Srbsko strana 3 z 5

Tisíce lidí v sobotu večer znovu protestovaly v centru Bělehradu proti násilí v souvislosti s dvěma hromadnými střelbami s osmnácti mrtvými, které na začátku května otřásly Srbskem. Podle agentury APA šlo již o čtvrtou demonstraci proti násilí. Desetitisíce demonstrantů podle srbského vysílání BBC požadovaly odstoupení prezidenta Aleksandara Vučiče. O desítkách tisíc lidí na protivládní demonstraci informovala také agentura Reuters.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl armádu do bojové pohotovosti a nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem. Reagoval tak na střety na severu Kosova mezi etnickými Srby a kosovskou policií. Rostoucí napětí ostře kritizoval šéf americké diplomacie Antony Blinken, který vyzval kosovského premiéra Albina Kurtiho ke změně postupu.

Rakouské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance ve Vídni kvůli tomu, že Budapešť propouští z věznic cizince vězněné kvůli pašování lidí. V pondělí to podle agentury Reuters při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí EU řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. V neděli rakouské ministerstvo vnitra potvrdilo, že zpřísnilo kontroly na hranici s Maďarskem. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pondělí řekl, že propuštění vězněných převáděčů je suverénní rozhodnutí Budapešti a není namířeno proti žádné konkrétní sousední zemi.

Milo Djukanovič prosadil za 30 let působení ve vysokých patrech černohorské politiky odtržení od Srbska nebo větší integraci do Evropského společenství. Zájem o úplné odříznutí od vlivu Bělehradu včetně církve už ale voliči neprojevili. I proto Djukanovič, jenž čelil na přelomu tisíciletí podezření z pašování cigaret, začátkem dubna prohrál v prezidentských volbách. V sobotu jej vystřídá o generaci mladší ekonom Jakov Milatovič. Černohorci navíc půjdou za necelý měsíc k urnám znovu, budou volit nový parlament, který Djukanovič v březnu rozpustil. A strana letitého politického hegemona míří k porážce.

Vláda v Bělehradě usiluje o snížení množství nelegálně držených zbraní. Po týdnu zbraňové amnestie odevzdali Srbové 13 500 pistolí a pušek. Radikální změnu politiky způsobily dva případy hromadné střelby z počátku měsíce. Zemřelo 18 lidí – poslední obětí je dívka, která byla po zásahu do hlavy v kómatu.

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.

Osm lidí zemřelo a dalších čtrnáct utrpělo zranění při střelbě, která se odehrála ve čtvrtek večer u srbského města Mladenovac. Policie již pachatele dopadla. Srbský prezident Aleksandar Vučić označil střelbu za terorismus a slíbil zpřísnění zákonů o držení zbraní a výrazné zvýšení pokut za jejich nelegální držení. Incident se odehrál jen den poté, co třináctiletý chlapec v bělehradské škole zastřelil osm spolužáků a pracovníka ostrahy. V zemi platí třídenní smutek.

Ve škole v srbském hlavním městě Bělehradě došlo ve středu ráno ke střelbě. O život přišlo osm žáků a člen ochranky, píše agentura Tanjug. Další lidé jsou zřejmě zraněni. Podezřelého čtrnáctiletého chlapce policie zadržela a bude umístěn na psychiatrii, informovala agentura Reuters. Motiv zatím není znám.

Rakouská policie v minulém týdnu nedaleko Vídně objevila tunu marihuany, což je podle serveru rakouského listu Kurier rekordní množství. Zadržela také 13 podezřelých, kteří konopí pěstovali ve dvou halách jižně od rakouské metropole. Hlavními podezřelými jsou 29letá Češka a 53letý Rakušan.

Etničtí Srbové žijící na severu Kosova bojkotovali místní volby na protest proti tomu, že nebyly splněny jejich požadavky na větší autonomii. Podle agentury Reuters se jedná o další známku toho, že mírová dohoda podepsaná minulý měsíc mezi Kosovem a Srbskem nefunguje.

