Světová ekonomická krize

Velká část firem v době krize používá jednoduchou metodu, a to LIFO, tedy last in – first out, neboli jako první propouštějí ty, kteří jsou v podniku nejkratší dobu. Další přicházejí na řadu brigádníci a pracovníci, kteří mají smlouvu na dobu určitou, agenturní zaměstnanci a ti, kteří pracují na částečné úvazky. Bát se tolik o místo naopak nemusí ti, kteří mají nadprůměrné výsledky a angažují se nad rámec své pracovní náplně ve prospěch firmy, shodují se zástupci personálních agentur i personalisté firem oslovení webem ČT24.cz. Výrazný růst nezaměstnanosti přinesla před deseti lety světová ekonomická krize.

Když přichází krize, trpět budou v ekonomice téměř všechna odvětví. Nejvíce ale přece jen ta, která vyrábí zboží dlouhodobé spotřeby. Například auta si pořizují lidé především v dobách, kdy se cítí ekonomicky dobře. Na druhou stranu relativně v klidu mohou zůstat potravináři, energetici či farmaceuti. Jídlo, teplo a léky se dobře prodávají i v krizi, shodují se ekonomové osloveni webem ČT24. Zároveň dodávají, že Česko je na případné ekonomické problémy připraveno lépe než před lety. V současnosti si svět připomíná desetileté výročí od propuknutí poslední velké ekonomické krize.

Ekonomika socialistického Československa nikdy nezažila takový krach, jaký země i celý svět poznaly v roce 1929. Zároveň však ani nikdy nepocítila hospodářský boom, jaký zažil Západ po druhé světové válce. Centrálně plánovaná ekonomika, zavedená a řízená podle sovětského vzoru, se po čtyři desetiletí potácela od jedné krize ke druhé. I když se propaganda stále chlubila rekordy v těžbě uhlí nebo výrobě cementu, lidé viděli spíše své nízké mzdy a prázdné obchody, nekvalitní služby, skomírající zdravotnictví a zdevastované životní prostředí. A z žebříčků nejvyspělejších zemí Československo na dlouho zmizelo.

Během recese, která před deseti lety zaskočila svět, přibylo nezaměstnaných a životní úroveň mnoha lidí se zhoršila. Nesrovnatelně horší důsledky měla Velká deprese 30. let minulého století. Ekonomika USA tehdy poklesla za pár let o polovinu a dlouhé fronty se stály na práci i na jídlo. Lidé umírali hlady a miliony bezdomovců se potulovaly zemí. Krize měnila společnost – role hlavy rodiny se mnohdy ujímala žena. Mezi nejpostiženější státy patřily Německo i Československo. Velká krize se považuje za jeden ze spouštěčů druhé světové války. Zbrojení přitom paradoxně pomohlo hospodářství oživit. Do budoucna krize přinesla větší regulaci národních ekonomik.

Deset let poté, co svět zabředl do velké finanční krize, už globální ekonomika slušně šlape. Firmy ale očekávají, že po růstu logicky přijde zase zpomalení. V rámci velkého průzkumu oslovila Česká televize tuzemské společnosti ze stovky rozličných podnikatelských oborů. Zatímco některé očekávají nástup krize během měsíců, jiné předvídají další dekádu bez krize. Jen málokterá je však proti ekonomické krizi imunní. Méně se obávají podniky fungující ve sféře zdravotnictví. Zato silný dopad na byznys často vnímají firmy navázané na stavebnictví, ale i služby, které je možné oželet jako první – třeba úklid domácnosti.

Poslední ekonomická krize se prohnala světem a nezanechala po sobě jenom špatné hospodářské statistiky. Její stopy byly viditelné i mezi lidmi. Klíčový pád investiční banky Lehman Brothers provázely mediálně sledované odchody zaměstnanců, kteří přišli o práci. Emoce budila situace jak na burzách, tak i mezi obyčejnými lidmi, již demonstrovali v ulicích. Typickým obrázkem byl i vystěhovaný dům, který příznačně upozorňoval na původce krize – neukázněný hypoteční trh.

Byla to doba, kdy v diskusích opět naplno znělo staré anglické slovo „banksters“. Zrodilo se již v době Velké deprese (1929 až 1933), ale teď mělo znovu symbolizovat až gangsterské chování některých bankéřů, které také – ne samo – vedlo k velké recesi (v Česku známá jako finanční krize). Právě před deseti lety se tak svět znovu učil, co znamená žít v těžkých časech.

Před deseti lety americká a potažmo světová ekonomika zabředla do finanční krize, která neměla v poválečné historii srovnání. Rozbuškou se stal byznys s hypotékami v USA. I když problémy zasáhly tamní trh už dříve, zlom přišel v září 2008, kdy zbankrotovala investiční banka Lehman Brothers. Další investiční banka Merrill Lynch se nechala koupit od Bank of America a americká vláda převzala kontrolu nad dvěma hypotečními agenturami, pod které spadala téměř polovina všech hypotečních úvěrů.