Před deseti lety americká a potažmo světová ekonomika zabředla do finanční krize, která neměla v poválečné historii srovnání. Rozbuškou se stal byznys s hypotékami v USA. I když problémy zasáhly tamní trh už dříve, zlom přišel v září 2008, kdy zbankrotovala investiční banka Lehman Brothers. Další investiční banka Merrill Lynch se nechala koupit od Bank of America a americká vláda převzala kontrolu nad dvěma hypotečními agenturami, pod které spadala téměř polovina všech hypotečních úvěrů.
Krize v datech: Kudy vedla cesta k pádu Lehman Brothers a recesi
Vzestupy se v ekonomice střídají s pády, několik let po prasknutí internetové bubliny ale málokdo očekával, co způsobí nerozumné praktiky na americkém hypotečním trhu. Jeho kolaps postupně přerostl v globální krizi. Hypotéky se – stručně řečeno – vymkly kontrole, přičemž společnosti dávaly půjčky i klientům se špatnou úvěrovou minulostí a očekávatelnými problémy při splácení.
Kvůli krizi hypotečních ústavů poté začaly výrazně padat americké akcie v obavě, že by se problémy mohly přelít na celý finanční sektor i zbytek ekonomiky. Obavy to nebyly plané, protože v Americe se hypoteční úvěry převáděly v balících na obchodovatelné cenné papíry, což znamenalo těsné propojení s finančními trhy jak v USA, tak i v zahraničí.
Reakce na frankfurtské burze ze 16. září 2008
Řada zemí se kvůli následné krizi potýkala s propadem hospodářského růstu a s nezaměstnaností. Některé státy se musely dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem na pomocných úvěrech a byly i takové, které se ocitly na prahu státního bankrotu.
Částečnou souvislost s globální krizí měla i dluhová krize, která zasáhla eurozónu. Několik zemí muselo požádat Evropskou unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko. Kvůli krizi přijala EU řadu opatření, vytvořila dva záchranné mechanismy, schválila přísnější pravidla pro fungování ratingových agentur v EU či začala vytvářet bankovní unie.
Za hlavní viníky krize většina ekonomů označila bankéře, kteří půjčovali téměř každému, špatnou regulaci finančního trhu i ratingové agentury, které šidily hodnocení rizik produktů z podřadných hypoték. Podle některých analytiků ke krizi výrazně přispěli i politici zejména z tábora demokratů, kteří prostřednictvím hypotečních agentur těžících z podpory státu prosazovali svůj program zvýšené dostupnosti bydlení. Kritice také neušla americká centrální banka Fed, která podle kritiků po recesi v roce 2001 držela příliš dlouho nízké úrokové sazby, čímž způsobila rozsáhlou úvěrovou bublinu.
Bankou zabavený dům v Kalifornii
Vraťme se v čase a nahlédněme na vývoj hypoteční a posléze finanční krize. Hypoteční trh v USA se začal chvět v roce 2006. Prodej nových rodinných domů zaznamenal první pokles za posledních šest let a největší propad za 16 let. Zároveň se konfiskace zadlužených obytných domů v USA v posledním čtvrtletí dostaly na rekordní úroveň.
14. června 2007 - Počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték se v USA za první čtvrtletí dostal na nový rekord. Kvůli rostoucímu počtu nesplácených úvěrů v americkém sektoru rizikových hypoték zkrachovaly desítky poskytovatelů úvěrů.
6. srpna 2007 – Krach desátého největšího poskytovatele hypoték na obytné domy v USA American Home Mortgage (AHM). Firma požádala o soudní bankrotovou ochranu před věřiteli. Její pád ukázal, že se potíže z trhu hypoték horší kvality mohou rozšířit i na společnosti s kvalitními půjčkami.
BNP Paribas
9. srpna 2007 – Krize se začíná promítat i do Evropy. Největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých fondů, jež investovaly do rizikových hypoték v USA. Učinila tak, protože se kvůli hypoteční krizi v USA na trzích přestalo obchodovat s cennými papíry krytými hypotékami, do nichž tyto fondy investovaly. Obavy se negativně promítly na celém finančním trhu. Evropská centrální banka zasáhla proti panice a mimořádně uvolnila na bankovní trh rekordní objem 94,8 miliardy eur. O den později i americká centrální banka poskytla bankám peníze, aby zklidnila finanční trhy.
