S těžkými propady zahájily akciové trhy po celém světě. Americký Dow Jonesův index ztrácel na počátku obchodování téměř deset procent a obchodování se muselo na 15 minut přerušit. Později se však sestup v USA ještě zrychlil. Televize CNBC uvedla, že index Dow Jones zaznamenal během dne propadem 2 999 bodů svůj nejhorší den v histori. Měřeno přes procenta (téměř 13 procent) šlo o druhý nejhorší den ve 124leté historii indexu, zmínil list The Wall Street Journal. Panevropský index STOXX 600 začal s poklesem kolem osmi procent. V dalším průběhu dne se situace - v Evropě - většinou lehce zklidnila, zmírnily se i ztráty.
Americké akcie přepisovaly svou temnou historii. Index Dow Jones rekordně klesl
Akcie ve Spojených státech v pondělí utrpěly nejprudší pokles od roku 1987 kvůli rostoucím obavám, že pandemie nového typu koronaviru stáhne americkou i globální ekonomiku do recese. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 12,93 procenta a obchodování zakončil na 20 188,52 bodu. Širší index S&P 500 ztratil 11,98 procenta a technologický Nasdaq 12,32 procenta.
Ekonomika Spojených států kvůli pandemii nového typu koronaviru možná směřuje do recese. Uvedl to v pondělí americký prezident Donald Trump. Slíbil rovněž pomoc americkým aerolinkám, neupřesnil však její podobu. Trump podle agentury AP poprvé připustil, že koronavirus, který již těžce zasáhl globální finanční trhy, by mohl ve Spojených státech vyvolat recesi. USA jsou největší ekonomikou na světě.
Evropa zmírnila ztrátu
Panevropský akciový index STOXX 600 po okamžitém, více než čtyřprocentním propadu asi půl hodiny po zahájení odepisoval zhruba 8,2 procenta a nacházel se blízko 275 bodů. Index byl tak nejníže minimálně za sedm let. Obchodovací den však nakonec uzavřel se ztrátou „jen“ 4,8 procenta.
Britský FTSE 100 skončil pondělní obchodování v mínusu čtyři procenta, německý DAX ztratil 5,3 a francouzský CAC 40 pak 5,7 procenta.
Index PX pražské burzy v pondělí klesl o 7,76 procenta na 761,12 bodu. Na nižší úrovni byl naposledy na přelomu března a dubna roku 2009, tedy v době finanční krize. Nejvýraznější pokles postihl akcie mediální skupiny CME a do minusu stahovaly burzu také bankovní tituly.
Těžký úder hned na začátku
Evropské akcie zahájily týden masivním propadem, nejvíce ztrácely banky a letecké společnosti, z nichž některé odepisovaly až 30 procent.
Trh reagoval na obavy z hlubokých dopadů pandemie způsobené novým koronavirem, která se šíří Evropou. Situaci nezlepšila ani koordinovaná intervence předních centrálních bank světa v čele s krokem amerického Fedu, který se rozhodl v noci na pondělí snížit základní úrokovou sazbu téměř na nulu.
Výkonnost indexu STOXX 600 Europe za posledních 5 let
Trh vyhodnocoval také překvapivý krok americké centrální banky (Fed), která v neděli večer srazila hlavní úrokovou sazbu téměř na nulu a obnovila masivní program kvantitativního uvolňování.
V jeho rámci začne zhruba za 700 miliard dolarů (16,6 bilionu korun) nakupovat vybrané dluhopisy, aby maximálně podpořila finanční systém a dodala mu likviditu.
Koruna vůči euru masívně ztrácela
Česká měna poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27,00 Kč/EUR. Proti pátečnímu závěru končila v pondělí kolem 17:00 o rovnou korunu níže na 27,18 Kč/EUR. Dolů ji poslaly vládní kroky proti šíření nového typu koronaviru, odpolední zásah centrální banky nepomohl. Vůči dolaru koruna ztratila zhruba 75 haléřů na 24,41 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření analytiků.
