Hlasování o pomoci Ukrajině pozici Johnsona v čele americké sněmovny neohrozí, shodují se experti

Pro schválení balíku pomoci pro Ukrajinu v americké sněmovně byla důležitá změna postoje republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, míní experti na americkou politiku. Pozici republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona, který kvůli připuštění návrhu k hlasování čelí kritice části zákonodárců své strany, podle nich v ohrožení není.

Tomáš Klvaňa z New York University of Prague míní, že názorová otočka Donalda Trumpa měla na schválení balíku rozhodující vliv. Republikánský kandidát na prezidenta pomoc dlouho blokoval, nakonec ale připustil, že přežití Ukrajiny je důležité jak pro Evropu, tak pro USA.

„On sice nemá žádnou oficiální funkci, ale je takovým přiznaným lídrem Republikánské strany a republikáni ve sněmovně – a částečně i v Senátu – se bojí jít proti jeho vůli. A poté, co Trump změnil názor, tak ta většina, která je pro pokračování pomoci Ukrajině, se přestala bát menšiny, která je nadále proti,“ řekl k tomu Klvaňa.

Podle Jiřího Pondělíčka z Institutu mezinárodních studií FSV UK byl posun Trumpova postoje důležitý spíše pro předsedu sněmovny Mikea Johnsona. „Když se podíváme na poslední hlasování o podobném balíčku v září, tak tam byla většina republikánů proti,“ uvedl s tím, že reálně se počet republikánů podporujících zákon od podzimu příliš nezměnil.

„Změnila se jen ochota republikánského předsedy nechat hlasovat o zákonu, který nepodporuje většina republikánských zákonodárců,“ dodal Pondělíček.

Johnson otočil, protože si byl jistý Trumpovou podporou

Podle Klvani blokoval Johnson pomoc Ukrajině do té doby, než si byl jistý Trumpovým postojem. „Navštívil Trumpovo sídlo Mar-a-Lago na Floridě, kde zjistil, že Trump za ním stojí. Tam si vyžádal podporu, i proti některým zarytým trumpovcům ve Sněmovně reprezentantů. To pro něj bylo klíčové. Poté, co zjistil, že ho Trump podporuje, tak se přestal tolik bát o svůj post.“

Navenek ale Johnson samozřejmě něco takového přiznat nemohl, podotýká Klvaňa. „Proto se teď staví do role historického lídra, který šel proti velmi hlasité menšině republikánů a který to udělal i za cenu toho, že riskuje svůj post předsedy Sněmovny reprezentantů.“

Podpora Ukrajině je neuralgickým bodem v současné Republikánské straně, je to nyní patrně nejdůležitější téma, které republikány štěpí, domnívá se Pondělíček. „Je to vidět jednak na tom, jak je poměrně rovnoměrně strana rozdělená – 101 republikánských zákonodárců bylo pro, 112 proti, což samozřejmě je většina, ale ne úplně zdrcující.“

„Zároveň je to vidět v tom, jaké emoce to vzbuzuje, že lidé kolem (republikánské poslankyně) Marjorie Taylorové Greenové, respektive ona samotná je podle vlastních slov ochotná kvůli tomu vyvolat hlasování o odvolání předsedy sněmovny. Vyčítá mu, že vůbec dovolil, aby o tom zákonu bylo hlasováno,“ popsal Pondělíček.

Johnson v ohrožení není

Johnsonova pozice v čele americké sněmovny ale nyní ohrožena není, shodují se oba experti. „Bylo by k tomu potřeba 218 hlasů. Proti zákonu hlasovalo 112 republikánských zákonodárců, což zároveň neznamená, že by všichni byli ochotni hlasovat pro odvolání Johnsona. I kdyby ano, tak by potřebovala tato výzva podporu ještě 116 zákonodárců z řad demokratů,“ přiblížil počty ve sněmovně Pondělíček.

Podle něj je nepravděpodobné jak to, že by všech 112 republikánských odpůrců zákona o pomoci Ukrajině bylo pro odvolání Johnsona, tak i to, že by republikáni získali pro tento krok dostatečnou podporu demokratů. „Takže si myslím, že pokud to vůbec bude předloženo, tak to neuspěje.“

„Riziko, že by Johnson nyní svůj post ztratil, je malé, protože Trump za ním stojí,“ uzavřel rovněž Klvaňa.

Někteří demokraté v americké Sněmovně reprezentantů už podle agentury Reuters projevili vůli Johnsona v případě hlasování o nedůvěře podpořit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 49 mminutami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 2 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.