Akcie v rekordním pádu. Obavy investorů z koronaviru se prohlubují

Čtvrtek byl na evropských akciových trzích ve znamení prudkého propadu. Burzy v Paříži, Miláně a Madridu zaznamenaly nejvyšší propad od svého založení. Burza v Londýně klesla nejvíce od října 1987, ta frankfurtská od roku 1989. Tvrdý zásah dostal i Wall Street.

Panevropský akciový index STOXX 600 uzavřel čtvrteční obchodování snížením o 11,38 procenta na 295,25 bodu. To byl jeho nejvyšší zaznamenaný pokles v historii. Britský FTSE 100 se propadl o 10,87 procenta. Znamená to jeho nejvyšší denní propad od takzvaného černého pondělí, tedy od 19. října 1987, kdy se akciové trhy zhroutily. Německý DAX přišel o 12,24 %  a francouzský CAC 40 o 12,28 procenta.

Poklesu evropských akcií nezamezila ani opatření, která ve čtvrtek oznámila Evropská centrální banka (ECB). Ta zároveň ponechala úrokové sazby beze změny. ECB také zhoršila výhled ekonomiky eurozóny a její šéfka Christina Lagardeová nevyloučila recesi.

Zasažena byla  i pražská burza. Index PX ztratil 7,84 procenta na 815,74 bodu. Byl to nejvýraznější propad od hospodářské krize v roce 2008. Pokles dostal index na nejnižší hodnotu od července roku 2016. Česká měna ve čtvrtek vůči euru oslabila na 26,23 Kč/EUR a je tak nejslabší od června 2017. K dolaru oslabila na 23,67 Kč/USD, na nejslabší úroveň od září.

Těžké časy i na Wall Streetu

Ztrácely rovněž americké akcie. Index Dow Jones, zahrnující třicet předních akcií poklesl o 9,99 procent, širší S&P 500 o 9,51 % a index technologického trhu Nasdaq o 9,4 procenta. Propad indexů Dow Jones a S&P 500 byl nejvyšší od roku 1987. Krátce po zahájení přitom Dow Jonesův index  ztrácel 7,2 procenta. Obchodování proto bylo automaticky na 15 minut pozastaveno. 

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil 30denní zákaz cestování z Evropy do USA, s výjimkou Británie. Omezení, které má v USA zpomalit šíření nového koronaviru, bude platit od páteční půlnoci. Pod velký tlak se proto dostaly akcie leteckých přepravců, například aerolinek Air France-KLM a Lufthansa.

Oslabily i asijské akcie, Austrálie míří do recese

Propady jsou výrazné i na asijských akciových trhích. Hlavní index tokijské burzy Nikkei klesl o 4,4 procenta na 18 559,63 bodu. To představuje jeho nejnižší závěrečnou hodnotu za téměř čtyři roky. Vývoj na trhu s termínovými kontrakty signalizuje rovněž výrazný propad evropských akcií.

Index australské akciové burzy S&P/ASX 200 se ve čtvrtek propadl o 7,4 procenta na 5304,60 bodu. Zaznamenal tak nejprudší pokles od globální finanční krize a obchodování uzavřel na nejnižší úrovni za více než tři roky. „Pro Austrálii je nyní pravděpodobná technická recese,“ uvedla banka UBS.

Technická recese se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Austrálie by ji zažila poprvé od roku 1991.

Oslabily rovněž čínské akcie, index šanghajské burzy Shanghai Composite ztratil 1,5 procenta. „Zákaz cestování z Evropy (do USA) rozhodně všechny překvapil,“ uvedl jeden z analytiků společnosti ANZ. „Již nyní víme, že ekonomický dopad koronaviru je významný. Toto dodatečné opatření dopad na podniky výrazně zvýší,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.