Vláda na nedělním nočním jednání rozhodla o zákazu volného pohybu lidí s výjimkou cest do zaměstnání, nezbytných cest za rodinou, pro základní životní potřeby nebo k lékaři. Zavedla také další nová opatření proti šíření koronaviru. „Pro tuzemskou měnu to opravdu nebyla dobrá zpráva. Oproti pátečnímu zavíracímu kurzu v pondělí totiž oslabila o dvě a půl procenta,“ podotkl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
ČNB snížila sazby
Bankovní rada České národní banky v pondělí na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti.
Zároveň ČNB potvrdila připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu Kč. Koruna přitom v posledních dnech oslabuje až nad hranici 27 korun za euro.
„Domníváme se tak, že ČNB by vstoupila na trh a podpořila korunu intervencemi v případě, kdy by koruna oslabila k hranici kolem 28 Kč za euro. ČNB má v tuto chvíli velké množství devizových rezerv (kolem 60 procent HDP) a má tak dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny delší období bránit,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Vývoj kurzu koruny k euru za posledních 5 dní
Vývoj kurzu koruny k dolaru za posledních 5 dní
Představitelé největších ekonomik se budou telefonicky radit
V reakci na kroky Fedu v pondělí podporu svým ekonomikám poskytly také centrální banky Japonska, Austrálie a Nového Zélandu.
Cílem kroků centrálních bank je zmírnění hospodářského dopadu šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem. Vyděšené investory však jejich jednání uklidnilo jen částečně.
Australský akciový trh v pondělí klesl nejvíce od roku 1987, zatímco hlavní index japonských akcií Nikkei 225 uzavřel nejníže od listopadu 2016. Index MSCI, který sleduje vývoj akcií v oblasti Asie a Tichomoří bez Japonska, odepisoval asi čtyři procenta a byl nejníže od roku 2017. Ztrácely také akcie v Číně a Hongkongu.
Na čínské akcie měla negativní vliv i nejnovější statistika, která ukázala, že průmyslová výroba v Číně v lednu a v únoru ve srovnání se stejným obdobím loni klesla o 13,5 procenta, nejvíce za 30 let. Výrazně se propadly i maloobchodní tržby a vzrostla nezaměstnanost. Vláda ve druhém čtvrtletí očekává pokles ekonomiky.
K intervenci Fedu se připojilo pět dalších centrálních bank. Společně nabídnou levné dolary finančním institucím, které čelí stresu na úvěrových trzích.
Jaké konkrétní kroky podnikají banky
Japonská banka (BOJ) rozšíří nákupy akcií, dluhopisů a dalšího majetku a poskytne roční půjčky s nulovým úrokem společnostem, které nemají dostatek hotovosti.
Australská centrální banka (RBA) napumpuje do napjatého finančního systému dodatečnou likviditu a tento týden představí další kroky, napsala agentura Reuters.
Mimořádné kroky oznámila i centrální banka Nového Zélandu (RBNZ), která v pondělí snížila hlavní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na rekordní minimum 0,25 procenta. Slíbila, že na této úrovni zůstanou úroky nejméně 12 měsíců.
Jihokorejská centrální banka na mimořádném zasedání snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,75 procenta, nejníže od roku 1999.
Koordinovaná reakce předních světových bank připomíná kroky učiněné před více než deseti lety kvůli globální finanční krizi.
Ceny ropy výrazně klesají, opatření zatím trh neuklidnily
Ceny ropy v pondělí také výrazně klesají, severomořský Brent o více než deset procent. Pohybuje se tak jen těsně nad třiceti dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) spadla pod 30 dolarů za barel a ztrácí kolem osmi procent. Trhy ani v tomto případě neuklidnily zatím přijatá opatření nebo prohlášení bank a vlád.
Severomořská ropa Brent kolem 13:10 SEČ odepisovala 10,6 procenta zhruba na 30,25 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) pak ve stejnou dobu ztrácela kolem osmi procent na 29,20 dolaru za barel.
„Ta cenová odezva je pochopitelná vzhledem k tomu, že nižší úrokové sazby a nové nákupy dluhopisů neudělají nic, aby změnily tu nynější slabou poptávku po ropě,“ řekl podle agentury Reuters analytik Carsten Fritsch z finančního ústavu Commerzbank. Čím více zemí zastaví veřejný život, uzavře hranice a zruší letecké spojení, tím větší bude podle něj dopad na poptávku po ropě. Zejména proto, že klesá ekonomická aktivita.