Americký Fed snižuje základní úrokovou sazbu, v Česku se spustí Úvěr COVID

Napříč světem se vlády a instituce snaží zmírnit ekonomické dopady koronaviru. V USA oznámila centrální banka Fed, že snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod do pásma 0 až 0,25 procenta a že zahajuje program kvantitativního uvolňování ve výši 700 miliard dolarů. V tuzemsku zase Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) už v pondělí spustí příjem žádostí do programu Úvěr COVID na podporu podnikatelů. Podle Evropské centrální banky (ECB) spouštějí hlavní světové centrální banky společnou operaci, jejímž cílem je zajistit, aby byl v pondělí na trhu dostatek likvidity.

Do společné akce je kromě ECB a Fedu zapojena ještě britská, japonská, kanadská a švýcarská centrální banka, uvádí měnový výbor ECB.

Fed pak bude udržovat úrokové sazby blízko nuly, dokud si nebude jistý, že je krize zažehnána, uvedla banka ve svém sdělení. Proti nynějšímu kroku hlasovala jen jedna z 12 členů měnového výboru Fed.

Postup americké centrální banky obratem přivítal americký prezident Donald Trump. „Velmi mne to těší. Chci Fedu poblahopřát,“ řekl Trump, který po snižování úroků dlouho volal. Fed úroky snížila nečekaně už podruhé za méně než dva týdny.

Půjčka pro tuzemské podnikatele

Tuzemský program Úvěr COVID schválila vláda začátkem týdne, na půjčky podnikatelům je  vyčleněno 600 milionů korun. Provozní úvěr bude možné využít například k úhradě mezd zaměstnanců, nákladů na energie, nájmu nebo financování zásob.

Vládní projekt lze využít i na úhradu dodavatelsko-odběratelských faktur nebo k předfinancování pohledávek. Podnikatelé mohou požádat o částku od půl milionu až do 15 milionů korun. Žádost a pokyny budou od pondělí dopoledne k dispozici na webu Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Podnikatelé budou muset prokázat potíže s koronavirem

Úvěr bude ČMZRB poskytovat do 90 procent způsobilých výdajů a se splatností dva roky včetně možnosti odloženého splácení na dobu až dvanácti měsíců. Žádosti bude možné podat přes e-podatelnu ČMZRB a její součástí bude muset být doklad prokazující, že se podnikatel dostal do potíží právě v souvislosti s koronavirem.

Může jít například o doklady potvrzující zrušení zájezdů v případě cestovních kanceláří, potvrzení o zrušení zakázky či dodávky materiálu v případě výrobních společností. ČMZRB také ve spolupráci s ministerstvem průmyslu připravuje úpravu záručních programů banky, aby společně s komerčními bankami pomohla i podnikatelům, kteří potřebují částky pod půl milionu korun.

Podnikatelům bude poskytovat záruky za úvěry od komerčních bank a finanční příspěvek na úhradu úroků. Parametry této formy podpory se připravují, odvíjet se budou od rozhodnutí vlády.

Účtenkovka končí

Ministerstvo financí pak plánuje rozpočtové škrty za miliardy kvůli boji s koronavirem. Ušetřené peníze chce použít na podporu zaměstnanců, kteří teď musejí hlídat děti, a na úlevy pro podnikatele, co přicházejí o zákazníky.

„Začnu škrtat ve své kapitole tím, že zruším účtenkovou loterii, což je teď rychlá úspora 65 milionů ročně a raději je dám na roušky,“ okomentovala změny v rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Počítá rovněž třeba s omezením slev na jízdném pro žáky a studenty. Chce, aby zůstaly jen penzistům. 

Podle Schillerové by úspory měla připravit všechna ministerstva. „Vyzvala jsem vládní kolegy, aby nevypisovali v tuto chvíli zbytné dotační programy. V pondělí půjdu na vládu s konkrétními návrhy na přesuny peněz,“ tvrdí ministryně.

Už v neděli kabinetem prošel liberační balíček, podle nějž lidé a firmy budou moci odevzdat daňové přiznání o tři měsíce později bez sankce, tedy do 1. července. Finanční správa také nebude udělovat pokuty za pozdní odevzdání kontrolního hlášení a finanční a celní správa nebude po květnovém startu 3. a 4. vlny elektronické evidence tržeb tři měsíce dávat pokuty za opožděnou registraci k EET.

Česká vláda v pondělí také projedná plán ministryně práce Jany Maláčové na prodloužení ošetřovného pro rodiče, kteří zůstali kvůli uzavření škol doma s dětmi. Podle návrhu by měli nárok na ošetřovné i živnostníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...