Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vznikla jedna z největších ruských diaspor v Srbsku. Do země, která má k Rusku historicky blízko, odešlo podle odhadů až dvě stě tisíc lidí. I tam však kritici režimu ruského vládce Vladimira Putina čelí rostoucímu tlaku úřadů.
Na rozdíl od jiných evropských zemí Srbsko udržuje s Kremlem pevné vztahy i po začátku ruské agrese na Ukrajině — například v otázce Kosova nebo v oblastech energetiky a tajných služeb. Bývalý šéf srbské rozvědky nedávno od ruské FSB dostal vyznamenání za příkladnou spolupráci.
Jak taková spolupráce může vypadat, zjistila Ruska žijící v Srbsku Jelena Koposová. Čtyřiapadesátiletá překladatelka svou rodnou zemi opustila před pěti lety. Od té doby byla její jediná veřejná forma odporu vůči poměrům ve vlasti předloňský podpis petice proti ruské válce na Ukrajině. Letos v únoru ji však srbské úřady bez vysvětlení označily za hrozbu pro národní bezpečnost a daly jí měsíc na opuštění země.
„Bojím se ruské vlády, která trestá své oponenty. V Srbsku jsem nečekala nějaké represe za protiválečnou petici,“ říká Koposová.
Za Koposovou se postavila část veřejnosti, lidskoprávní organizace a ruští aktivisté v čele s Pjotrem Nikitinem. Srbské úřady tak nakonec rozhodnutí o deportaci zvrátily. Ruský opozičník Nikitin ale tvrdí, že nejde o výjimku. Stejnému obvinění jako Koposová v Srbsku čelí zhruba desítka jeho krajanů.
„Nikdo z oponentů Kremlu se nemůže cítit úplně bezpečně v žádné zemi. Tím spíš v zemi, jejíž tajné služby vyhošťují lidi sdílející naše názory,“ upozornil Nikitin.
Do Srbska po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu odešlo dle odhadů až dvě stě tisíc Rusů. Přilákal je hlavně bezvízový režim, kulturní blízkost a větší svoboda. Pro kritiky Putina je ale nyní Kreml blíž, než by si přáli, a chce po nich to samé jako po oponentech v Rusku — aby byli zticha.
