Joe Biden strana 2 z 5

Americký prezident Joe Biden přednesl v pátek projev o svobodě a demokracii na Pointe du Hoc. Jde o útesy ve Francii, kde měli Němci silně opevněnou pozici, kterou pak v rámci bitvy o Normandii obsadili v červnu 1944 američtí Rangers. Šlo o významný moment druhé světové války. Biden v projevu ocenil úlohu rangerů a odvahu, kdy neváhali položit své životy za Ameriku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron udělil v rámci osmdesátého výročí Dne D Řád čestné legie jedenácti americkým a jednomu britskému veteránovi z druhé světové války. Přímých účastníků spojeneckého vylodění každým rokem ubývá. Do Normandie jich letos dorazily desítky, mnohým je už ale přes sto let a akce se nejspíš účastní naposledy. Jeden z veteránů zemřel ve svých 102 letech přímo cestou na ceremonii oslavy ve Francii.

Temné síly, proti nimž bojovali Spojenci před osmdesáti lety, jsou stejné jako ty, jimž čelí dnes. Toto poselství vyslal americký prezident Joe Biden na oslavách 80. výročí vylodění v Normandii s poukazem na ruskou agresi proti Ukrajině. V projevu před válečnými veterány ve francouzském Colleville-sur-Mer varoval, že demokracie je v největším ohrožení od druhé světové války. Slavnosti se ve čtvrtek zúčastnila řada světových státníků v čele s Emmanuelem Macronem, nescházel ani český prezident Petr Pavel.

Odvolací soud v americkém státě Georgia pozastavil přípravu procesu s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem obžalovaným z ovlivňování výsledků voleb z roku 2020. Soud chce nejprve projednat údajný střet zájmů vrchní prokurátorky Fani Willisové, což může trvat až do března příštího roku, uvedla agentura AP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil ve středu třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii z 6. června 1944. Šéf Elysejského paláce předsedal prvnímu ceremoniálu v Plumelecu na západě země, aby uctil památku bretaňských odbojářů a francouzských výsadkářů v britských speciálních jednotkách SAS, kteří v noci na 6. června 1944 zahájili operaci Overlord s cílem ukončit druhou světovou válku. Britský král Karel III. na ceremonii v Portsmouthu vyzdvihl odvahu a houževnatost účastníků vylodění v Normandii. Akcí se mají účastnit i americký prezident Joe Biden či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Izrael zorganizoval a zaplatil marketingové firmě kampaň, jejímž cílem bylo ovlivnit veřejné mínění Američanů a některých tamních zákonodárců ve prospěch izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, napsal ve středu list The New York Times (NYT). Na tajnou kampaň podle něj izraelská vláda vyhradila asi dva miliony dolarů (45,4 milionu korun). Na sociálních sítích byly následně dle deníku vytvořeny stovky falešných proizraelských profilů a vznikly i tři falešné zpravodajské portály. Mnohé z příspěvků přitom měly být vytvořeny pomocí chatbota ChatGPT společnosti OpenAI, který využívá prvky umělé inteligence.

Americký prezident Joe Biden ve středu zahájil státní návštěvu Francie, kde se zúčastní oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Kromě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se setká mimo jiné i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Návštěva má trvat do 9. června.

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

Výběrem dvanácti porotců a čtyř náhradníků začal v pondělí ve Wilmingtonu první ze dvou procesů s Hunterem Bidenem. Syn amerického prezidenta Joea Bidena čelí obžalobě o třech bodech spojených s držením střelné zbraně. Jedná se o první trestní proces s potomkem úřadujícího amerického prezidenta v historii USA. Další proces čeká Huntera Bidena na podzim. V Los Angeles čelí obvinění z devíti federálních daňových deliktů. Kvůli kontroverzním podnikatelským i soukromým aktivitám svého syna je prezident Joe Biden dlouhodobě terčem kritiky Republikánské strany.

