Civilisté strana 4 z 4

Americká armáda nepotrestá své příslušníky za útok dronu, během kterého v Kábulu na konci srpna zemřelo deset civilistů včetně sedmi dětí. Revizní posudek potvrdil závěry listopadové zprávy generálporučíka Samiho Saida, že se jednalo o tragický omyl, ze kterého nelze vyvodit osobní zodpovědnost vojáků. Zprávy ale poukázaly na některé nedostatky, které vedly k chybnému rozhodnutí zaútočit na automobil civilistů.

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel v srpnu o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Spojené státy na východě Afghánistánu s pomocí dronu podnikly útok na údajného „plánovače“ organizace Islámský stát (IS). Jde o reakci na teroristický útok, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval Pentagon. Odvetný úder nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. Francie ukončila evakuace z Afghánistánu, stejný krok oznámila i Velká Británie. Stahování nyní zahájila i armáda Spojených států.

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

Ázerbájdžánské síly postupují územím arménské enklávy a stupňují útoky na strategické komunikace a klíčová města. Největší z nich, Stěpanakert, zaznamenal další oběti z řad civilistů. Nejméně tři civilisté podle mluvčí arménského ministerstva obrany zahynuli při pátečním ostřelování. O Náhorní Karabach od konce září svádějí Arménie a Ázerbájdžán boje.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.