Avdijivka mizí z povrchu zemského. Může se stát „druhým Bachmutem“, připustili Ukrajinci

Ruské síly zintenzivnily svůj útok na Avdijivku v Doněcké oblasti. Město na frontě se pokoušejí obklíčit, do bojů je nasazen tankový sbor i zkušení bojovníci Wagnerovy skupiny. S výhledem na další zhoršení bezpečnostní situace evakuovala radnice své zbývající pracovníky. Stejný krok doporučuje i obyvatelům, kteří živoří pod troskami domů. Někteří civilisté však odejít odmítají.

Až čtrnáct raket denně dopadne do Avdijivky, města koksáren o 29 kilometrech čtverečních na frontové linii v Doněcké oblasti. Kromě toho na ni míří i ruské granáty a letecky shazované bomby. Obytné čtvrti jsou zavalené ruinami rozstřílených domů, ulice zablokované vraky vozidel a zasypané sutinami, ze kterých trčí kusy nevybuchlé munice. Je téměř nemožné po nich projet autem.

„Avdijivka se čím dál více podobá scénám z postapokalyptického filmu,“ popsal situaci představitel ukrajinské vojenské správy Vitalij Barabaš na Telegramu. Město je podle něj „vymazáváno z povrchu zemského“.

Nachází se jen asi deset kilometrů od severních předměstí Doněcku, které je pod ruskou kontrolou od roku 2014, a zhruba padesát kilometrů jihozápadně od dalšího těžce poznamenaného města na frontě, Bachmutu. Před začátkem plnohodnotné ruské invaze v Avdijivce žilo 30 tisíc lidí. Teď v jejích sklepích živoří asi dva tisíce civilistů.

„Sedí a zírají do prázdna“

Pravidelně za nimi chodí dvojice policistů, která se je, často marně, snaží přesvědčit k evakuaci. Kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci radnice rozhodla o stažení svých pracovníků a v úterý oznámila zákaz vstupu dobrovolníků a novinářů do města.

Těsně předtím Avdijivku navštívili reportéři listu The New York Times. „Zbývající obyvatelé žijí ve vlhkých, svíčkami osvětlených sklepích pod paneláky ze sovětské éry, prosycených dusivým zápachem, kde si zřídili postele, provizorní kuchyně, knihovny a malé pravoslavné svatyňky,“ popsali.

K rozhodnutí zůstat dospěli z různých důvodů. Někteří tvrdí, že jsou příliš nemocní, jiní říkají, že jsou na přestěhování příliš chudí. „Další se zdají být po měsících ostřelování psychicky paralyzováni. Mnozí jen sedí na postelích a zírají do prázdna,“ napsali novináři The New York Times.

Upozornili, že region má tradičně silné vazby na Rusko, ukrajinská loajalita se tak v Avdijivce někdy drolí. Část obyvatel podporuje Rusko a z ostřelování jejich obce obviňuje obě strany konfliktu. Z obavy o svou bezpečnost proto civilisté novinářům například nechtěli sdělit svá jména.

Na přítomnost proruských informátorů ve městě upozornila také místní radnice. Rozhodla se proto k radikálnímu kroku – vypnutí mobilního signálu.

Avdijivku se ruské síly pokoušejí obklíčit

Naděje na blízké zlepšení situace je však nyní mizivá. Zahraniční experti naopak upozorňují, že se ruské síly chystají na město zaměřit ještě více. Avdijivka by se mohla stát „druhým Bachmutem“, připustil minulý týden mluvčí ukrajinské armády Oleksij Dmytraškovskyj.

Právě u Bachmutu se nyní ruské jednotky přeskupují, upozornili experti amerického Institutu pro studium války (ISW). Okupanti podle nich zřejmě odklánějí část svých sil a prostředků právě na Avdijivku.

Zatímco u Bachmutu však byli nasazováni zejména špatně vycvičení žoldnéři takzvané Wagnerovy skupiny z řad naverbovaných trestanců, do Avdijivky nyní míří zkušení bojovníci wagnerovců, kteří mají podpořit vyčerpané a méně schopné jednotky naverbované v oblastech Donbasu okupovaných už od roku 2014. „Pokud wagnerovci opravdu bojují u Avdijivky, tak by to vysvětlovalo omezený taktický úspěch (Rusů) v této oblasti za poslední týden,“ uvedl ISW.

O upřednostnění posílení pozic u Avdijivky ze strany Ruska hovoří i britská vojenská rozvědka. V pravidelné zprávě uvedla, že se jednotky Moskvy snaží město obklíčit. Útočí na něj z několika stran najednou.

Podle britských zpravodajců vyslalo ruské vedení na město první velkou tankovou formaci od srpna 2022. Přestože její členové prošli výcvikem v Bělorusku, provázejí tento armádní sbor podle četných svědectví „problémy s nedisciplinovaností a špatnou morálkou“ a „vykazuje omezenou bojovou efektivitu“.

Okupační síla složená z branců okupovaného Donbasu, tankového sboru ruské armády a zkušených wagnerovců nyní u Avdijivky postoupila, podle britského ministerstva obrany však „pouze nepatrně a za cenu velkých ztrát obrněných vozidel“.

Ve svém tlaku však bude Rusko zřejmě dále pokračovat. Ve sklepích domů na frontové linii mezitím živoří Ukrajinci, kteří nechtějí nebo nemohou odejít. Bez elektřiny, vody, mobilního signálu i bez naděje na to, že se situace v Avdijivce brzy zlepší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 43 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 3 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 5 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 8 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 15 hhodinami
Načítání...