Americký Fed snižuje základní úrokovou sazbu, v Česku se spustí Úvěr COVID

Napříč světem se vlády a instituce snaží zmírnit ekonomické dopady koronaviru. V USA oznámila centrální banka Fed, že snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod do pásma 0 až 0,25 procenta a že zahajuje program kvantitativního uvolňování ve výši 700 miliard dolarů. V tuzemsku zase Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) už v pondělí spustí příjem žádostí do programu Úvěr COVID na podporu podnikatelů. Podle Evropské centrální banky (ECB) spouštějí hlavní světové centrální banky společnou operaci, jejímž cílem je zajistit, aby byl v pondělí na trhu dostatek likvidity.

Do společné akce je kromě ECB a Fedu zapojena ještě britská, japonská, kanadská a švýcarská centrální banka, uvádí měnový výbor ECB.

Fed pak bude udržovat úrokové sazby blízko nuly, dokud si nebude jistý, že je krize zažehnána, uvedla banka ve svém sdělení. Proti nynějšímu kroku hlasovala jen jedna z 12 členů měnového výboru Fed.

Postup americké centrální banky obratem přivítal americký prezident Donald Trump. „Velmi mne to těší. Chci Fedu poblahopřát,“ řekl Trump, který po snižování úroků dlouho volal. Fed úroky snížila nečekaně už podruhé za méně než dva týdny.

Půjčka pro tuzemské podnikatele

Tuzemský program Úvěr COVID schválila vláda začátkem týdne, na půjčky podnikatelům je  vyčleněno 600 milionů korun. Provozní úvěr bude možné využít například k úhradě mezd zaměstnanců, nákladů na energie, nájmu nebo financování zásob.

Vládní projekt lze využít i na úhradu dodavatelsko-odběratelských faktur nebo k předfinancování pohledávek. Podnikatelé mohou požádat o částku od půl milionu až do 15 milionů korun. Žádost a pokyny budou od pondělí dopoledne k dispozici na webu Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Podnikatelé budou muset prokázat potíže s koronavirem

Úvěr bude ČMZRB poskytovat do 90 procent způsobilých výdajů a se splatností dva roky včetně možnosti odloženého splácení na dobu až dvanácti měsíců. Žádosti bude možné podat přes e-podatelnu ČMZRB a její součástí bude muset být doklad prokazující, že se podnikatel dostal do potíží právě v souvislosti s koronavirem.

Může jít například o doklady potvrzující zrušení zájezdů v případě cestovních kanceláří, potvrzení o zrušení zakázky či dodávky materiálu v případě výrobních společností. ČMZRB také ve spolupráci s ministerstvem průmyslu připravuje úpravu záručních programů banky, aby společně s komerčními bankami pomohla i podnikatelům, kteří potřebují částky pod půl milionu korun.

Podnikatelům bude poskytovat záruky za úvěry od komerčních bank a finanční příspěvek na úhradu úroků. Parametry této formy podpory se připravují, odvíjet se budou od rozhodnutí vlády.

Účtenkovka končí

Ministerstvo financí pak plánuje rozpočtové škrty za miliardy kvůli boji s koronavirem. Ušetřené peníze chce použít na podporu zaměstnanců, kteří teď musejí hlídat děti, a na úlevy pro podnikatele, co přicházejí o zákazníky.

„Začnu škrtat ve své kapitole tím, že zruším účtenkovou loterii, což je teď rychlá úspora 65 milionů ročně a raději je dám na roušky,“ okomentovala změny v rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Počítá rovněž třeba s omezením slev na jízdném pro žáky a studenty. Chce, aby zůstaly jen penzistům. 

Podle Schillerové by úspory měla připravit všechna ministerstva. „Vyzvala jsem vládní kolegy, aby nevypisovali v tuto chvíli zbytné dotační programy. V pondělí půjdu na vládu s konkrétními návrhy na přesuny peněz,“ tvrdí ministryně.

Už v neděli kabinetem prošel liberační balíček, podle nějž lidé a firmy budou moci odevzdat daňové přiznání o tři měsíce později bez sankce, tedy do 1. července. Finanční správa také nebude udělovat pokuty za pozdní odevzdání kontrolního hlášení a finanční a celní správa nebude po květnovém startu 3. a 4. vlny elektronické evidence tržeb tři měsíce dávat pokuty za opožděnou registraci k EET.

Česká vláda v pondělí také projedná plán ministryně práce Jany Maláčové na prodloužení ošetřovného pro rodiče, kteří zůstali kvůli uzavření škol doma s dětmi. Podle návrhu by měli nárok na ošetřovné i živnostníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...