Od začátku května zahynulo na Ukrajině nejméně 70 civilistů, uvádí OSN

Od začátku května zahynulo na Ukrajině kvůli bojům nejméně 70 civilistů a více než 500 dalších bylo zraněno. Uvedla to Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU), která informace o mnohých hlášených civilních obětech ověřila. Jen v úterý podle zatím neověřených zpráv ruské útoky připravily o život 28 lidí a dalších 194 osob zranily, sdělila mise.

Ukrajinské úřady v úterý informovaly o dvanácti zabitých při ruském útoku na Záporoží, šesti obětech ruského úderu na Kramatorsk nebo třech zabitých při útoku na Dnipro. V noci na úterý podle nich zahynulo pět lidí při úderech na Poltavskou a Charkovskou oblast. Ve středu ukrajinští činitelé podle stanice BBC hlásili další oběti ruských útoků, informovali například o třech zabitých civilistech v Sumské oblasti nebo o zabité seniorce v Záporožské oblasti.

Série vzdušných útoků podle OSN od pátku připravila o životy nebo poranila civilisty v řadě ukrajinských regionů. Při některých úderech zahynuli nebo utrpěli zranění i záchranáři, když se původně zasažená místa stala terčem dalšího útoku, uvedla ve středu HRMMU. K vysokému počtu obětí v uvedeném období podle ní mohlo přispět to, že řada úderů zasáhla během dne městské oblasti.

„Mnoho zabitých a zraněných civilistů se věnovalo běžným civilním činnostem – cestovalo, pracovalo, nakupovalo, procházelo se nebo reagovalo na dřívější útoky,“ uvedla vedoucí HRMMU Danielle Bellová.

OSN: Počty zabitých civilistů budou ještě vyšší

Mise OSN informovala také o hlášených obětech z ruské strany. Na území okupovaném Ruskou federací bylo mezi 1. a 5. květnem podle neověřených zpráv zabito deset lidí, sdělila HRMMU. Například Moskvou dosazené úřady anektovaného ukrajinského poloostrova Krym v úterý v noci informovaly o pěti zabitých při ukrajinském dronovém útoku na město Džankoj. Kromě toho v Rusku úřady před tím informovaly o dvou zabitých při ukrajinském útoku na město Čeboksary v Čuvašsku.

Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 k letošnímu dubnu potvrdila smrt nejméně 15 578 civilistů včetně stovek dětí. Naprostou většinu zabitých či zraněných civilistů mise eviduje v oblastech pod kontrolou ukrajinské vlády, na kterou útočí ruská armáda. HRMMU uvádí, že počty zabitých civilistů budou vyšší, než se jí podařilo ověřit.

Ve své únorové zprávě OSN napsala, že její bilance nezahrnuje hlášení ruských úřadů o civilních obětech v Rusku, které HRMMU nebyla schopna ověřit kvůli nedostatečnému přístupu a omezeným veřejně dostupným informacím.

Ukrajina mezitím ve středu obvinila Rusko, že nedodržuje Kyjevem vyhlášené příměří. Moskva nejprve v pondělí jednostranně vyhlásila klid zbraní na 8. a 9. května, kdy si bude vojenskou přehlídkou připomínat konec druhé světové války. Ruské ministerstvo obrany zároveň pohrozilo masivním vzdušným útokem na Kyjev v případě porušení Moskvou vyhlášeného klidu zbraní.

Kyjev následně ohlásil vlastní příměří platné už od půlnoci z úterý na středu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Ukrajina zrcadlově odpoví na případné porušování klidu zbraní.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...