Srbským archeologům se navzdory třeskutým mrazům a silnému větru podařilo odkrýt římský vítězný oblouk ze třetího století našeho letopočtu. Jde o jednu z mála památek tohoto druhu na Balkáně, uvedla agentura Reuters.
Pozůstatky oblouku byly objeveny v prosinci na místě zaniklého římského města Viminacium nedaleko dnešního města Kostolac, asi 70 kilometrů východně od Bělehradu.
Podle hlavního archeologa Miomira Korače se objev podařil při vykopávkách na hlavní ulici Viminacia, které bylo hlavním městem římské provincie Moesie.
„Jedná se o první takový vítězný oblouk v této oblasti. (...) Lze jej datovat do prvních desetiletí třetího století našeho letopočtu,“ řekl Korać agentuře Reuters.
Viminacium bylo rozlehlé římské město se 45 tisíci obyvateli, s hipodromem, opevněním, fórem, palácem, chrámy, amfiteátrem, akvadukty, lázněmi a dílnami. Existovalo mezi prvním a šestým stoletím.
„Když jsme našli čtvercové základy z mohutných vápencových kusů (...), nebylo pochyb, že se jedná o vítězný oblouk,“ řekl Korać.
Nalezený úlomek mramorové desky s písmeny CAES/ANTO naznačuje, že oblouk byl věnován císaři Marku Aureliu Antoniovi, známému jako Caracalla, který vládl v letech 198 až 217 našeho letopočtu.
Předpokládá se, že Caracalla byl ve Viminaciu povýšen na císaře, uvedl archeolog Mladen Jovičić. „Doufáme, že se nám podaří najít další kusy. (...) Našli jsme jeden jemně opracovaný sloup, trámy, ale rádi bychom našli další nápisy na oblouku,“ dodal.
Obří archeologické naleziště
Vykopávky ve Viminaciu probíhají od roku 1882. Archeologové nicméně odhadují, že dosud prohledali pouze pět procent této lokality. Ta má podle nich rozlohu 450 hektarů, což je více než newyorský Central Park. Naleziště je neobvyklé také tím, že nad ním nestojí žádné moderní osídlení.
Mezi dosavadní nálezy ve Viminaciu patří dvě římské lodě, zlaté dlaždice, mince, nefritové sochy, náboženské předměty, mozaiky, fresky, zbraně a pozůstatky tří mamutů.