18. září 2007 – Americká centrální banka Fed poprvé od června 2003 snížila základní úrokovou sazbu, a to z 5,25 procenta na 4,75 procenta. Už v srpnu snížila také diskontní sazbu. Fed připustil, že se snaží odvrátit hrozbu recese.
Vývoj základní úrokové sazby Fedu (v %)
Podzim 2007 - Řada významných bank, včetně švýcarské UBS a amerických Citigroup a Merrill Lynch ohlásily těžké ztráty za třetí čtvrtletí, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů. Propady pokračovaly i v dalších čtvrtletích.
11. ledna 2008 – Americký finanční ústav Bank of America oznámil převzetí největší hypoteční banky v USA Countrywide Financial za zhruba čtyři miliardy dolarů (asi 70 miliard korun). Countrywide se potýkala s finančními problémy, ztráty jí přinesl pokles hodnoty hypotečních zástavních listů i zhoršení platební morálky klientů. Ještě o rok dřív činila tržní kapitalizace banky Countrywide zhruba 26 miliard dolarů. Změnu způsobil pokles cen akcií z více než 45 dolarů na pouhých šest.
14. března 2008 – Po spekulacích americká investiční banka Bear Stearns přiznala, že je v těžké finanční situaci. Její tržní hodnota spadla během prvních 30 minut burzovního obchodování na polovinu. V létě zkrachovaly dva zajišťovací fondy s miliardami dolarů, které Bear Stearns spravovala. Ukázalo se, že banka nešťastně sázela na investice do cenných papírů napojených na problémové hypotéky.
Banka Bear Stearns
17. března 2008 – Banka JPMorgan Chase oznámila, že investiční banku Bear Stearns koupí, a to za pouhé dva dolary za akcii, což tehdy pátou největší investiční banku v USA ohodnotilo na 236 milionů dolarů (později po tlaku akcionářů nabídku zvedla). O rok dříve v lednu se akcie Bear Stearns prodávala za 171 dolarů. Zároveň se do pomoci investiční bance zapojil Fed financováním méně likvidních aktiv Bear Stearns v hodnotě až 30 miliard dolarů. Podle expertů v oboru to předznamenávalo další podobné vládní akce na záchranu bank.
17. března 2008 – Americká centrální banka Fed oznámila, že k zastavení šíření globální finanční krize použije i nástroje, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech minulého století. Fed opět snížil diskontní sazbu na přímé úvěry bankám a ustavil program, v němž bude moci půjčovat nejen komerčním bankám, ale i dalším firmám z finančního sektoru.
17. března 2008 - Americká ekonomika prochází složitým obdobím a další problémy ji zřejmě ještě čekají, uvedl tehdejší americký prezident George Bush.
Federální agenti vedou bývalého manažera banky Bear Stearns Matthewa Tannina
19. června – Krize amerického hypotečního trhu má první obviněné. Kvůli krachu hedgeových fondů investiční banky Bear Stearns americké úřady zadržely bývalé manažery banky Ralpha Cioffiho a Matthewa Tanina. Byli podezřelí z toho, že klamali investory a skrývali před nimi rizika, která s sebou nesly investice na trhu podřadných hypoték. O měsíc později už FBI vyšetřovala 21 společností kvůli hypotečním podvodům.
7. září 2008 – Americká vláda oznámila převzetí kontroly nad klíčovými hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, které zajišťovaly financování hypotečních úvěrů. Vládu znepokojily jejich ztráty, které se za poslední rok vyšplhaly na téměř 14 miliard dolarů (244 miliard korun). Freddie Mac a Fannie Mae vlastnily či garantovaly téměř polovinu všech hypotečních úvěrů, které byly v USA vydány. Celkový objem takových úvěrů se pohyboval kolem 12 bilionů dolarů, z toho na obě agentury připadalo zhruba pět bilionů.
15. září 2008 – Finanční krize de facto propuká naplno, když krachuje americká investiční banka Lehman Brothers, instituce stará 158 let, která byla v roce 2007 čtvrtou největší investiční bankou v USA podle tržní hodnoty. Po třech dnech krizových jednání banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu. Představitelé státu odmítli dát na záchranu ztrátové banky peníze daňových poplatníků. Fed nicméně přijal řadu krizových opatření, kdyby kolaps Lehman Brothers vyvolal další vlnu světové úvěrové krize.
