Rusko zabíjelo na Ukrajině, Zelenskyj mluví o cynismu

Nejméně čtyři lidi zabily a 31 dalších zranily ruské drony a rakety během nočních útoků v Poltavské oblasti, oznámil náčelník tohoto ukrajinského regionu Vitalij Djakivnyč. Raněné hlásily i další oblasti napadené země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za cynické, že Rusko podniká smrtící útoky poté, co vyhlásilo na 8. a 9. května příměří kvůli svým propagandistickým oslavám konce druhé světové války. Náletům stovek ukrajinských dronů čelilo během noci i Rusko, kde úřady hlásí jednoho raněného.

Rusko zaútočilo v Poltavské oblasti na zařízení na výrobu plynu. Když záchranáři dorazili na místo a začali hasit rozsáhlý požár, ruské síly je zasáhly další raketou. V důsledku opakovaného úderu přišli o život dva záchranáři, dalších 23 záchranářů bylo zraněno. Zahynuli také dva civilisté a osm bylo zraněno.

Tři lidé jsou ve vážném stavu, lékaři bojují o jejich životy, uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. „Jde o úmyslné útoky na ty, kteří zachraňují životy. Zaznamenáváme každý válečný zločin Ruské federace. Nepřítel musí nést odpovědnost za vraždy Ukrajinců,“ napsal na sociální síti.

Při útocích na plynárenské podniky společnosti Naftohaz v Poltavské a Charkovské oblasti zahynuli tři zaměstnanci a dva záchranáři, dalších 37 lidí bylo zraněno, informoval ředitel společnosti Serhij Koreckyj.

„Obzvlášť podlý“ ruský útok na záchranáře v Poltavské oblasti odsoudil i Zelenskyj. Vzpomenul i další ruské útoky a jejich oběti v době, kdy Moskva žádá o příměří, aby mohla bezpečně uspořádat tradiční vojenskou přehlídku na oslavu sovětského vítězství v druhé světové válce.

„Je naprostým cynismem žádat o příměří, aby se mohly konat propagandistické oslavy, zatímco každý den podnikají raketové a dronové útoky. Rusko by mohlo kdykoli přestat střílet, a to by ukončilo válku a naše reakce. Zapotřebí je mír a skutečné kroky k jeho dosažení,“ napsal Zelenskyj a varoval, že Ukrajina bude zrcadlově reagovat na ruské počínání.

V Poltavské oblasti byl v důsledku útoku také poškozen průmyslový podnik, 3480 odběratelů zůstalo bez dodávek plynu. Poškozena byla i železniční infrastruktura, uvedl dříve Djakivnyč. Rusko podle něj zasáhlo dvě místa v regionu, která však neupřesnil.

V Kyjevské oblasti ruské útoky podle záchranářů zasáhly dva okresy, v jednom vypukl požár v průmyslovém zařízení, který byl mezitím uhašen.

Na Dněpropetrovskou oblast Rusové podle tamního šéfa vojenské správy Oleksandra Hanži podnikli přes dvacet útoků za pomoci raket, leteckých bomb, dělostřelectva a dronů. Terčem se stalo i oblastní centrum Dnipro, v průmyslovém městě Kryvyj Rih byla poškozena infrastruktura.

Rusko během noci proti Ukrajině odpálilo jedenáct raket Iskander-M a vyslalo 164 dronů. Podařilo se zneškodnit jednu raketu a 149 dronů, oznámilo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy osmi raket a čtrnácti dronů na čtrnácti místech. Dvě ruské rakety nezasáhly své cíle, dodalo.

Ukrajinské útoky na Rusko

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 289 ukrajinských dronů během uplynulé noci nad osmnácti regiony, okupovaným Krymem a Azovským mořem. O celkovém počtu útočících bezpilotních letounů, ani o případných škodách se nezmínilo.

Poprvé od začátku války byl letecký poplach vyhlášen i v Chanty-Mansijsku na západní Sibiři, poznamenal server BBC News. Tento region je od ukrajinských hranic vzdálen dva tisíce kilometrů, napsala Ukrajinska pravda.

Šest sestřelených dronů podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina letělo na hlavní město, kde o 24 hodin dříve bezpilotní letoun poškodil výškovou budovu ležící asi šest kilometrů od Kremlu.

O osmnácti zničených dronech informoval Alexandr Drozděnko, gubernátor Leningradské oblasti, která obklopuje druhé největší ruské město Petrohrad. Zmínil se o požáru v průmyslové zóně ve městě Kiriši, kde ukrajinské drony dříve útočily na místní rafinérii. Později informoval o uhašení požáru a o 29 sestřelených dronech, jejichž hlavním cílem byla rafinérie Kinef, jedna z největších v Rusku.

Jeden člověk byl zraněn při nočním útoku na Čeboksary v Čuvašsku v Povolží, uvedl list Kommersant s odvoláním na místní úřady. Tamní zbrojovku podle Zelenského zasáhly ukrajinské střely s plochou dráhou letu. „Naše sankce dlouhého doletu dávají naprosto spravedlivou odpověď na ruské útoky,“ napsal na X.

Ukrajina stupňuje intenzitu dronových náletů

Ukrajinské drony podnikly v dubnu oproti březnu dvakrát více útoků na vzdálenost přesahující dvacet kilometrů. Oproti únoru bylo těchto útoků v dubnu čtyřikrát více, uvedl Zelenskyj poté, co se seznámil s hlášením ozbrojených sil a ministra obrany. Na sociální síti přislíbil, že se počet těchto „středně dalekých úderů“ ještě zvýší.

Zelenskyj poukázal na potřebu zvýšit výrobu všech typů dronů, jakož i pozemních robotů. Jen během dubna dálkově řízená vozidla (UGV) podnikla více než 10 200 misí při zásobování jednotek a evakuaci raněných, poznamenal.

Ukrajina si udržuje stabilní obranu svých postavení, zatímco Rusko každý měsíc pociťuje značné ztráty, jen v dubnu mělo 35 tisíc zabitých a zraněných vojáků, dodal prezident s odvoláním na ukrajinské odhady, které jsou podle něj podloženy důkazy. Informaci o ruských ztrátách nelze nezávisle ověřit.

Ukrajina zesílila v posledním období útoky na cíle v hloubi Ruska, především na ropná zařízení. Z vývozu ropy a plynu totiž Moskva financuje válku proti Ukrajině, která se s podporou Západu brání ruské agresi pátým rokem.

Rusko v pondělí vyhlásilo na 8. a 9. května příměří v bojích proti Ukrajině, učinilo tak u příležitosti oslav vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce. Vyplývá to ze sdělení ruského ministerstva obrany, které dále na platformě Telegram v případě narušení oslav pohrozilo masivním vzdušným útokem na Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně na síti X vyhlásil klid zbraní od půlnoci na středu 6. května.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 50 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...