Fed zápasí s vysokou inflací. Příští rok chce třikrát zvýšit sazby, v březnu skončit s nákupy dluhopisů

Americká centrální banka (Fed) zrychlí zpřísňování měnové politiky. Měsíční objem nákupu dluhopisů bude snižovat dvojnásobným tempem, než dříve avizovala. V březnu tento program patrně zcela ukončí. Banka dále očekává, že v příštím roce třikrát zvýší úrokové sazby, uvedla ve středu v prohlášení. Fed reaguje na oživování ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 a na vysokou inflaci.

Svou základní úrokovou sazbu Fed nadále drží v rozpětí nula až čtvrt procenta. Vzhledem k tomu, že inflace již nějakou dobu přesahuje dvě procenta, (měnový) výbor očekává, že „bude vhodné zachovat“ současné téměř nulové úrokové sazby, dokud se trh práce nevrátí k plné zaměstnanosti, uvedl Fed v prohlášení.

Centrální banka v něm začala důkladněji vymezovat „normalizaci“ měnové politiky po téměř dvou letech mimořádného úsilí o vyléčení ekonomiky z následků pandemie, napsala agentura Reuters.

Míra inflace ve Spojených státech v listopadu vystoupila na 6,8 procenta a je nejvyšší za téměř čtyřicet let.

Jaké jsou další záměry

K tomu, aby se inflace vrátila k dvouprocentnímu cíli centrální banky, odhadují představitelé Fedu, že základní jednodenní úroková sazba bude muset do konce roku 2022 vzrůst na 0,9 procenta, v roce 2023 bude nutné pokračovat ve zvyšování na 1,6 procenta a v roce 2024 na 2,1 procenta. Případné zvyšování sazeb bude podle Fedu nyní záviset na vývoji trhu práce.

V nových ekonomických projekcích Fed odhaduje, že inflace v příštím roce dosáhne 2,6 procenta oproti 2,2 procenta, které předpokládala v září. Míra nezaměstnanosti podle Fedu klesne na 3,5 procenta.

Ačkoli vývoj ekonomiky je s ohledem na novou variantu koronaviru omikron nejistý, Fed nyní prognózuje, že růst americké hospodářství by se měl příští rok pohybovat kolem čtyř procent, zatímco v září centrální banka odhadovala 3,8 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 6 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 22 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled