Počet obětí ruského raketového útoku na obchodní centrum Lunina v ukrajinském Kremenčuku vzrostl během noci na úterý na šestnáct. Nejméně 59 lidí utrpělo zranění. Zásah vyvolal silný požár na deseti tisících metrech čtverečních, který zničil celou budovu. Útok odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. S odvoláním na ukrajinské úřady to uvedla agentura Reuters.
Ruská střela zasáhla během špičky nákupní středisko v Kremenčuku, počet obětí vzrostl na šestnáct
3 minuty
Horizont ČT24: Rusové zasáhli obchodní centrum
Zelenskyj v první reakci uvedl, že v nákupním centru bylo více než tisíc civilistů. „Počet obětí si nelze ani představit,“ řekl. Útok, po kterém středisko pohltily plameny a oblaka kouře, později odsoudil jako „ohavný“ teroristický čin.
Hasiči a vojáci pokračují v pátrání po přeživších. Gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin na komunikační platformě Telegram uvedl, že je příliš brzy hovořit o konečném počtu obětí.
O úderu ruských raket nejprve informovali starosta Vitalij Maleckyj a náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparovová. Ta upozornila, že zasažené nákupní středisko se nachází asi tři sta metrů od nádraží a bylo zrovna plné lidí nakupujících potraviny, napsala Ukrajinska pravda.
V nákupním centru bylo podle prezidenta Volodymyra Zelenského mnoho lidí. „Centrum nepředstavovalo žádnou hrozbu pro ruskou armádu. Nemělo žádnou strategickou hodnotu,“ cituje Zelenského Ukrajinska pravda. Později dodal, že většině se podařilo zachránit.
Rusko si podle něj vybíjí svůj vztek nad vlastní bezmocností na obyčejných lidech a bylo by zbytečné doufat v přiměřenost a lidskost z ruské strany.
GALERIE
Ruský útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku
Tajemník hovořil o dalším zásahu
Zásah má podle velení ukrajinského letectva na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti a nad Kurskou oblastí odpálil střely Ch-22 na Kremenčuk.
Kremenčuk podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova zasáhly dvě střely: jedna obchodní centrum a druhá městský stadion. Toto tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko se k ostřelování Kremenčuku dosud nevyjádřilo. Moskva stále popírá, že by na Ukrajině útočila na civilisty a civilní objekty.
„Hloubka barbarství“
Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že útok na Kremenčuk ukazuje hloubku barbarství a krutosti ruského vůdce. „Vladimir Putin musí pochopit, že jeho chování nepovede k ničemu jinému než k silnějšímu odhodlání Velké Británie a dalších zemí G7 podporovat Ukrajinu tak, jak to bude zapotřebí,“ řekl Johnson podle serveru BBC News.
Ukrajinská tajná služba SBU začala útok na civilní cíle vyšetřovat podle paragrafu o porušení válečných zvyklostí. Slíbila, že vypátrá pachatele válečného zločinu – nejen piloty, ale i jejich nadřízené, kteří vydali rozkaz – a postaví je před soud, aby se zodpovídali.
Rusové v Kremenčuku podle Ukrajinské pravdy opakovaně ostřelovali místní rafinérii střelami s plochou dráhou letu a zcela ji zničili. To se projevilo v celé zemi tím, že začaly chybět pohonné hmoty, které také prudce zdražily.
Pod ruskou palbou se v pondělí ocitlo i druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země. Ostřelování si tam vyžádalo tři mrtvé a patnáct raněných, mezi kterými jsou i děti, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ty upozornily, že počet tří obětí nejspíše nebude konečné číslo.
Rusové na civilní ztráty nehledí, tvrdí expert
Politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy vysvětluje v souvislosti s pondělním útokem na obchodní centrum, že ruská armáda není známá sofistikovaností a snahou vyhnout se civilním ztrátám.
„I v situacích, kdy (ruská armáda) o nic takového neusiluje, tak pokud k něčemu takovému dojde, je jim to v zásadě jedno, neřeší to, nikoho neženou k zodpovědnosti, ani se nesnaží to napravit,“ říká Kofroň.
Útoky na civilní cíle však podle politického geografa mohou být i způsob, jak zlomit odpor obyvatelstva. „Protože tohle je něco, s čím se žije velmi těžko, a můžou sázet na to, že to do určité míry v delší době oslabí vůli k odporu. Byť my víme z literatury, že takhle to většinou nefunguje,“ dodává.