Hned 15. září opouštěli zaměstnanci Lehman Brothers kanceláře s krabicemi svých věcí
15. září 2008 - Druhá největší americká bankovní skupina Bank of America se dohodla na koupi největší světové makléřské společnosti Merrill Lynch, a to za zhruba 50 miliard dolarů (841 miliard korun). Merrill Lynch patřila mezi společnosti ohrožené hypoteční a úvěrovou krizí. Wall Streetu dominovalo pět investičních bank, které tvořily jeho páteř, a po 15. září zbyly jen dvě: Goldman Sachs a Morgan Stanley.
15. září 2008 – Na rychlý konec dvou významných bank zareagovaly světové akciové trhy prudkým poklesem, který v některých chvílích dosahoval i pěti procent. Akcie v USA vykázaly největší pokles od útoků ze září 2001.
Neklid na newyorské burze na snímku ze 17. září 2008
17. září 2008 – Fed oznámil, že v součinnosti s vládou zachrání jednu z největších světových pojišťoven American International Group (AIG) úvěrem až 85 miliard dolarů (asi 1,43 bilionu korun). Vláda převezme v pojišťovně 79,9 procenta akcií.
18. září 2008 – Evropská centrální banka oznámila, že posílí ve spolupráci s dalšími předními centrálními bankami nabídku dolarů na peněžních trzích, aby se zvýšila likvidita. K akci se připojily centrální banky Spojených států, Japonska, Británie, Švýcarska a Kanady. ECB například avizovala, že nabídne až 40 miliard dolarů.
18. září 2008 – Britská bankovní skupina Lloyds TSB zpečetila dohodu o koupi největší britské hypoteční banky HBOS za 12,2 miliardy liber (asi 368 miliard korun). Spojením vznikl dominantní aktér na britském trhu hypoték a úspor. HBOS se ocitla v problémech kvůli hypoteční a úvěrové krizi.
Vývoj nezaměstnanosti v USA (v %)
20. září 2008 – Americká vláda navrhla vyčlenit na vykoupení ztrátových a rizikových aktiv, která prohlubují krizi ve finančním sektoru, 700 miliard dolarů (11,9 bilionu korun). Záměrem také bylo po stabilizaci finančního sektoru tato aktiva prodat na trhu zpět.
22. září 2008 – Investiční banky Goldman Sachs a Morgan Stanley požádaly Fed o souhlas se změnou firemní struktury, aby se z ústavů staly bankovní holdingy, které budou podléhat dozoru Fedu a které budou moci provozovat i komerční bankovnictví.
25. září 2008 – Prezident USA George Bush prohlásil v televizním projevu, v němž se snažil Američany i Kongres přesvědčit o nutnosti poskytnout finančnímu systému 700 miliard dolarů, že vidí svou zemi uprostřed vážné finanční krize. Prezident varoval, že „trh nefunguje, jak by měl“, šíří se ztráta důvěry, velké části systému jsou ohroženy a hrozí pád dalších bank.
Washington Mutual
26. září 2008 – Americká vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual. Pád se stal největším krachem v historii bankovního sektoru USA. Aktiva společnosti Washington Mutual měla hodnotu zhruba 307 miliard dolarů (zhruba 5,1 bilionu korun). Dosavadním největším krachem v americkém bankovním sektoru byl v roce 1984 kolaps firmy Continental Illinois National Bank & Trust s aktivy kolem 40 miliard dolarů. Údaje nezahrnují Lehman Brothers, která neposkytovala služby pro drobné klienty a působila spíše jako makléřská společnost.
29. září 2008 – Americká Sněmovna reprezentantů odmítla plán podpory finančního systému v hodnotě 700 miliard dolarů. Zapříčinili to přitom republikánští zákonodárci, z nichž se proti plánu postavily více než dvě třetiny. Většina demokratů plán naopak podpořila. Odmítnutí vyvolalo na burzách největší propad od takzvaného černého pondělí v říjnu 1987.
