lidí se v důsledku koronaviru ocitlo bez práce.

Republikáni proti sadě ekonomických opatření argumentovali jejich přílišnou nákladností, legislativa je podle nich rozhazovačná a plná progresivní agendy. Dle republikánských zákonodárců už mají Spojené státy nejhorší z pandemie za sebou a ekonomika se zvedá. „Je to špatný plán ve špatné chvíli, z mnoha špatných důvodů,“ odsoudil balík kongresman Jason Smith.

„Toto je historický den. Je to začátek konce velké covidové krize,“ okomentoval prohlasování balíku demokratický kongresman Jan Schakowsky. Bílý dům oznámil, že prezident Biden plánuje zákon podepsat v pátek.

Pomoc podporuje většina Američanů

Demokraté usilovali o prosazení balíku do 14. března, kdy vyprší současná federální pomoc v nezaměstnanosti. Ve středu Sněmovna reprezentantů hlasovala o změnách, které v zákonu provedl Senát. Ten z návrhu pomoci vyškrtl například zvýšení minimální mzdy na 15 dolarů za hodinu do roku 2025 a zpřísnil také podmínky jednorázového příspěvku 1400 dolarů – ten dostanou ti, kteří vydělávají do 80 tisíc dolarů ročně.

„Hodně se mluvilo o tom, jak je tento balík moc velký a moc drahý, ale jestli někdy byl čas pro velké cíle, je to nyní,“ je přesvědčen demokratický zákonodárce Richard Neal.

Nový zákon přináší už několikátý balík federální pomoci v době koronavirové krize, ale také zásadní rozšíření amerického systému sociálního zabezpečení. Obsahuje například roční program plošných dávek pro domácnosti s dětmi, který by podle zveřejněných odhadů mohl v kombinaci s dalšími opatřeními do konce roku v USA snížit míru chudoby o třetinu a zahájit cestu k omezení chudoby mezi dětmi na polovinu.

„Pro Bidena a demokraty zákon v podstatě představuje plátno, na které namalovali své základní myšlenky: že vládní programy mohou být pro miliony lidí přínosem, nikoli jen zátěží, a že uvolnění obřích částek pro tyto snahy může být lékem, nikoli jen prokletím,“ napsala agentura AP. Demokratům podle ní dodalo odvahu i to, že většinu voličů příliš netrápí státní dluh, který se blíží k astronomickým 22 bilionům dolarů.

Plán pomoci podle průzkumu Reuters/Ipsos podporuje sedmdesát procent Američanů – mezi demokratickými voliči balík podporuje devět z deseti oslovených, v případě voličů Republikánské strany je to každý druhý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 30 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...