Hamás prý chystá odpověď na návrh o příměří. Do debaty se zapojil i Biden

Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.

Prostředníkem v jednání mezi oběma stranami jsou Egypt a Katar. S lídry obou zemí se po telefonu spojil také prezident USA Biden. Podle agentury Reuters debatovali o průběhu vyjednávání, v němž podle Bílého domu nastal posun. Hovořili také o riziku eskalace konfliktu v případě izraelské operace v Rafáhu či o potřebě zvýšit humanitární dodávky do Pásma Gazy.

Podle zdroje Reuters obeznámeného s posledním izraelským návrhem dohody by Izrael souhlasil v první fázi s propuštěním méně než čtyřiceti rukojmí výměnou za palestinské vězně zadržované v izraelských věznicích a ve druhé fázi příměří s „obdobím trvalého klidu“. Jde o kompromisní odpověď Izraele na požadavek Hamásu, který dlouhodobě žádal „permanentní příměří“.

Známy jsou jen obrysy dohody

Ohledně jednání v Káhiře byly podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka známy jen obrysy případné dohody. „A to ještě nevíme, jestli ty obrysy nejsou účelově některými ze stran jednání publikovány v trochu zkreslené podobě,“ upozornil.

Cílem podle něj nyní není celková dohoda o propuštění všech rukojmí a dlouhodobém příměří, neboť příměří, které by de facto ukončilo válku proti Hamásu, je pro Izrael nepřijatelné. „Obě strany se ale skrz zprostředkovatele budou bavit o možnosti částečné dohody, která by zahrnovala propuštění třeba dvaceti nebo třiceti rukojmí výměnou za časově omezené, ale nikoliv zanedbatelné příměří v řádu mnoha týdnů,“ přiblížil Borek.

Zmínil také některé další parametry příměří, o kterých se mohlo jednat. „Zda v rámci toho příměří umožní Izrael palestinským civilistům návrat do severní části Pásma Gazy, popřípadě jaká bude proporce palestinských vězňů, kteří by v takovém případě měli být výměnou za izraelská rukojmí propuštěni. Nebude to rozhodně jedna ku jedné, za jedno izraelské rukojmí bude z izraelských věznic propuštěno pravděpodobně mnoho palestinských vězňů včetně zasloužilých teroristů.“

Egyptský ministr zahraničí Sámí Šukrí vyjádřil naději, že návrh dohody o příměří a propuštění rukojmích bude přijat tak, jak jej předložily zprostředkovatelské země. Upozornil však na to, že stále čeká na reakci Izraele a teroristů z Hamásu. „Doufáme, že návrh zohlednil postoje obou stran, pokusil se čerpat z umírněného postoje obou stran a nyní čekáme na konečné rozhodnutí,“ prohlásil Šukrí na Světovém ekonomickém fóru v Rijádu.

Palestinský představitel blízký zprostředkovatelskému úsilí na dotaz k vývoji nového kola rozhovorů v Káhiře agentuře Reuters sdělil, že to „tentokrát vypadá lépe“. Odmítl však upřesnit, zda je dohoda „na spadnutí“.

Blinken: Mimořádně velkorysý návrh

Americký ministr zahraničí Antony Blinken na návštěvě Rijádu prohlásil, že Hamás má na stole mimořádně velkorysý návrh, a vyjádřil naději, že hnutí učiní správné rozhodnutí a přijme ho.

Téma je podle Borka provázáno rovněž s plánovanou izraelskou pozemní invazí do Rafáhu. „Izrael dává najevo – a nevíme, jestli jsou to taktické pokusné balonky nebo autentický pocit – že toto je poslední kolo takovýchto jednání, že pokud nyní Hamás nabídku nepřijme, tak Izrael jednoznačně volí vojenskou kartu, tedy útok na Rafáh s cílem zničit poslední vojenské kapacity Hamásu,“ upozornil zpravodaj.

Blinken v Rijádu zopakoval, že Spojené státy s invazí izraelské armády do Rafáhu nesouhlasí a že se stále obávají o osud více než milionu uprchlíků, kteří se v tomto městě u hranic s Egyptem ukrývají před boji v jiných částech Pásma. „Ještě jsme neviděli plán, díky němuž bychom uvěřili, že civilisté mohou být účinně chráněni,“ podotkl Blinken.

13 minut
Zpravodaj ČT Borek o situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Naději na to, že Hamás dohodu přijme, vyjádřil v pondělí také šéf britské diplomacie Cameron. „Doufám, že Hamás tuto dohodu přijme, a upřímně řečeno, veškerý tlak světa a všechny oči světa by dnes měly být upřeny na ně a říkat: ‚Přijměte tuto dohodu,‘“ zdůraznil. Obdobně jako Blinken návrh označil za „velmi velkorysý“.

Podle agentury Reuters ministr také poznamenal, že pro zlepšení vyhlídek Palestinců na nezávislost v podobě dvoustátního řešení – tedy vzniku palestinského státu po boku Izraele – musí Hamás a jeho spolupachatelé, kteří se podíleli na útoku ze 7. října, opustit Pásmo Gazy.

Údery v Rafáhu i ve městě Gaza

Právě z Rafáhu mezitím přicházejí zprávy o dalších náletech. Místní zdravotníci uvádějí, že izraelské bombardování tří domů v tomto městě na jihu Pásma Gazy zabilo nejméně dvacet pět lidí a zranilo mnohé další. Hamásem ovládané zdravotnické úřady hlásí také vzdušné údery na dva domy ve městě Gaza na severu Pásma, po nichž podle nich zůstali čtyři mrtví a několik zraněných. Palestinská média tvrdí, že mezi obětmi jsou ženy a děti. Izraelská armáda informace prověřuje.

Zpravodaj ČT Borek v pondělí dopoledne uvedl, že podrobnější informace k útokům zatím nejsou. Během víkendu ale podle něj izraelská armáda prováděla intenzivní údery na cíle v Pásmu Gazy.

„V takto složitém městském boji se nikdy nelze vyhnout civilním obětem. Zároveň platí, že hnutí Hamás a jeho úřady do statistiky obětí vždy zahrnují jakékoliv zabité, tedy bez rozlišení, zda se jedná o civilisty, nebo příslušníky islamistických skupin,“ dodal obecně k útoku v Rafáhu.

„V nepřehledném městském terénu, ve kterém nepřítel využívá právě tuto nepřehlednost a zároveň jako živé štíty civilisty, se nelze tomuto vyhnout. Obzvlášť, když Rafáh není pod přímou kontrolou izraelských invazních sil a ty nálety probíhají na dálku,“ vysvětlil zpravodaj ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka.
10:44AktualizovánoPrávě teď

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 27 mminutami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 35 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
před 40 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství ve své Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
06:28Aktualizovánopřed 56 mminutami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 3 hhodinami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 3 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 4 hhodinami
Načítání...