Americký prezident George Bush na snímku ze 30. září 2008
30. září 2008 – Jedním ze silně postižených států bylo Irsko. Tamní vláda rozhodla, že bude v následujících dvou letech garantovat veškeré bankovní vklady. Tedy pokud banka zkrachuje, dostanou střadatelé zpět všechny své peníze, které měli v bance uložené. Cílem tohoto rozhodnutí, které přišlo den poté, co některé irské bankovní akcie ztratily téměř polovinu své hodnoty, bylo udržet stabilitu finančního systému. Irsko navíc bylo první z 15 členských zemí eurozóny, jež se dostala do recese, a to už s druhým čtvrtletím. V recesi se tak „keltský tygr“ ocitl poprvé od roku 1983.
3. října 2008 – Poté, co upravený plán stabilizace finančního systému ve výši 700 miliard dolarů podpořil americký Senát, ho nakonec schválila i Sněmovna reprezentantů. Návrh zákona následně podepsal americký prezident George Bush.
4. října 2008 – Čtyři největší země Evropské unie (Francie, Německo, Británie a Itálie) se dohodly, že členové EU budou moci kvůli finanční krizi překračovat limity rozpočtových deficitů.
Vývoj indexu Dow Jones
7. října 2008 – Hlavní akciový index ve Spojených státech, index Dow Jones, se propadl poprvé po čtyřech letech pod 10 tisíc bodů.
9. října 2008 – Krize výrazně zasáhla Island. Tamní vláda kvůli finanční krizi převzala kontrolu nad největší bankou v zemi Kaupthing a zastavila veškeré obchody na akciových trzích. Už předtím islandská vláda převzala třetí největší banku Glitnir i druhou největší Landsbanki.
Němečtí investoři islandské banky Kaupthing protestovali v dubnu 2009 v Berlíně s cílem získat zpět peníze
15. října 2008 – Šéfové vlád EU na summitu v Bruselu podpořili záchranný plán pro finanční sektor, který počítal s uvolněním více než dvou bilionů eur na podporu bank ohrožených krizí.
12. listopadu 2008 – Ministr financí USA Henry Paulson uvedl, že americká vláda nebude používat 700 miliard dolarů z plánu na záchranu finančního systému k vykupování problematických hypotečních aktiv od finančních institucí, jak se původně plánovalo. Místo toho se chtěli snažit kapitálově podpořit banky tak, aby byly opět ochotny půjčovat spotřebitelům.
Nezaměstnaný David Rowe v londýnských ulicích s cedulí poptávající práci na snímku ze září 2009
14. listopadu 2008 – Ekonomika EU i eurozóny se dostala do recese, uvedl Eurostat ve svém odhadu, který v prosinci potvrdil. Ve třetím čtvrtletí se ve srovnání s předchozím kvartálem propadl HDP o 0,2 procenta. Jde o druhý propad za sebou, což odpovídá obecné definici recese. Recese se týkala například Německa nebo Itálie, zato ve střední a východní Evropě se ještě držel slušný růst.
1. prosince 2008 – Národní úřad pro ekonomický výzkum v USA oznámil, že se americká ekonomika nachází v recesi už rok. Období ekonomického růstu, které trvalo 73 měsíců od listopadu 2001, totiž skončilo v prosinci 2007. Úřad přitom nevychází z běžné definice recese: v posledním loňském čtvrtletí sice skutečně došlo k poklesu HDP o 0,2 procenta, po něm však přišel růst nejprve o 0,9 procenta a ve druhém čtvrtletí, kdy ekonomiku podpořil vládní balík daňových slev, dokonce o 2,8 procenta. Až ve třetím čtvrtletí se objevil opět pokles v tempu 0,5 procenta.
Růst HDP Spojených států amerických (v %)
10. prosince 2008 – Ekonomická recese výrazně dopadla také na americké automobilky. Bílý dům se dohodl s demokratickými předáky Kongresu na podmínkách státní pomoci automobilovému průmyslu. Plán zahrnoval nouzové úvěry v sumě 15 miliard dolarů (zhruba 300 miliard korun) a předpokládal, že automobilky General Motors, Ford Motor a Chrysler budou muset projít restrukturalizací, nebo vyhlásit bankrot.
16. prosince 2008 – Americká centrální banka Fed rozhodla o bezprecedentním snížení základní úrokové sazby na rekordní minimum nula až 0,25 procenta z dosavadní úrovně jedno procento. Zároveň tak skončilo postupné snižování sazby, které začalo v září 2007 z úrovně přibližně pěti procent.
