Hamás prý chystá odpověď na návrh o příměří. Do debaty se zapojil i Biden

Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.

Prostředníkem v jednání mezi oběma stranami jsou Egypt a Katar. S lídry obou zemí se po telefonu spojil také prezident USA Biden. Podle agentury Reuters debatovali o průběhu vyjednávání, v němž podle Bílého domu nastal posun. Hovořili také o riziku eskalace konfliktu v případě izraelské operace v Rafáhu či o potřebě zvýšit humanitární dodávky do Pásma Gazy.

Podle zdroje Reuters obeznámeného s posledním izraelským návrhem dohody by Izrael souhlasil v první fázi s propuštěním méně než čtyřiceti rukojmí výměnou za palestinské vězně zadržované v izraelských věznicích a ve druhé fázi příměří s „obdobím trvalého klidu“. Jde o kompromisní odpověď Izraele na požadavek Hamásu, který dlouhodobě žádal „permanentní příměří“.

Známy jsou jen obrysy dohody

Ohledně jednání v Káhiře byly podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka známy jen obrysy případné dohody. „A to ještě nevíme, jestli ty obrysy nejsou účelově některými ze stran jednání publikovány v trochu zkreslené podobě,“ upozornil.

Cílem podle něj nyní není celková dohoda o propuštění všech rukojmí a dlouhodobém příměří, neboť příměří, které by de facto ukončilo válku proti Hamásu, je pro Izrael nepřijatelné. „Obě strany se ale skrz zprostředkovatele budou bavit o možnosti částečné dohody, která by zahrnovala propuštění třeba dvaceti nebo třiceti rukojmí výměnou za časově omezené, ale nikoliv zanedbatelné příměří v řádu mnoha týdnů,“ přiblížil Borek.

Zmínil také některé další parametry příměří, o kterých se mohlo jednat. „Zda v rámci toho příměří umožní Izrael palestinským civilistům návrat do severní části Pásma Gazy, popřípadě jaká bude proporce palestinských vězňů, kteří by v takovém případě měli být výměnou za izraelská rukojmí propuštěni. Nebude to rozhodně jedna ku jedné, za jedno izraelské rukojmí bude z izraelských věznic propuštěno pravděpodobně mnoho palestinských vězňů včetně zasloužilých teroristů.“

Egyptský ministr zahraničí Sámí Šukrí vyjádřil naději, že návrh dohody o příměří a propuštění rukojmích bude přijat tak, jak jej předložily zprostředkovatelské země. Upozornil však na to, že stále čeká na reakci Izraele a teroristů z Hamásu. „Doufáme, že návrh zohlednil postoje obou stran, pokusil se čerpat z umírněného postoje obou stran a nyní čekáme na konečné rozhodnutí,“ prohlásil Šukrí na Světovém ekonomickém fóru v Rijádu.

Palestinský představitel blízký zprostředkovatelskému úsilí na dotaz k vývoji nového kola rozhovorů v Káhiře agentuře Reuters sdělil, že to „tentokrát vypadá lépe“. Odmítl však upřesnit, zda je dohoda „na spadnutí“.

Blinken: Mimořádně velkorysý návrh

Americký ministr zahraničí Antony Blinken na návštěvě Rijádu prohlásil, že Hamás má na stole mimořádně velkorysý návrh, a vyjádřil naději, že hnutí učiní správné rozhodnutí a přijme ho.

Téma je podle Borka provázáno rovněž s plánovanou izraelskou pozemní invazí do Rafáhu. „Izrael dává najevo – a nevíme, jestli jsou to taktické pokusné balonky nebo autentický pocit – že toto je poslední kolo takovýchto jednání, že pokud nyní Hamás nabídku nepřijme, tak Izrael jednoznačně volí vojenskou kartu, tedy útok na Rafáh s cílem zničit poslední vojenské kapacity Hamásu,“ upozornil zpravodaj.

Blinken v Rijádu zopakoval, že Spojené státy s invazí izraelské armády do Rafáhu nesouhlasí a že se stále obávají o osud více než milionu uprchlíků, kteří se v tomto městě u hranic s Egyptem ukrývají před boji v jiných částech Pásma. „Ještě jsme neviděli plán, díky němuž bychom uvěřili, že civilisté mohou být účinně chráněni,“ podotkl Blinken.

Nahrávám video

Naději na to, že Hamás dohodu přijme, vyjádřil v pondělí také šéf britské diplomacie Cameron. „Doufám, že Hamás tuto dohodu přijme, a upřímně řečeno, veškerý tlak světa a všechny oči světa by dnes měly být upřeny na ně a říkat: ‚Přijměte tuto dohodu,‘“ zdůraznil. Obdobně jako Blinken návrh označil za „velmi velkorysý“.

Podle agentury Reuters ministr také poznamenal, že pro zlepšení vyhlídek Palestinců na nezávislost v podobě dvoustátního řešení – tedy vzniku palestinského státu po boku Izraele – musí Hamás a jeho spolupachatelé, kteří se podíleli na útoku ze 7. října, opustit Pásmo Gazy.

Údery v Rafáhu i ve městě Gaza

Právě z Rafáhu mezitím přicházejí zprávy o dalších náletech. Místní zdravotníci uvádějí, že izraelské bombardování tří domů v tomto městě na jihu Pásma Gazy zabilo nejméně dvacet pět lidí a zranilo mnohé další. Hamásem ovládané zdravotnické úřady hlásí také vzdušné údery na dva domy ve městě Gaza na severu Pásma, po nichž podle nich zůstali čtyři mrtví a několik zraněných. Palestinská média tvrdí, že mezi obětmi jsou ženy a děti. Izraelská armáda informace prověřuje.

Zpravodaj ČT Borek v pondělí dopoledne uvedl, že podrobnější informace k útokům zatím nejsou. Během víkendu ale podle něj izraelská armáda prováděla intenzivní údery na cíle v Pásmu Gazy.

„V takto složitém městském boji se nikdy nelze vyhnout civilním obětem. Zároveň platí, že hnutí Hamás a jeho úřady do statistiky obětí vždy zahrnují jakékoliv zabité, tedy bez rozlišení, zda se jedná o civilisty, nebo příslušníky islamistických skupin,“ dodal obecně k útoku v Rafáhu.

„V nepřehledném městském terénu, ve kterém nepřítel využívá právě tuto nepřehlednost a zároveň jako živé štíty civilisty, se nelze tomuto vyhnout. Obzvlášť, když Rafáh není pod přímou kontrolou izraelských invazních sil a ty nálety probíhají na dálku,“ vysvětlil zpravodaj ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
před 23 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 4 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 7 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 13 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...