Hlasování o pomoci Ukrajině pozici Johnsona v čele americké sněmovny neohrozí, shodují se experti

Pro schválení balíku pomoci pro Ukrajinu v americké sněmovně byla důležitá změna postoje republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, míní experti na americkou politiku. Pozici republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona, který kvůli připuštění návrhu k hlasování čelí kritice části zákonodárců své strany, podle nich v ohrožení není.

Tomáš Klvaňa z New York University of Prague míní, že názorová otočka Donalda Trumpa měla na schválení balíku rozhodující vliv. Republikánský kandidát na prezidenta pomoc dlouho blokoval, nakonec ale připustil, že přežití Ukrajiny je důležité jak pro Evropu, tak pro USA.

„On sice nemá žádnou oficiální funkci, ale je takovým přiznaným lídrem Republikánské strany a republikáni ve sněmovně – a částečně i v Senátu – se bojí jít proti jeho vůli. A poté, co Trump změnil názor, tak ta většina, která je pro pokračování pomoci Ukrajině, se přestala bát menšiny, která je nadále proti,“ řekl k tomu Klvaňa.

Podle Jiřího Pondělíčka z Institutu mezinárodních studií FSV UK byl posun Trumpova postoje důležitý spíše pro předsedu sněmovny Mikea Johnsona. „Když se podíváme na poslední hlasování o podobném balíčku v září, tak tam byla většina republikánů proti,“ uvedl s tím, že reálně se počet republikánů podporujících zákon od podzimu příliš nezměnil.

„Změnila se jen ochota republikánského předsedy nechat hlasovat o zákonu, který nepodporuje většina republikánských zákonodárců,“ dodal Pondělíček.

Johnson otočil, protože si byl jistý Trumpovou podporou

Podle Klvani blokoval Johnson pomoc Ukrajině do té doby, než si byl jistý Trumpovým postojem. „Navštívil Trumpovo sídlo Mar-a-Lago na Floridě, kde zjistil, že Trump za ním stojí. Tam si vyžádal podporu, i proti některým zarytým trumpovcům ve Sněmovně reprezentantů. To pro něj bylo klíčové. Poté, co zjistil, že ho Trump podporuje, tak se přestal tolik bát o svůj post.“

Navenek ale Johnson samozřejmě něco takového přiznat nemohl, podotýká Klvaňa. „Proto se teď staví do role historického lídra, který šel proti velmi hlasité menšině republikánů a který to udělal i za cenu toho, že riskuje svůj post předsedy Sněmovny reprezentantů.“

Podpora Ukrajině je neuralgickým bodem v současné Republikánské straně, je to nyní patrně nejdůležitější téma, které republikány štěpí, domnívá se Pondělíček. „Je to vidět jednak na tom, jak je poměrně rovnoměrně strana rozdělená – 101 republikánských zákonodárců bylo pro, 112 proti, což samozřejmě je většina, ale ne úplně zdrcující.“

„Zároveň je to vidět v tom, jaké emoce to vzbuzuje, že lidé kolem (republikánské poslankyně) Marjorie Taylorové Greenové, respektive ona samotná je podle vlastních slov ochotná kvůli tomu vyvolat hlasování o odvolání předsedy sněmovny. Vyčítá mu, že vůbec dovolil, aby o tom zákonu bylo hlasováno,“ popsal Pondělíček.

Johnson v ohrožení není

Johnsonova pozice v čele americké sněmovny ale nyní ohrožena není, shodují se oba experti. „Bylo by k tomu potřeba 218 hlasů. Proti zákonu hlasovalo 112 republikánských zákonodárců, což zároveň neznamená, že by všichni byli ochotni hlasovat pro odvolání Johnsona. I kdyby ano, tak by potřebovala tato výzva podporu ještě 116 zákonodárců z řad demokratů,“ přiblížil počty ve sněmovně Pondělíček.

Podle něj je nepravděpodobné jak to, že by všech 112 republikánských odpůrců zákona o pomoci Ukrajině bylo pro odvolání Johnsona, tak i to, že by republikáni získali pro tento krok dostatečnou podporu demokratů. „Takže si myslím, že pokud to vůbec bude předloženo, tak to neuspěje.“

„Riziko, že by Johnson nyní svůj post ztratil, je malé, protože Trump za ním stojí,“ uzavřel rovněž Klvaňa.

Někteří demokraté v americké Sněmovně reprezentantů už podle agentury Reuters projevili vůli Johnsona v případě hlasování o nedůvěře podpořit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 5 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...