31. prosince 2008 – Světové burzy oznámily, že jejich indexy utrpěly v roce 2008 kvůli krizi a ekonomické recesi rekordní ztráty. Nejsledovanější evropský akciový index FTSEurofirst 300 za rok ztratil 45 procent. České akcie postihl největší pokles za více než 15 let obchodování na pražské burze. Hlavní index PX oslabil o 52,72 procenta.
Vývoj indexu PX v roce 2008
13. února 2009 – Americká Sněmovna reprezentantů schválila další finanční podporu ekonomice, a to stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů (17,5 bilionu korun). Projekt následně schválil Senát a poté podepsal americký prezident Barack Obama. Stimulační plán kombinoval daňové úlevy pro jednotlivce i podniky s rozsáhlými vládními výdaji na infrastrukturu či zdravotnictví.
1. června 2009 – Největší americká automobilka General Motors požádala soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Vyhlásila tak třetí největší bankrot v historii USA. Bankrotový režim automobilka opustila po 39 dnech 10. července.
Šéf GM Fritz Henderson na tiskové konferenci ohledně bankrotu
9. června 2009 – Data Českého statistického úřadu po prvním čtvrtletí 2009 ukázala, že Česko je oficiálně v recesi. K růstu se tuzemská ekonomika vrátila v roce 2010.
29. října 2009 – Americká ekonomika se po více než roce technicky vymanila z nejhorší recese za posledních 70 let, vyplynulo z dat amerického ministerstva obchodu. Ve třetím čtvrtletí podle později zpřesněných údajů rostl HDP tempem 2,8 procenta ročně. Národní úřad ekonomického výzkumu v září 2010 uvedl, že recese americké ekonomiky skončila v červnu 2009 a trvala celkem 18 měsíců.
13. listopadu 2009 – Ekonomika EU i eurozóny se vymanila z recese. Ve 3. čtvrtletí v HDP eurozóny mezičtvrtletně vzrostlo o 0,4 procenta a v případě celé EU o 0,2 procenta. Ovšem v meziročním srovnání se ekonomika eurozóny propadla o 4,1 procenta, v případě Evropské unie dokonce o 4,3 procenta.
Vývoj HDP v EU a eurozóně (v %)
13. ledna 2010 – Americká komise pro vyšetřování finanční krize začala zpovídat šéfy největších bank z Wall Street, aby zjistila příčiny. Po více než roce komise uvedla, že vláda Spojených států nebyla připravená na finanční krizi a nedůslednou reakcí na ni zvýšila nejistotu a paniku na trzích. Krizi podle komise šlo předejít. Selhal ale dozor nad trhem, i když měl nástroje k tomu, aby problémům zabránil. Projevily se také chyby manažerů a bezhlavé riskování na Wall Streetu.
Centrum amerického finančnictví Wall Street
21. července 2010 – Americký prezident Barack Obama podepsal zásadní reformu regulace finančního sektoru. Znamenala největší změnu dohledu nad odvětvím od 30. let minulého století. Podle jmen předkladatelů se legislativě říká Doddův-Frankův zákon. Zahrnoval například vytvoření zvláštní rady, jež bude sledovat a řešit systémová rizika, která ohrožují stabilitu celé ekonomiky. Zpřísnil také kapitálové požadavky pro velké banky. Cílem bylo také zefektivnit dohled Fedu nad odvětvím.
Dozvuky krize přetrvávaly i v dalších letech. Například EU sice v roce 2010 dosáhla růstu hrubého domácího produktu, ekonomika ale vzápětí opět začala zpomalovat a v roce 2012 zamířila do minusu. Nezaměstnanost v EU pak dosáhla vrcholu až v lednu 2013 a dolů zamířila až po polovině téhož roku. V USA se zase míra nezaměstnanost vrátila na předkrizovou úroveň až v polovině roku 2016.
Obzvláště některé státy EU se dostaly do velkých potíží v souvislosti s dluhovou krizí. Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Půjčky ze záchranných programů byly podmíněny úspornými opatřeními a reformami. Teprve v srpnu 2018 Řecko obdrželo poslední půjčku ze třetího programu a program opustilo. Ovšem až do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, bude země dál pod dohledem. Největší zemí eurozóny, která byla nucena o pomoc požádat, pak bylo Španělsko. V prosinci 2012 a v únoru 2013 dostalo z Evropského stabilizačního mechanismu celkem 41,3 miliardy eur na rekapitalizaci bank, které doplatily na krizi.