Petra Hosenseidlová, hop strana 3 z 4

Rusko-ukrajinské vztahy se sice liší od tradičních představ o koloniálním impériu, současná ruská válka proti Ukrajině má však koloniální prvky, je přesvědčený ukrajinský historik a kulturolog Radomyr Mokryk. Mluvil o tom na přednášce v Knihovně Václava Havla. Argumenty, kterými Moskva válku ospravedlňuje, jsou podle něj založené na dějinách, kultuře či jazyku, což jsou otázky, jejichž dlouhodobé zneužívání ruskou a sovětskou politikou se promítá i na současné Ukrajině.

Rusko narušilo estonský vzdušný prostor, když vyslalo bojový letoun na podporu lodi, která patrně patří k takzvané stínové flotile Moskvy a kterou estonské námořnictvo vyprovázelo ze svých vod. Podle politiků i expertů je to první případ, kdy se Rusko takto otevřeně postavilo za plavidlo z této flotily. Nejde o jediný incident v Baltském moři s účastí Ruska z posledních dní. Moskva také dočasně zadržela řecký tanker, který plul po předem dohodnuté trase z Estonska do Nizozemska, a jedna z lodí její stínové flotily podezřele manévrovala u podmořského kabelu. Rusko viní z růstu napětí v regionu Západ.

Odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014 potvrdila další instituce. Učinila tak Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která stanovuje celosvětové letecké standardy. Jde o první rozhodnutí svého druhu ze strany ICAO v historii. Nizozemsko a Austrálie, které případ ICAO předložily, požadují, aby organizace přikázala Moskvě jednat o odškodnění. Rusko odpovědnost za událost opět popřelo.

Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.

Dlouho to vypadalo, že kampani před polskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo připadá na tuto neděli, budou dominovat především témata spojená s bezpečností. Vyplývalo to mimo jiné z pokračující ruské agrese proti Ukrajině či často nepředvídatelných kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. V závěru kampaně ale všechno přebila kauza kolem bytu jednoho ze dvou favoritů voleb.

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

Rusko si osmdesáté výročí konce druhé světové války připomíná ve velkém stylu, vůdce Vladimir Putin vyhlásil letošek „Rokem obránce vlasti“. Oslavy Dne vítězství mají v zemi velký význam, neboť vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je zásadní součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje společnost, zároveň ji však režim využívá k politickým účelům, v posledních letech především k ospravedlňování agrese proti Ukrajině, což je také ústředním tématem letošních oslav.

Rumunsko v neděli čeká první kolo voleb prezidenta, během půl roku už podruhé. Předchozí listopadové první kolo, které vyhrál krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu, anuloval ústavní soud kvůli podezření na vměšování Moskvy. Zneplatnění hlasování ostře kritizovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Georgescu se nových voleb účastnit nesmí, favoritem je ale jiný krajně pravicový kandidát – George Simion.

U města Asipovičy ve středním Bělorusku zřejmě vzniká ruská jaderná základna. Vyplývá to z analýzy organizace Jamestown Foundation a naznačují to i zjištění stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský vůdce Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko hovořili o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku několikrát, nebylo ale jasné, kde by mohly být hlavice uloženy.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil nové finanční příspěvky pro domácnosti s nižšími příjmy ve výši jedné miliardy eur (25 miliard korun) a program veřejných investic. Nájemníkům třeba vrátí jeden měsíční nájem ročně. Učinil tak poté, co se země stala jedním z mála členů Evropské unie, kteří v roce 2024 vykázali přebytek rozpočtu. Napsala to agentura AP. Řecko ale zároveň mělo loni ze všech států EU nejvyšší míru zadlužení.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.

„Až do včerejška jsem s přejmenováním Puškinské ulice nijak nespěchal. Stejně jako mnoho obyvatel Charkova jsem měl vždy pocit, že Puškin není o současném Rusku, o realitě, kterou se nám snaží vnutit Putinův režim, zneužívaje velikosti historických postav ve svůj prospěch,“ napsal po jednom z mnoha loňských brutálních ruských útoků na Charkov tamní starosta. „Ale poté, co nepřítel zasadil našemu městu strašlivé rány, vzal životy nevinným a proměnil domy v ruiny, vidíme skutečnou cenu takových rozhodnutí. Charkov teď tuto bolest cítí nejpalčivěji za celou dobu války. A proto si myslím, že nemůžeme nechat věci tak, jak jsou.“ Puškinská ulice už v Charkově není.

„Vladimir Putin při pohledu na kyjevské dění bezmocně zuřil. Vůbec nechápal, proč Kučma lidi na Majdanu nerozehnal a proč Janukovyč pořád ještě není prezident.“ Takto popsal ruský novinář Michail Zygar události Oranžové revoluce. Byla reakcí na první velký ruský pokus o manipulaci ukrajinských voleb, jejímž cílem bylo prosadit Kremlu nakloněného Viktora Janukovyče do prezidentské funkce. Tehdejší ukrajinské vedení v čele s dosluhující hlavou státu Leonidem Kučmou výsledky hlasování zfalšovalo, ale statisíce demonstrantů na kyjevském Majdanu si vynutily opakované druhé kolo. Konalo se přesně před dvaceti lety, 26. prosince 2004. Oranžová revoluce zhatila Putinův pokus dosadit do Kyjeva dostatečně tvárného politika, což ruský vládce Ukrajině nikdy nezapomněl.

Tragédie letu MH17, který nad Ukrajinou 17. července 2014 sestřelily Ruskem koordinované síly raketou ruské armády, dala rusko-ukrajinské válce globální rozměr. V troskách Boeingu mířícího z Nizozemska do Malajsie zahynuli občané deseti zemí.

Za normálních okolností by Ukrajina v úterý měla nového prezidenta, nebo by Volodymyr Zelenskyj v případě znovuzvolení oficiálně začínal svůj druhý mandát. Kvůli válečnému stavu, který Kyjev vyhlásil v důsledku plnohodnotné ruské války, se ale prezidentské volby nekonaly. Proti jejich uspořádání se za současné situace staví také naprostá většina Ukrajinců i politická opozice. Rovněž experti upozorňují, že prezident vzešlý z voleb, v nichž by značná část lidí nemohla kvůli okupaci a bojům odevzdat svůj hlas, by neměl patřičnou legitimitu. Pozici Zelenského tak zpochybňuje jen Rusko, které se tímto způsobem snaží oslabit západní podporu Kyjeva a demoralizovat ukrajinskou společnost.

Končící slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a její nástupce Peter Pellegrini při společném vystoupení odmítli násilí. Útok na premiéra Roberta Fica je podle nich útokem na demokracii. Vyzvali k zodpovědnosti a opuštění bludného kruhu nenávisti.

Rusko při své agresi proti Ukrajině používá celou řadu propagandistických lží – ať už jde o tvrzení o „kyjevských fašistech“ údajně ovládajících stát nebo o údajném útlaku Rusů a rusky mluvících obyvatel. Kreml se ale zaměřuje také na historii, jejíž účelovou manipulací se snaží zpochybnit ukrajinskou územní celistvost a upřít Ukrajině právo na existenci.

Ruský vůdce Vladimir Putin při okázalém ceremoniálu v Kremlu zahájil další šestileté období v čele země. Putina vyhlásily ruské úřady vítězem březnových „voleb“. Hlasování označovaná v Rusku za volby nejsou svobodná, politická opozice se jich účastnit nesmí. Putin je v Rusku u moci už téměř čtvrtstoletí.

Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.