Rusko se připravuje na ukrajinskou jarní protiofenzivu. Klíčový je moment překvapení

Vojenští stratégové i politici v médiích už dlouhé týdny hovoří o tom, že by Ukrajina mohla na jaře zahájit na frontě protiofenzivu a pokusit se získat zpět svá území. Kdy to ale udělá, zatím není jasné. Jakož ani to, zda na ni vůbec bude mít sílu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského záleží také na tom, jak rychle spojenci Ukrajině dodají zbraně a střelivo.

Zelenskyj v rozhovoru pro japonské noviny Jomiuri Šimbun řekl, že Ukrajina nemůže zahájit protiofenzivu bez další vojenské pomoci. Situace podle něj „není dobrá,“ chybí zejména munice.

„Zatím nemůžeme začít, nemůžeme svoje statečné vojáky poslat na frontu bez tanků, dělostřelectva a raket s dlouhým doletem,“ řekl. Znovu apeloval na spřízněné státy, aby dodaly zbraně a střelivo co nejrychleji. „Pokud máte vůli, dokážete najít způsob, jak nám pomoci,“ vzkázal Zelenskyj politikům.

O tom, že by v jarních měsících mohla Ukrajina začít s protiofenzivou a pokusit se znovu získat pod kontrolu okupovaná území, se mluví už měsíce. Naznačilo to vedení armády, třeba velitel pozemních sil Oleksander Sirskyj řekl, že by mohla přijít „velmi brzy“.

Teď se ale zdá, že tento plán se zdrží. Poradce prezidenta Mychaljo Podoljak 10. března řekl, že by mohla přijít přibližně do dvou měsíců. „Nespěcháme, přeskupíme se během následujících dvou měsíců. Vyčerpáme Rusy u Bachmutu a pak se zaměříme jinam,“ řekl tehdy v rozhovoru pro italský deník La Stampa.

Boje o Bachmut určují výchozí pozici obou zemí

Ruský postup u Bachmutu se skutečně podařilo Ukrajincům zastavit. Sirskyj minulý týden prohlásil, že podobně jako u Kyjeva, Charkova nebo Kupjansku toho armáda brzo využije k dalšímu postupu.

Oficiální ruské kanály boje u Bachmutu nekomentovaly, vůdce wagnerovců Jengenij Prigožin se o situaci vyjadřoval pesimisticky a varoval před ukrajinským protiútokem. Právě Wagnerova skupina tvořená žoldáky se z velké části na bojích v oblasti podílí.

Podle Josefa Krause z brněnské Univerzity obrany je velmi pravděpodobné, že i když se ukrajinští představitelé ohledně plánované ofenzivy tváří spíše pesimisticky, ve skutečnosti se na ni ve skrytu chystají.

„Je to dáno situací nejen vojenskou, ale také politickou. Dlouhodobě sílí tlak na Ukrajinu, aby ukázala že má šanci válku vyhrát, a v takové situaci si zaslouží tu ohromnou míru západní podpory. V momentě, kdy by ta šance nebyla a Ukrajinci by světu nedokázali demonstrovat svoji schopnost vytlačit ruské ozbrojené síly, byl by ten tlak jiný, směrem k uznání nějakého statu quo, vyjednávání, nebo vzdání se části území.“

Kraus zmiňuje, že pro Ukrajinu je důležité před nepřítelem své plány na protiofenzivu utajit. „Moment překvapení je pro ně naprosto klíčový (…). V tuhle chvíli na Ukrajině máme jaro, roztávání půdy, období bahna, takže moc nejde používat těžkou techniku. Ale za několik týdnů to už může být jinak,“ vysvětluje a dodává, že právě až půda vyschne, budou ideální podmínky pro použití moderní techniky, kterou Ukrajině dodali západní spojenci.

Nahrávám video

Putin ze svých cílů neustupuje

Exprezident Ruské federace a místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medvěděv v pátek potvrdil, že Ruská armáda počítá s tím, že bude v blízké době muset odrážet ukrajinský protiútok. „Připravují ofenzivu, to ví každý. Náš generální štáb s tím počítá a připravuje svůj postup,“ řekl na obhajobu pomalého postupu armády své země.

Medveděv také řekl, že je Rusko připraveno použít „naprosto jakékoli zbraně“, pokud by se Ukrajina pokusila znovu dobýt Krym, který je pod ruskou okupací od roku 2014 a který Moskva považuje za neoddělitelnou součást ruského území s velkým strategickým i symbolickým významem.

I přes masivní ztráty Kreml tvrdí, že chce dosáhnout absolutního vítězství a Ukrajinu ovládnout. Podle Institutu pro studium války chce Vladimir Putin buďto zemi porazit silou, nebo tím, že zlomí její vůli se bránit. Tak či tak to znamená, že je ochoten vést dlouhotrvající konflikt. 

O tom, pro kterou stranu by protažení války na léta bylo výhodnější, se vedou spory. Podle bývalého operačního důstojníka CIA Douglase Londona si Putin uvědomuje, že dlouhá válka by pro Kreml byla potupná a podkopala by jeho autoritu. Rusko totiž čelí ekonomickým výzvám ve světle sankcí a schopnost režimu „uplácet“ vlastní obyvatelstvo slábne.

„Putin pravděpodobně nedoufá v opotřebovací válku, ale svět si myslí, že ano. Jeho dezinformační kampaň měla vykreslit jeho i Rusko jako silnější, než jsou,“ píše London ve svém komentáři pro Wall Street Journal. „Pokud bude stát před válkou, kterou nemůže vyhrát, nejlepším východiskem pro něj je zamaskovat slabost a zastrašit své nepřátele, aby cukli první.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 5 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami
Načítání...