Střelec, který loni v Srbsku zabil devět lidí, dostal dvacet let vězení

Na dvacet let do vězení poslal srbský soud jednadvacetiletého Uroše Blažiče, kterého shledal vinným z loňské vraždy devíti lidí ve dvou obcích u města Mladenovac, informovala agentura AP a srbská televize RTS, která podotkla, že rozsudek je prvoinstanční a obhajoba i obžaloba se proti němu mohou odvolat. Srbsko kromě této hromadné střelby loni šokovala také tragédie v základní škole v Bělehradě, kdy jen o den dříve třináctiletý chlapec postřílel deset lidí včetně žáků.

Uroš Blažić loni 4. května automatickou puškou náhodně střílel do mladých lidí v obcích Dubona a Malo Orašje ležících několik desítek kilometrů jihovýchodně od Bělehradu. Devět lidí zabil, dalších dvanáct zranil. Mezi oběťmi byli i policista mimo službu a jeho sestra. Následně se útočník dal na útěk a celou noc po něm pátraly stovky policistů. Dopadly ho ráno.

Byl si vědom svých činů, uvedl nyní soud podle AP, která poznamenala, že dvacetileté vězení je podle srbských zákonů nejvyšší možný trest pro osoby mladší 21 let. Blazičovi bylo v době střelby dvacet let. Soud poslal na dvě desítky let za mříže také jeho otce za nelegální držení zbraní, které vrah použil při střelbě.

Blažić podle AP u soudu uvedl, že nedokáže vysvětlit, co ho k zabíjení vedlo. Prohlásil, že to, co udělal, nelze nijak ospravedlnit. „Dopustil jsem se ohavných činů a zasloužím si ten nejpřísnější trest,“ prohlásil muž, který měl podle srbských médií policejní záznam a před střelbou byl znám agresivním chováním. Čtení rozsudku byli přítomni rodiče a příbuzní obětí, mnozí z nich při vstupu do soudní síně plakali, popsala AP.

Střílelo se i den předtím

O den dříve než Blažić, tedy 3. května, vraždil teprve třináctiletý chlapec v bělehradské základní škole. Pistolemi svého otce zastřelil osm žáků a člena ochranky. Další dívka zemřela necelé dva týdny po útoku v nemocnici. Policie ho zadržela, vzhledem k věku ale nemohl být obviněn a po činu ho úřady umístily do psychiatrické léčebny. Zahájily zároveň právní kroky proti jeho rodičům.

Obě tragédie šokovaly zemi, která zažila války a nejrůznější krize, ale hromadné střelby v ní byly do té doby poměrně vzácné, poznamenala AP. Tragické události vyvolaly protesty a vláda po nich ohlásila plán na snížení počtu zbraní držených soukromými osobami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...