Civilisté strana 4 z 4

Podle Moskvy jsou záběry masových hrobů a mrtvol v ulicích v Buče podvržené. Dle ní k žádnému násilí na civilistech za přítomnosti ruských vojáků nedocházelo. Jak ale ukazují satelitní snímky, hrob vznikl už téměř před měsícem.

Do Buči na západním předměstí Kyjeva se v úterý vydal zpravodaj ČT David Borek a kameraman Karel Man. Stejně jako první den viděli na ulicích mrtvá těla a pozůstalé, kteří se snaží identifikovat své blízké. Město v mnoha ohledech nefunguje tak, jak by mělo, cesty jsou neprůchozí a posety střepy, infrastruktura je poničená, obchody mají problémy se zásobováním.

Ruští vojáci podle ukrajinských úřadů opustili město Černihiv, v oblasti ale ještě zůstávají. Podle vedení Sumské oblasti se invazní jednotky stahují i z tohoto regionu. Ukrajinci po odchodu ruských vojáků našli už nejméně 410 zavražděných civilistů. Satelitní snímky z konce března ukazují příkop v Buče, kde se později našel masový hrob. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Rakety v noci dopadaly na Oděsu a Mykolajiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že ruská armáda se soustředí na Donbas a jih země.

Počet civilistů zabitých během ruské invaze na Ukrajině den ode dne stoupá. Kyjev obviňuje ruskou armádu ze záměrných útoků na ty nejzranitelnější. Od začátku války opustilo své domovy šest a půl milionu Ukrajinců. Další více než tři miliony uprchly ze země. Podle OSN se každou minutu stává uprchlíkem 55 ukrajinských dětí.

Washington má důvěryhodné zprávy o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině. Evakuace obyvatel Mariupolu se stejně jako v sobotu nepodařila. Ruské jednotky se soustřeďují na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Podle Kyjeva chtějí odstřihnout zemi od Černého moře a chystají se obklíčit Dnipro.

Moskva tvrdí, že ruská invazní vojska mají kontrolu na Chersonem, stejnou informaci později podle BBC naznačil i tamní starosta. Z Ukrajiny přicházejí také další zprávy o útocích na Žytomyr, Charkov i Kyjev. Ruské rakety dopadaly na obytné čtvrti ukrajinských měst po celý den. Ukrajina tvrdí, že zničila ruský vojenský konvoj v Mykolajivské oblasti a poprvé zaútočila, a to na Horlivku okupovanou už od roku 2014. Ruští výsadkáři zaútočili na vojenskou nemocnici v Charkově. Turecko odepřelo ruským válečným lodím cestu přes Bosporský průliv.

Americká armáda nepotrestá své příslušníky za útok dronu, během kterého v Kábulu na konci srpna zemřelo deset civilistů včetně sedmi dětí. Revizní posudek potvrdil závěry listopadové zprávy generálporučíka Samiho Saida, že se jednalo o tragický omyl, ze kterého nelze vyvodit osobní zodpovědnost vojáků. Zprávy ale poukázaly na některé nedostatky, které vedly k chybnému rozhodnutí zaútočit na automobil civilistů.

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel v srpnu o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Spojené státy na východě Afghánistánu s pomocí dronu podnikly útok na údajného „plánovače“ organizace Islámský stát (IS). Jde o reakci na teroristický útok, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval Pentagon. Odvetný úder nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. Francie ukončila evakuace z Afghánistánu, stejný krok oznámila i Velká Británie. Stahování nyní zahájila i armáda Spojených států.

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

Ázerbájdžánské síly postupují územím arménské enklávy a stupňují útoky na strategické komunikace a klíčová města. Největší z nich, Stěpanakert, zaznamenal další oběti z řad civilistů. Nejméně tři civilisté podle mluvčí arménského ministerstva obrany zahynuli při pátečním ostřelování. O Náhorní Karabach od konce září svádějí Arménie a Ázerbájdžán boje.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.