Izraelská armáda opět střílela v centru humanitární pomoci

9 minut
Horizont ČT24: Izraelské útoky v Gaze
Zdroj: ČT24

Zdravotnické úřady napojené na teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters tvrdí, že v důsledku izraelské palby zahynulo v oblasti Rafahu na jihu Pásma Gazy nejméně dvacet sedm Palestinců. Izraelská armáda střelbu potvrdila. Na severu Pásma Gazy pak podle listu The Jerusalem Post zahynuli tři izraelští vojáci. Zemřeli, když byl vůz, v němž jeli, poškozen po nárazu do výbušného zařízení. Izraelský list doplnil, že šlo o dva vojenské zdravotníky a velitele.

Při incidentu, který si vyžádal životy tří vojáků, byli podle The Jerusalem Post další dva vojáci těžce zraněni a devět dalších utrpělo středně těžká či lehká poranění. Ve městě Džabalíja pak podle listu „teroristé“ stříleli na izraelských záchranný vrtulník, což si vyžádalo zranění pěti vojáků.

Zdravotnické úřady napojené na teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters v úterý napsaly, že nejméně dvacet sedm Palestinců bylo zabito izraelskou palbou, když čekali na distribuci pomoci v oblasti Rafahu. Mluvčí Mezinárodního výboru Červeného kříže agentuře Reuters řekl, že do polní nemocnice v Rafahu bylo převezeno 184 osob, z nichž devatenáct bylo prohlášeno na místě za mrtvé a dalších osm podlehlo zraněním krátce po převozu. Více než 35 pacientů bylo přivezeno ve stavu vyžadujícím okamžitou lékařskou péči.

Izraelská armáda střelbu potvrdila. Identifikovala prý skupinu podezřelých, která se přibližovala k vojákům způsobem, jenž pro ně představoval ohrožení. Podrobnosti incidentu prověřuje. Armáda zároveň tvrdí, že obyvatelům nebrání v přístupu k centrům pro distribuci humanitární pomoci.

14 minut
Zpravodaj ČT David Borek komentuje incident v humanitárním centru v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Opakovaný scénář

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v úterý varoval, že bránění civilistům v přístupu k potravinám a humanitární pomoci může být válečným zločinem.

Jde o několikátý podobný incident v poslední době. V neděli podle médií izraelský útok poblíž centra humanitární pomoci v Rafahu zabil nejméně 31 lidí. Jeho nezávislé vyšetření požaduje generální tajemník OSN António Guterres.

„Třetí den po sobě byli lidé zabiti v okolí místa pro distribuci pomoci provozovaného organizací Humanitární nadace pro Gazu. Dnes (v úterý) ráno jsme obdrželi informace, že byly zabity a zraněny další desítky lidí,“ řekl mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Jeremy Laurence, který takové útoky označil za nepřijatelné.

Lékaři bez hranice: Nový systém dodávání pomoci je neefektivní

S přílivem velkého počtu raněných v Násirově nemocnici v Chán Júnisu pomáhali po nedělním incidentu týmy Lékařů bez hranic, kteří o situaci vydali tiskovou zprávu. „Lidé se prali o pět palet jídla. Řekli nám, abychom si vzali, co potřebujeme, a pak na nás stříleli ze všech stran,“ popsal nedělní události podle Lékařů bez hranic otec čtyř dětí Mansour Sami Abdi. „Uběhl jsem dvě stě metrů, než jsem si uvědomil, že mě postřelili. Tohle není pomoc, ale lež. To máme při shánění jídla pro naše děti umřít?“ ptal se.

„Postřelili mě ve 3:10 ráno. Nemohli jsme odejít, byli jsme v pasti, a já krvácel až do pěti hodin. Bylo tam se mnou mnoho dalších mužů a jeden z nich se mě snažil dostat ven. Střelili ho do hlavy a zemřel mi na hrudi. Šli jsme tam jen pro jídlo, abychom přežili, jako všichni ostatní,“ řekl zase čtyřiadvacetiletý Mohammad Daghmeh, který jako vnitřně vysídlený žije ve městě Karara v Chán Júnisu.

Tyto události podle Claire Manerové, krizové koordinátorky Lékařů bez hranic, znovu ukázaly, že nový systém dodávání pomoci je nelidský, nebezpečný a naprosto neefektivní. Humanitární pomoc musí podle Manera poskytovat pouze humanitární organizace, které jsou schopné to provádět bezpečně a efektivně.

V říjnu 2023 zahájil Jeruzalém v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 osob unesli. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla během dvou příměří propuštěna velká část těchto rukojmích výměnou za palestinské vězně.

V březnu pak Izrael své útoky obnovil a řadu týdnů znemožňoval jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, od čehož ustoupil až minulý týden po tvrdé mezinárodní kritice. Množství potravin, které ale dosud do pásma izraelská vláda pustila, označily úřady OSN za pouhou „kapku v moři“. Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito přes 54 400 Palestinců. Velké části oblasti, v níž žijí více než dva miliony lidí, byly zcela zničeny.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 16 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...