Petra Hosenseidlová, hop strana 4 z 4

Odblokování šedesáti miliard dolarů převážně vojenské pomoci pro Ukrajinu v americké Sněmovně reprezentantů je sice skvělá zpráva, Kyjev a jeho spojenci tím ale získají jen oddechový čas, upozornil bezpečnostní analytik Michal Smetana. Expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Interview ČT24 dodal, že tento zhruba rok je třeba využít k výraznému navýšení výrobních kapacit zbrojního průmyslu, přičemž hlavní odpovědnost je na Evropě. Pro Spojené státy totiž bude prioritou spíše situace v Indo-Pacifiku.

Pro schválení balíku pomoci pro Ukrajinu v americké sněmovně byla důležitá změna postoje republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, míní experti na americkou politiku. Pozici republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona, který kvůli připuštění návrhu k hlasování čelí kritice části zákonodárců své strany, podle nich v ohrožení není.

„Budu bránit svou rodnou zem a proklínat vás rusky! Protože nebudu mít čas se pořádně naučit ukrajinsky, když mě ruský voják zabije,“ napsal na začátku března 2014 jeden rusky mluvící Ukrajinec z Oděsy na svém facebookovém profilu. Bylo to jen pár dní po začátku ruské invaze na Krym a krátce předtím, než Moskva rozpoutala válku na Donbasu. Tvrdila, že musí chránit tamní ruskojazyčné obyvatele, které Kyjev údajně utlačuje. Jak ale dokládá historie prvních dekád nezávislé Ukrajiny, ruština se v zemi těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština. A byla to právě ruská agrese, která tento pozůstatek ruského imperialismu podlomila a posílila vztah Ukrajinců k jejich vlastnímu jazyku.

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

Slovenské prezidentské volby potvrdily geopolitický obrat země proti Západu a byly referendem o vládě Roberta Fica (Smer–SD), kterou výsledek povzbudí a „jejíž válec teď pojede naplno“, hodnotí hlasování sociologové a politologové ve vysílání ČT24. Vítěznému Peteru Pellegrinimu se podle nich podařilo zmobilizovat voliče neúspěšných kandidátů z prvního kola. Významným hlasem byli i slovenští Maďaři, kteří poprvé volili jinak než dosud. Experti upozornili i na obzvlášť negativní kampaň plnou zastrašování a lží.

Jeho volební heslo zní „Slušně, ale rázně“. Říká o sobě, že je liberálem i konzervativcem a že díky tomu může zemi spojit. Ivan Korčok (nestr.) vyhrál s nečekaně výrazným náskokem první kolo slovenských prezidentských voleb. Podle analytiků je papírovým favoritem pro kolo druhé stále spíše Peter Pellegrini (Hlas–SD). Korčok podle nich může uspět, pokud se mu podaří zmobilizovat voliče jiných kandidátů, nevoliče a nespokojené příznivce vládních stran, nebo přesvědčit potenciální příznivce Pellegriniho, aby zůstali doma. Z hlasování potřebuje udělat referendum o premiérovi Robertu Ficovi (Smer–SD).

Rusko pořádá od pátku do neděle hlasování, které režim nazývá prezidentskými volbami. O volby ale vzhledem k absenci skutečné opozice nejde. I tak ale toto inscenované představení doprovází nátlak na voliče a čekají se manipulace a podvody, neboť šéf Kremlu musí „vyhrát“ dostatečně výrazným způsobem. Jde totiž o rituál, jehož opakování udržuje iluzi demokratičnosti a na základě jehož „správných“ výsledků může Vladimir Putin tvrdit, že je legitimním vládcem země. Kromě toho se tak testuje i loajálnost úřadů a dalších mocenských hráčů, kteří mají žádoucí výsledek zajistit, shodují se odborníci na ruskou politiku.

Kyjev tvrdí, že nemá důkazy o tom, že by středeční ruský útok na Oděsu cílil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uvedla to armádní mluvčí. Při útoku jedna z ruských raket dopadla podle některých zdrojů nedaleko od místa, kde se právě nacházel Zelenskyj a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Rusové při úderu zabili pět lidí a další zranili.

Když Rusko před deseti lety napadlo Ukrajinu, začalo se více mluvit o hybridní válce. Mnozí experti sice upozorňují, že jde o poměrně vágní a neohraničený pojem, který se v posledních letech nadužívá a vyprazdňuje. Zároveň ale obrátil pozornost k tomu, co všechno Kreml při své agresi vůči sousední zemi použil a že jde i o prostředky, které nemusejí být na první pohled patrné. Kromě toho má ruská hybridní válka rovněž širší kontext – není namířená jen proti Ukrajině, ale Kreml ji vede proti celému Západu, proti jeho hodnotám a soudržnosti.

Výroky slovenského premiéra Roberta Fica vyřčené v souvislosti s druhým výročím plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se nepochybně projeví uvnitř visegrádské čtyřky. Před úterním summitem V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Fico ve svých vyjádřeních převzal i některé narativy, které šíří ruská propaganda. Fiala zdůraznil, že jeho názory jsou přesně opačné, ale že jednat v rámci V4 je třeba. Jen další dění podle něj ukáže, zda se formát V4 přežil. Podobně se vyjádřil i polský premiér Donald Tusk.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Po úspěšné invazi na Krym chtěl Kreml podobný scénář zopakovat i na celé východní a jižní Ukrajině. Když se mu to nepodařilo prostřednictvím proruského povstání, které se pokoušel v těchto regionech vyvolat, rozpoutal válku na Donbasu, jehož části se pak dostaly pod kontrolu Ruskem koordinovaných sil.

Po pádu režimu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče zahájil Kreml invazi na Krym. Hodlal také odtrhnout od Ukrajiny všechny další jižní a východní oblasti. K tomu mu měly dopomoci nepokoje, které se prostřednictvím svých agentů i místních aktivistů pokoušel v daných oblastech vyvolat a které se podle představ ruského vedení měly změnit ve velké proruské povstání.

Krátce po útěku ukrajinského prezidenta ze země a ustavení nové vlády v Kyjevě zahájilo Rusko vojenskou invazi na Krym, který od té doby okupuje. Přinášíme podrobný popis událostí.

Čtyřměsíční protivládní demonstrace na Ukrajině vedly k útěku prezidenta a ustavení nového vedení státu. Přinášíme podrobný popis procesu změny.

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.

Ruský vůdce Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF). Protože se Putin nezmění, změnit se musíme my, dodal ukrajinský prezident. Západ vyzval, aby zvýšil pomoc Ukrajině a pomohl jí získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Podotkl, že jeho země žádá o útočné zbraně kvůli obraně, nikoliv proto, aby eskalovala válku. K podpoře Kyjeva vyzvala v Davosu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Cestující z letadla společnosti Japan Airlines, které se na tokijském letišti Haneda srazilo se strojem pobřežní stráže a začalo hořet, zachránila bezchybná evakuace, především pak to, že si při opuštění letounu s sebou nevzali příruční zavazadla. Podle webů stanic BBC a CNN se na tom shodují letečtí experti. Rychlému šíření ohně zabránily podle odborníků zřejmě přepážky v křídle, píše The Guardian. Z dopravního letadla se podařilo zachránit všech 379 lidí na palubě. Z posádky druhého stroje přežil jen pilot, dalších pět jejích členů zahynulo. Letoun pobřežní stráže neměl podle agentur před srážkou povolení ke startu.

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.