Hlasování o pomoci Ukrajině pozici Johnsona v čele americké sněmovny neohrozí, shodují se experti

Pro schválení balíku pomoci pro Ukrajinu v americké sněmovně byla důležitá změna postoje republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, míní experti na americkou politiku. Pozici republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona, který kvůli připuštění návrhu k hlasování čelí kritice části zákonodárců své strany, podle nich v ohrožení není.

Tomáš Klvaňa z New York University of Prague míní, že názorová otočka Donalda Trumpa měla na schválení balíku rozhodující vliv. Republikánský kandidát na prezidenta pomoc dlouho blokoval, nakonec ale připustil, že přežití Ukrajiny je důležité jak pro Evropu, tak pro USA.

„On sice nemá žádnou oficiální funkci, ale je takovým přiznaným lídrem Republikánské strany a republikáni ve sněmovně – a částečně i v Senátu – se bojí jít proti jeho vůli. A poté, co Trump změnil názor, tak ta většina, která je pro pokračování pomoci Ukrajině, se přestala bát menšiny, která je nadále proti,“ řekl k tomu Klvaňa.

Podle Jiřího Pondělíčka z Institutu mezinárodních studií FSV UK byl posun Trumpova postoje důležitý spíše pro předsedu sněmovny Mikea Johnsona. „Když se podíváme na poslední hlasování o podobném balíčku v září, tak tam byla většina republikánů proti,“ uvedl s tím, že reálně se počet republikánů podporujících zákon od podzimu příliš nezměnil.

„Změnila se jen ochota republikánského předsedy nechat hlasovat o zákonu, který nepodporuje většina republikánských zákonodárců,“ dodal Pondělíček.

Johnson otočil, protože si byl jistý Trumpovou podporou

Podle Klvani blokoval Johnson pomoc Ukrajině do té doby, než si byl jistý Trumpovým postojem. „Navštívil Trumpovo sídlo Mar-a-Lago na Floridě, kde zjistil, že Trump za ním stojí. Tam si vyžádal podporu, i proti některým zarytým trumpovcům ve Sněmovně reprezentantů. To pro něj bylo klíčové. Poté, co zjistil, že ho Trump podporuje, tak se přestal tolik bát o svůj post.“

Navenek ale Johnson samozřejmě něco takového přiznat nemohl, podotýká Klvaňa. „Proto se teď staví do role historického lídra, který šel proti velmi hlasité menšině republikánů a který to udělal i za cenu toho, že riskuje svůj post předsedy Sněmovny reprezentantů.“

Podpora Ukrajině je neuralgickým bodem v současné Republikánské straně, je to nyní patrně nejdůležitější téma, které republikány štěpí, domnívá se Pondělíček. „Je to vidět jednak na tom, jak je poměrně rovnoměrně strana rozdělená – 101 republikánských zákonodárců bylo pro, 112 proti, což samozřejmě je většina, ale ne úplně zdrcující.“

„Zároveň je to vidět v tom, jaké emoce to vzbuzuje, že lidé kolem (republikánské poslankyně) Marjorie Taylorové Greenové, respektive ona samotná je podle vlastních slov ochotná kvůli tomu vyvolat hlasování o odvolání předsedy sněmovny. Vyčítá mu, že vůbec dovolil, aby o tom zákonu bylo hlasováno,“ popsal Pondělíček.

Johnson v ohrožení není

Johnsonova pozice v čele americké sněmovny ale nyní ohrožena není, shodují se oba experti. „Bylo by k tomu potřeba 218 hlasů. Proti zákonu hlasovalo 112 republikánských zákonodárců, což zároveň neznamená, že by všichni byli ochotni hlasovat pro odvolání Johnsona. I kdyby ano, tak by potřebovala tato výzva podporu ještě 116 zákonodárců z řad demokratů,“ přiblížil počty ve sněmovně Pondělíček.

Podle něj je nepravděpodobné jak to, že by všech 112 republikánských odpůrců zákona o pomoci Ukrajině bylo pro odvolání Johnsona, tak i to, že by republikáni získali pro tento krok dostatečnou podporu demokratů. „Takže si myslím, že pokud to vůbec bude předloženo, tak to neuspěje.“

„Riziko, že by Johnson nyní svůj post ztratil, je malé, protože Trump za ním stojí,“ uzavřel rovněž Klvaňa.

Někteří demokraté v americké Sněmovně reprezentantů už podle agentury Reuters projevili vůli Johnsona v případě hlasování o nedůvěře podpořit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 5 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 7 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 9 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...