Vládní kandidátka Claudia Sheinbaumová se zřejmě stane první mexickou prezidentkou. V průzkumech, oficiálních odhadech i průběžných výsledcích sčítání hlasů má přes padesát procent hlasů. K vítězství jí už poblahopřáli dva další kandidáti z nedělních prezidentských voleb – Xóchitl Gálvezová a Jorge Álvarez Máynez. Většinu by podle oficiálního odhadu volebního úřadu INE měly obhájit i vládní strany v obou komorách parlamentu.

Bývalý americký prezident Donald Trump uvedl v neděli ve vysílání stanice Fox News, že by přijal případný trest domácího vězení či pobytu za mřížemi. Dodal ale, že veřejnost by to nejspíš nepochopila a mohlo by se to stát zlomovým okamžikem. O tom, co by mohlo poté nastat, už Trump nehovořil, napsala agentura Reuters.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města Rafah na jihu Pásma Gazy. Napsal to zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, si izraelská ofenziva v posledních 24 hodinách vyžádala životy dalších šedesáti Palestinců. Data nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Armáda židovského státu rovněž podnikla akci v Libanonu na teroristické hnutí Hizballáh, to pak útočilo drony na izraelské základny.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

Americký exprezident Donald Trump, jehož porota jako první bývalou hlavu státu ve čtvrtek uznala vinným z trestného činu, se co nejdříve odvolá proti rozsudku stanovujícímu výši trestu. Stanici CNN to řekl jeho advokát Todd Blanche, který stejně jako Trump označil proces za neférový. Výši trestu oznámí soudce 11. července.

Ruské rakety zabily v noci na pátek v Charkově šest lidí a pětadvacet dalších zranily, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Předchozí zprávy uváděly pět zabitých. Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusko útočilo na třech místech města a zasáhlo mimo jiné pětipatrový obytný dům. Úřady hlásí také ruský útok na Kyjev, kde střely zničily trafostanici. Rusko hovoří o ukrajinském útoku a zraněných v ropném závodě v Krasnodarské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve Stockholmu podepsal bezpečnostní dohody se Švédskem, Norskem a Islandem.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Donald Trump se ve čtvrtek stal prvním americkým prezidentem, který byl usvědčen z trestného činu, když ho newyorská porota shledala vinným z falšování dokumentů s cílem zakrýt platbu za umlčení pornoherečky před volbami v roce 2016. Trump byl uznán vinným ve všech 34 bodech obžaloby. Exprezident v reakci uvedl, že je nevinný a bude bojovat až do konce. Dodal, že opravdový verdikt padne až 5. listopadu, kdy se budou konat prezidentské volby.

Americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Informovaly o tom agentura AP a web Politico s odvoláním na americké činitele.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

První trestní proces s exprezidentem v dějinách Spojených států dospěl do své poslední fáze. Dvanáctičlenná porota se u soudu na Manhattanu začala radit o verdiktu nad Donaldem Trumpem v kauze údajného falšování finančních dokumentů. O osudu obžalovaného, který letos znovu kandiduje na prezidenta, se může rozhodovat hodiny, ale také týdny, uvádí americká média.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

V izraelském Tel Avivu se v sobotu odehrály potyčky mezi policií a protivládními demonstranty, informovaly zpravodajské agentury. Protestující mimo jiné žádali návrat rukojmí, která od loňského října až dosud zadržuje v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás. Agentura Reuters s odkazem na prohlášení činitele Červeného půlměsíce a zprávu egyptské televize al-Káhira zároveň v neděli ráno napsala, že do Gazy začala znovu proudit humanitární pomoc přes přechod Kerem Šalom, který byl téměř nepřetržitě uzavřen od začátku května, kdy na něj zaútočil Hamás.

Americký prezident Joe Biden čelí kritice za to, že se rozhodl uvalit stoprocentní cla na dovoz čínských elektromobilů. Podle obránců volného trhu tím ohrožuje přechod na zelené technologie a elektroauta tak budou jen pro bohaté. Bílý dům oponuje, že Peking používá nekalé obchodní praktiky. Republikánský kandidát Donald Trump by zavedl dvousetprocentní tarif na vozy vyrobené v čínských továrnách v Mexiku.