Humanitární pomoc strana 3 z 5

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech regionu, uvedly tiskové agentury. Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí také v neděli dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy, informovala agentura DPA s odvoláním na zdroje v enklávě. Kroky následují poté, co se Jeruzalém dostal pod rostoucí tlak zemí, aby na palestinském území zlepšil humanitární podmínky.

Izraelská armáda začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc do Pásma Gazy, oznámil podle agentury Reuters v sobotu večer armádní mluvčí. Armáda také uvedla, že vzniknou humanitární koridory, aby konvoje OSN mohly do palestinského pásma dovážet pomoc. Izrael v posledních dnech čelil rostoucímu mezinárodnímu tlaku kvůli omezování dodávek pomoci do Gazy.

Pokud dvě strany nejsou schopny se dohodnout, musíme si položit otázku, jestli nepřišel čas, aby mezinárodní společenství, které pomohlo vzniku státu Izrael, nyní pomohlo vzniku státu pro Palestince, řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) to však bude velmi obtížné. Jasného zástupce palestinského státu totiž v tuto chvíli nevidí.

Izrael brzy povolí Jordánsku a Spojeným arabským emirátům shazovat pomocí padáků humanitární pomoc do Pásma Gazy, sdělil v pátek odpoledne podle portálu The Times of Israel (ToI) úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Podle představitelů izraelské armády, se kterou budou tyto dodávky koordinovány, provede Jordánsko první shoz humanitární pomoci možná ještě v pátek.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.

Deník Ha'arec s odvoláním na údaje úřadu OSN tvrdí, že počet dětí v Pásmu Gazy trpících vážným stupněm podvýživy prudce vzrostl na 8,8 procenta. Ve středu vjelo do Pásma Gazy sedmdesát kamionů s humanitární pomocí, a to převážně s potravinami, uvedl ve čtvrtek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Izrael tvrdí, že pomoc se snaží sabotovat teroristé z Hamásu a jeho stoupenci.

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.

Izraelská armáda (IDF) poprvé od začátku války v Gaze spustila pozemní operaci v Dajr al-Balahu v centrální části Pásma Gazy. Podle agentury Reuters panují obavy, že teroristické hnutí Hamás v tomto městě drží zbývající rukojmí. Armáda zahájila ofenzivu v pondělí pod těžkým dělostřeleckým a leteckým krytím jen několik hodin poté, co vydala pokyn k rozsáhlé evakuaci této oblasti, píše také zpravodajský server BBC. Velká Británie a dalších více než dvacet zemí vyzvalo k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy.

Na nekončící masivní ruské bombardování civilních objektů na Ukrajině reaguje řada Čechů opakovanou podporou sbírek. Třeba iniciativa Dárek pro Putina vybrala šedesát milionů na nákup houfnic D-30 pro ukrajinskou civilní rozvědku. Pro ni chce iniciativa pořídit i pět set útočných dronů. Češi přispívají i na humanitární projekty. Třeba iniciativa Koridor na Ukrajinu v pondělí vypravila kamion se zdravotnickým materiálem a okny. Na civilisty se soustředí i Charita Česká republika či Člověk v tísni.

Dalších nejméně šestatřicet Palestinců zemřelo po střelbě izraelských vojáků poblíž centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdejší zdravotní úřady kontrolované Hamásem. Agentura AFP a deník Ha'arec informovaly také o více než stovce zraněných. Reuters navíc s odvoláním na zdravotní činitele píše o tom, že při dalších útocích Izraele na Pásmo Gazy, kde žijí přes dva miliony Palestinců, zemřelo nejméně padesát lidí.

Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.

V Pásmu Gazy bylo od konce května zabito nejméně 798 Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s touto pomocí. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Izraelská armáda podle agentury AFP tvrdí, že si vzala z incidentů ponaučení.

Diplomatická služba EU ve čtvrtek představila deset možností diplomatických kroků proti Izraeli poté, co přezkum naznačil, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody s evropským blokem. Unie zároveň od Izraele dosáhla příslibu zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy.

Izraelské vzdušné údery za uplynulých 24 hodin zabily v Pásmu Gazy nejméně 33 Palestinců. S odkazem na zástupce místních nemocnic o tom informuje agentura AP. Izraelská armáda v neděli uvedla, že v Pásmu Gazy za poslední den zasáhla 130 cílů.

Teroristické hnutí Hamás rámcově přijalo americký návrh na příměří v Pásmu Gazy, s nímž už dříve souhlasil Izrael. Nyní se řeší konečná podoba dohody. Hnutí chce záruky, aby Jeruzalém nemohl po šedesáti dnech klidu zbraní obnovit boje. Izraelská vláda přitom trvalé příměří odmítala, pokud Hamás zůstane politickou a vojenskou silou. Islamisté taky požadují úplné zásobování enklávy prostřednictvím OSN a snížení role kontroverzní Humanitární nadace pro Gazu.

Počet obětí izraelských vzdušných úderů a střelby v Pásmu Gazy v noci na čtvrtek vzrostl na čtyřiadevadesát Palestinců. Podle agentury AP to uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy pod správou teroristického hnutí Hamás a tamní nemocnice. Agentura přinesla i svědectví, podle nějž ozbrojení, ale nekvalifikovaní pracovníci ostrahy v centrech pomoci mají volnou ruku. Izrael se k úderům bezprostředně nevyjádřil.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit většinu amerického financování humanitární pomoci v zahraničí by do roku 2030 mohlo způsobit více než 14 milionů nadbytečných úmrtí. Třetina z nich by se přitom týkala dětí. Popsali to vědci v nové studii, která vyšla v lékařském časopise The Lancet.

Velitelé izraelské armády dali svým jednotkám v Pásmu Gazy rozkaz střílet v blízkosti distribučních center humanitární pomoci na neozbrojené davy Palestinců, přestože bylo zřejmé, že pro izraelské vojáky nepředstavují žádnou hrozbu; vojáci davy střelbou rozháněli nebo je od center vytlačovali. Deníku Ha'arec to řeklo několik vojáků izraelské armády včetně důstojníků. Od konce května byly v blízkosti těchto center zabity podle úřadů ovládaných Hamásem stovky Palestinců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás tvrdí, že zemřelo dalších dvacet Palestinců, z toho nejméně šest bylo zabito při izraelské střelbě, když čekali u distribučního střediska humanitární pomoci na jídlo, píše agentura AFP. Katarská televize al-Džazíra napsala, že středečních obětí v Gaze je nejméně 31, z toho deset zemřelo při čekání na potraviny.

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.