Peníze zabavené po nástupu Talibanu rozdělí USA mezi oběti 11. září a na humanitární pomoc

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, kterým asi sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance po nástupu Talibanu k moci rozděluje mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001. V pátek to oznámil Bílý dům.

Po srpnovém převzetí moci Talibanem zastavily západní státy finanční pomoc určenou Afghánistánu. Spojené státy rovněž zmrazily aktiva afghánské centrální banky, která byla v americkém držení.

Biden svým příkazem, který je podle agentury AFP poměrně nevídaný, přikazuje americkým bankovním institucím, aby všechny tyto prostředky převedly k pobočce americké centrální banky (Fed) v New Yorku. Taliban bude téměř jistě proti takovému rozhodnutí protestovat, píše agentura AP.

Asi 3,5 miliardy dolarů (75 miliard korun) z těchto prostředků chce dát americká vláda k dispozici na financování humanitární pomoci pro Afghánce, kteří se nacházejí v posledních měsících ve velmi tíživé ekonomické situaci. Ještě o něco vyšší částku poskytne rodinám obětí teroristických útoků z 11. září, které podaly žaloby na Taliban u amerických soudů.

Afghánská ekonomika byla silně závislá na zahraniční pomoci, asi 80 procent příjmů rozpočtu pocházelo od mezinárodní komunity. Poté, co v polovině srpna pod tlakem Talibanu a za odchodu zahraničních vojsk ze země zkolabovala afghánská vláda a moci se chopili islamističtí povstalci, západní země přísun peněz přerušily. Afghánistán nyní není schopen plně financovat například chod nemocnic, továren, ministerstev a škol.

Hlad, chudoba a spalničky

Státy a humanitární organizace od té doby hledají cestu, jak poskytovat pomoc Afgháncům, aniž by se peníze dostaly do rukou Talibanu. Rada bezpečnosti OSN nedávno udělila povolení zasílat do země určitou pomoc navzdory mezinárodním sankcím, kterým povstalci čelí.

OSN rovněž vyzvala státy, aby darovaly Afghánistánu téměř pět miliard dolarů (107 miliard korun), což byla největší výzva svého druhu týkající se jednotlivé země v historii organizace. Podle OSN nyní téměř 90 procent obyvatel Afghánistánu žije pod hranicí chudoby a více než milionu dětí hrozí nedostatek jídla.

V současné době se také v Afghánistánu prudce šíří epidemie spalniček. V lednu se nakazilo spalničkami několik desítek tisíc lidí a zemřelo na ně přes 150 Afghánců. Mezi mrtvými jsou podle Světové zdravotnické organizace hlavně děti a bude jich přibývat. Nejlepší ochranou proti spalničkám je vakcinace, podle doporučení WHO by měla být provedena na 95 procentech populace. To je ale v současných podmínkách v zemi nedosažitelné. 

Kábul měl v zahraničních rezervách uloženo asi devět miliard dolarů (193 miliard korun) včetně sedmi miliard v USA. Zbytek peněz je většinou v Německu, Švýcarsku a Spojených arabských emirátech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání v Bílém domě prohlásil, že některé některé členské státy NATO byly podrobeny zkoušce a neuspěly. Reagoval tak na kritiku prezidenta USA Donalda Trumpa, který některým evropským zemím vytknul nezapojení do války USA a Izraele proti Íránu. Americká administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 11 hhodinami
Načítání...