Peníze zabavené po nástupu Talibanu rozdělí USA mezi oběti 11. září a na humanitární pomoc

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, kterým asi sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance po nástupu Talibanu k moci rozděluje mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001. V pátek to oznámil Bílý dům.

Po srpnovém převzetí moci Talibanem zastavily západní státy finanční pomoc určenou Afghánistánu. Spojené státy rovněž zmrazily aktiva afghánské centrální banky, která byla v americkém držení.

Biden svým příkazem, který je podle agentury AFP poměrně nevídaný, přikazuje americkým bankovním institucím, aby všechny tyto prostředky převedly k pobočce americké centrální banky (Fed) v New Yorku. Taliban bude téměř jistě proti takovému rozhodnutí protestovat, píše agentura AP.

Asi 3,5 miliardy dolarů (75 miliard korun) z těchto prostředků chce dát americká vláda k dispozici na financování humanitární pomoci pro Afghánce, kteří se nacházejí v posledních měsících ve velmi tíživé ekonomické situaci. Ještě o něco vyšší částku poskytne rodinám obětí teroristických útoků z 11. září, které podaly žaloby na Taliban u amerických soudů.

Afghánská ekonomika byla silně závislá na zahraniční pomoci, asi 80 procent příjmů rozpočtu pocházelo od mezinárodní komunity. Poté, co v polovině srpna pod tlakem Talibanu a za odchodu zahraničních vojsk ze země zkolabovala afghánská vláda a moci se chopili islamističtí povstalci, západní země přísun peněz přerušily. Afghánistán nyní není schopen plně financovat například chod nemocnic, továren, ministerstev a škol.

Hlad, chudoba a spalničky

Státy a humanitární organizace od té doby hledají cestu, jak poskytovat pomoc Afgháncům, aniž by se peníze dostaly do rukou Talibanu. Rada bezpečnosti OSN nedávno udělila povolení zasílat do země určitou pomoc navzdory mezinárodním sankcím, kterým povstalci čelí.

OSN rovněž vyzvala státy, aby darovaly Afghánistánu téměř pět miliard dolarů (107 miliard korun), což byla největší výzva svého druhu týkající se jednotlivé země v historii organizace. Podle OSN nyní téměř 90 procent obyvatel Afghánistánu žije pod hranicí chudoby a více než milionu dětí hrozí nedostatek jídla.

V současné době se také v Afghánistánu prudce šíří epidemie spalniček. V lednu se nakazilo spalničkami několik desítek tisíc lidí a zemřelo na ně přes 150 Afghánců. Mezi mrtvými jsou podle Světové zdravotnické organizace hlavně děti a bude jich přibývat. Nejlepší ochranou proti spalničkám je vakcinace, podle doporučení WHO by měla být provedena na 95 procentech populace. To je ale v současných podmínkách v zemi nedosažitelné. 

Kábul měl v zahraničních rezervách uloženo asi devět miliard dolarů (193 miliard korun) včetně sedmi miliard v USA. Zbytek peněz je většinou v Německu, Švýcarsku a Spojených arabských emirátech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cílem Ruska není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallasová

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.
10:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské útoky v Gaze si vyžádaly mrtvé

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, citující civilní ochranu v Pásmu Gazy ovládaném teroristickým hnutím Hamás, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.
11:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán mluví o kompromisech, rakety jsou ale tabu

Írán je připraven na ústupky v rozhovorech o jaderné dohodě, pokud budou Spojené státy ochotny jednat o zrušení sankcí, řekl BBC náměstek íránského ministra zahraničí Madžíd Ravánčí. O výrobě balistických střel ale Teherán diskutovat odmítá. Obnovené rozhovory s Washingtonem mají pokračovat v úterý v Ženevě.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda navzdory soudní ochraně deportovala devět lidí do Kamerunu, píší NYT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tajně deportovala devět lidí do Kamerunu. Učinila tak navzdory tomu, že je před tím měla chránit opatření amerických soudů. Žádný z deportovaných přitom z Kamerunu nepochází. Informoval o tom v sobotu deník The New York Times (NYT).
před 8 hhodinami

Americké ministerstvo zaslalo zákonodárcům dopis o spisech o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo zákonodárcům dopis týkající se začernění v dokumentech vztahujících se k zesnulému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Napsal o tom server Politico.
před 10 hhodinami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 15 hhodinami
Načítání...