Bělehrad souhlasil, že dodá Kyjevu zbraně, vyplývá podle agentury Reuters z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Není ale jasné, zda už výzbroj je na Ukrajině. Srbsko patří mezi nejbližší spojence Moskvy v Evropě a jako jediné odmítlo zavést protiruské sankce. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to však nyní znovu popřel. Z uniklých dokumentů podle BBC také vyplývá, že na Ukrajině bylo nasazeno více než devadesát členů speciálních jednotek ze zemí NATO včetně Velké Británie a Francie.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Prezidentem Černé Hory se stane prozápadní ekonom Jakov Milatović. Se ziskem přibližně šedesáti procent hlasů zvítězil nad současným prezidentem Milem Djukanovičem, který už uznal svou volební porážku. Milatovičovi podle analytiků hrála do karet touha po politické změně v zemi, kterou Djukanović v různých funkcích vedl posledních třicet let.

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.

Prezident Miloš Zeman se setkal v Bělehradě se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Prezidenti podepsali memorandum, ve kterém se Srbsko zavazuje České republice darovat Český dům v Bělehradě. Zeman také ocenil, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Podle něj by se mohlo stát v konfliktu společně s Čínou a Tureckem mediátorem.

Srbský prezident Aleksandar Vučić naznačil, že je připraven ke kompromisnímu řešení sporu s Kosovem, které ve svém plánu navrhly Německo s Francií. Západní vyjednavači podle Vučiće postavili Srbsko před volbu plán přijmout, nebo čelit důsledkům v podobě přerušení přístupových jednání s Evropskou unií a stažení zahraničních investic ze země. Informovala o tom agentura DPA.

Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.

Slovensko vyslalo k maďarsko-srbské hranici další policisty, kteří mají pomoci v boji s nelegální migrací a převaděčstvím. Jiní příslušníci sboru posílili i agenturu Frontex, jejímž úkolem je ochrana vnějších hranic EU a Schengenského prostoru. Počty běženců během zimy sice klesly, ale aktivita pašeráků trvá. Většina migrantů dál přechází hranicí Srbska s Maďarskem.

Před koncem roku se vrátili ze zahraničních misí čeští policisté, kteří dlouhodobě pomáhají s hlídáním hranic Schengenského prostoru. Poblíž řeckých hranic zasahují rok co rok při zadržování zhruba deseti tisíc běženců, na maďarsko-srbské hranici to bývá ještě víc. Mise budou pokračovat i příští rok.

V severním Kosovu se v pátek otevřely oba hraniční přechody se Srbskem, jejichž provoz v posledních třech týdnech blokovaly barikády postavené místními Srby. Informovala o tom srbská stanice RTS. Kosovští Srbové začali silniční zábrany rozebírat ve čtvrtek po dohodě prezidenta Aleksandara Vučiče s představiteli mezinárodního společenství.

Kosovští Srbové, kteří dosud blokovali silnice na severu Kosova, souhlasili s odstraněním barikád. Oznámil to srbský prezident Aleksandar Vučić, který zároveň zrušil stav zvýšené bojové připravenosti armády. První barikády zmizely ve čtvrtek dopoledne u hraničního přechodu Merdare, uvedla agentura AFP. Ten nechalo Kosovo ve středu kvůli protestům uzavřít, ve čtvrtek jej ale opět otevřelo. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že zvítězila diplomacie.

Kosovo v úterý uzavřelo hlavní hraniční přechod Merdare se Srbskem poté, co ho v noci na úterý ze srbské strany zablokovalo asi padesát lidí. Ti demonstrovali na podporu Srbů žijících v Kosovu, jehož nezávislost odmítají protestující uznat. Představitelé mírové mise Severoatlantické aliance KFOR v Kosovu mezitím vyzvali všechny strany k dialogu a zmírnění napětí. Se stejnou výzvou přišly také ve společném prohlášení Spojené státy a Evropská unie.