Americká centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Je to nejvyšší hodnota od začátku krize v roce 2008. Fed počítá s tím, že bude úroky zvyšovat dál až nad čtyři procenta, aby zkrotil inflaci.
Inflace je ve Spojených státech vysoká. Počátkem léta dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední čtyři desetiletí. Fed reaguje zvyšováním základního úroku, nyní se dostal do pásma 3,00 až 3,25 procenta, což je nejvíce od poslední krize.
Zároveň banka naznačila další výrazné zvyšování základní úrokové sazby, do konce letošního roku vystoupá na 4,40 procenta a příští rok dosáhne úrovně 4,60 procenta. Snižování sazeb se očekává až v roce 2024.
Šéf Fedu Jerome Powell uvedl, že představitelé banky jsou „pevně rozhodnuti“ snížit inflaci z nejvyšších úrovní za posledních čtyřicet let a „budou v tom pokračovat, dokud práci nedokončí“. „Jsme odhodláni dostat inflaci zpět na dvě procenta,“ řekl.
Vyhlídky na „měkké přistání“ ekonomiky se podle Powella pravděpodobně sníží, pokud představitelé centrální banky zjistí, že měnová politika musí být přísnější, anebo zůstane přísná déle. Zatím si její tvůrci nejsou jisti, zda zpřísňování povede k recesi, ani jak hluboký by případný pokles mohl být.
Zvýšení základní sazby nepřekvapilo analytiky. Centrální banka USA ji zvyšovala stejným tempem již poslední dva měsíce. Od počátku letošního roku již Fed zvýšil svoji základní úrokovou sazbu o tři procentní body, upozornila agentura Reuters.
Meziroční míra inflace ve Spojených státech se v červnu vyšplhala až na 10,1 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za čtyři desetiletí. V červenci nicméně klesla na 8,5 procenta a v srpnu se snížila na 8,3 procenta.
