Hlasování o pomoci Ukrajině pozici Johnsona v čele americké sněmovny neohrozí, shodují se experti

Pro schválení balíku pomoci pro Ukrajinu v americké sněmovně byla důležitá změna postoje republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, míní experti na americkou politiku. Pozici republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona, který kvůli připuštění návrhu k hlasování čelí kritice části zákonodárců své strany, podle nich v ohrožení není.

Tomáš Klvaňa z New York University of Prague míní, že názorová otočka Donalda Trumpa měla na schválení balíku rozhodující vliv. Republikánský kandidát na prezidenta pomoc dlouho blokoval, nakonec ale připustil, že přežití Ukrajiny je důležité jak pro Evropu, tak pro USA.

„On sice nemá žádnou oficiální funkci, ale je takovým přiznaným lídrem Republikánské strany a republikáni ve sněmovně – a částečně i v Senátu – se bojí jít proti jeho vůli. A poté, co Trump změnil názor, tak ta většina, která je pro pokračování pomoci Ukrajině, se přestala bát menšiny, která je nadále proti,“ řekl k tomu Klvaňa.

Podle Jiřího Pondělíčka z Institutu mezinárodních studií FSV UK byl posun Trumpova postoje důležitý spíše pro předsedu sněmovny Mikea Johnsona. „Když se podíváme na poslední hlasování o podobném balíčku v září, tak tam byla většina republikánů proti,“ uvedl s tím, že reálně se počet republikánů podporujících zákon od podzimu příliš nezměnil.

„Změnila se jen ochota republikánského předsedy nechat hlasovat o zákonu, který nepodporuje většina republikánských zákonodárců,“ dodal Pondělíček.

Johnson otočil, protože si byl jistý Trumpovou podporou

Podle Klvani blokoval Johnson pomoc Ukrajině do té doby, než si byl jistý Trumpovým postojem. „Navštívil Trumpovo sídlo Mar-a-Lago na Floridě, kde zjistil, že Trump za ním stojí. Tam si vyžádal podporu, i proti některým zarytým trumpovcům ve Sněmovně reprezentantů. To pro něj bylo klíčové. Poté, co zjistil, že ho Trump podporuje, tak se přestal tolik bát o svůj post.“

Navenek ale Johnson samozřejmě něco takového přiznat nemohl, podotýká Klvaňa. „Proto se teď staví do role historického lídra, který šel proti velmi hlasité menšině republikánů a který to udělal i za cenu toho, že riskuje svůj post předsedy Sněmovny reprezentantů.“

Podpora Ukrajině je neuralgickým bodem v současné Republikánské straně, je to nyní patrně nejdůležitější téma, které republikány štěpí, domnívá se Pondělíček. „Je to vidět jednak na tom, jak je poměrně rovnoměrně strana rozdělená – 101 republikánských zákonodárců bylo pro, 112 proti, což samozřejmě je většina, ale ne úplně zdrcující.“

„Zároveň je to vidět v tom, jaké emoce to vzbuzuje, že lidé kolem (republikánské poslankyně) Marjorie Taylorové Greenové, respektive ona samotná je podle vlastních slov ochotná kvůli tomu vyvolat hlasování o odvolání předsedy sněmovny. Vyčítá mu, že vůbec dovolil, aby o tom zákonu bylo hlasováno,“ popsal Pondělíček.

Johnson v ohrožení není

Johnsonova pozice v čele americké sněmovny ale nyní ohrožena není, shodují se oba experti. „Bylo by k tomu potřeba 218 hlasů. Proti zákonu hlasovalo 112 republikánských zákonodárců, což zároveň neznamená, že by všichni byli ochotni hlasovat pro odvolání Johnsona. I kdyby ano, tak by potřebovala tato výzva podporu ještě 116 zákonodárců z řad demokratů,“ přiblížil počty ve sněmovně Pondělíček.

Podle něj je nepravděpodobné jak to, že by všech 112 republikánských odpůrců zákona o pomoci Ukrajině bylo pro odvolání Johnsona, tak i to, že by republikáni získali pro tento krok dostatečnou podporu demokratů. „Takže si myslím, že pokud to vůbec bude předloženo, tak to neuspěje.“

„Riziko, že by Johnson nyní svůj post ztratil, je malé, protože Trump za ním stojí,“ uzavřel rovněž Klvaňa.

Někteří demokraté v americké Sněmovně reprezentantů už podle agentury Reuters projevili vůli Johnsona v případě hlasování o nedůvěře podpořit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj tvrdí, že některé české firmy dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní

Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Informovala o tom agentura AFP. Podle Zelenského jde mimo jiné o třináct německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je na takové obecné výroky obtížné reagovat.
14:42Aktualizovánopřed 4 mminutami

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
09:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 15 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 17 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 17 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...