Humanitární pomoc strana 3 z 5

U Chán Júnisu, kde Izrael zahájil nové bojové operace, je humanitární situace naprosto katastrofická. Podle výzkumného pracovníka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Záhory to ale není jen v posledních dnech, ale už několik desetiletí. „Opravdu tam reálně hrozí hladomor statisícům, možná i milionu lidí na malém území,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Od zemětřesení v japonské prefektuře Išikawa uplynuly již více než tři dny a podle odborníků šance na záchranu přeživších po 72 hodinách rapidně klesají. Podle agentury AP se bilance obětí katastrofy zvýšila na 84, narostl i počet pohřešovaných, kterých je podle místních úřadů 79. Zranění utrpělo nejméně 330 lidí, 26 lidí je zraněno vážně.

Izraelský přechod Kerem Šalom se v neděli poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Zpřístupnění přechodu agentuře potvrdily i egyptské zdroje. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, což po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.

Z Pásma Gazy byly v noci hlášeny těžké boje, které se zaměřily zejména na oblast měst Gaza na severu a Chán Júnis na jihu tohoto úzkého pobřežního pásma, informoval server deníku The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda ráno podle ToI oznámila, že za posledních 24 hodin od vypršení příměří s palestinským hnutím Hamás a obnovení bojů uskutečnila v celém pásmu vzdušné údery na více než 400 cílů. Jednání o možném prodloužení příměří se prý dostala do „slepé uličky“.

V Pásmu Gazy vypršelo příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ani jedna ze stran do 6:00 SEČ neoznámila jeho prodloužení. Krátce před uplynutím doby příměří se v Izraeli u Pásma Gazy rozezněl poplach varující před leteckými útoky. Jeruzalém to označil za porušení dohody a oznámil pokračování vojenských operací proti Hamásu. Média informují o útocích napříč oblastí. Podle katarského ministerstva však vyjednávání o klidu zbraní navzdory bojům pokračují. Zahraniční zpravodaj ČT David Borek podotkl, že stále existuje šance na uzavření příměří mezi oběma stranami.

Izraelská vláda ve středu nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s teroristickým hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba padesáti rukojmí držených v Pásmu Gazy. V prohlášení to uvedl úřad vlády, podle něhož je země ochotna prodlužovat příměří o den za každých deset dalších propuštěných. Teroristické hnutí Hamás krátce poté dohodu přivítalo s tím, že zajistí osvobození 150 vězněných Palestinců a přísun humanitární pomoci do Gazy. Podle Hamásu začne klid zbraní platit ve čtvrtek v 9 hodin ráno středoevropského času. Podle poradce izraelského premiéra ale k propouštění rukojmí nedojde dřív než v pátek, jednání prý dál pokračují.

Izrael a Hamás podle listu The Washington Post (WP) dosáhly předběžné dohody na pozastavení války a propuštění desítek rukojmí. Boje by měly být přerušeny na nejméně pět dnů a propuštěno má být postupně padesát nebo více rukojmí. Předběžnou dohodu měly pomoct zprostředkovat Spojené státy a Katar, údajně počítá také s navýšením humanitární pomoci pro Palestince. Katarský premiér tvrdí, že úsilí o propuštění rukojmí pokračuje a šance na dohodu vzrostla. Bílý dům uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem zatím není na světě, ale tvrdě se na ní pracuje. Podle izraelského velvyslance v USA Michaela Herzoga by dohoda mohla být oznámena v příštích dnech.

Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle BBC News izraelská armáda. Podle BBC Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) sdělil, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy. Agentura AFP s odkazem na jednoho ze svých novinářů informovala, že izraelští vojáci nařídili urychlenou kompletní evakuaci nemocnice Šífa v Gaze. Toto tvrzení ale Izrael odmítl. V Jeruzalémě desetitisíce lidí demonstrovaly za propuštění osob, které uneslo teroristické hnutí Hamás. Kancelář izraelského premiéra oznámila, že se válečný kabinet setká se zástupci příbuzných unesených.

Na Ukrajinu sužovanou ruskou válečnou agresí se z Česka vydal humanitární konvoj. Vezl náklad pořízený ze sbírky, která vynesla 4,5 milionu korun. Obsahovala mimo jiné pozemní dron, osobní auto a medaili pro matku padlého česko-ukrajinského vojáka. Vezl i českou, respektive československou vlajku potřísněnou krví ze sovětské invaze z roku 1968. S konvojem cestoval i reportér 168 hodin David Sebíň.

Izraelská armáda uvedla, že v rámci protiofenzivy v Pásmu Gazy její síly v noci na pondělí zabily „desítky teroristů“ a postupují podle plánu. Server The Times of Israel informoval i o úderu armády na cíle na Západním břehu Jordánu a také v Sýrii. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer vyloučil klid zbraní s teroristickým hnutím Hamás. Výzvy k příměří v Pásmu Gazy jsou podle něj výzvou, aby se židovský stát vzdal teroristické skupině. Do Gazy v neděli mířily kamiony s humanitární pomocí, v příštích dnech jich má být více.

Představitelé zemí Evropské unie na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Do palestinského Pásma Gazy v neděli vjelo přes hraniční přechod Rafáh z Egypta 14 nákladních vozů s humanitární pomocí, řekla agentuře Reuters Juliette Toumaová z Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Jednalo se o druhý konvoj s pomocí, který se v posledních dnech do enklávy dostal. Agentury dříve uváděly, že v něm bylo 17 kamionů. První konvoj 20 nákladních vozů byl do Gazy vpuštěn v sobotu. Pásmo Gazy je terčem odvetného izraelského bombardování a blokády po nedávném brutálním útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael.

Kamiony s humanitární pomocí přejely v sobotu přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy, napsaly tiskové agentury s odkazem na egyptská média. Humanitární konvoj do Gazy ale nesmí být jednorázový, zdůrazňují USA či Velká Británie. OSN doufá, že v neděli se vydá na cestu druhý konvoj. Izraelská armáda oznámila, že od soboty zintenzivní útoky na Pásmo Gazy.

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

Velké neziskové organizace Člověk v tísni nebo Lékaři bez hranic nezajistí Izraeli žádnou humanitární pomoc, kterou obvykle po katastrofách nebo ve válečných konfliktech zajišťují. Přestože se obě organizace v minulosti pokoušely získat v zemi potřebnou registraci, aby na místě mohly působit, izraelské úřady jim nevyhověly. Pomoc neshromažďuje ani Český červený kříž. Sbírku naopak v nadcházejících dnech spustí Federace židovských obcí.

Spojené státy kvůli útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael přesouvají do východního Středomoří letadlovou loď.  Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. Čína násilí odsoudila, řešení podle ní spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu. Rusko se obává rizika, že se do konfliktu zapojí „třetí síly“.

Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.

Ruský nálet na ukrajinské město Kupjansk zabil šest lidí. Podle tamních představitelů byla v noci na úterý pod palbou ruských střel a dronů i další ukrajinská města, celkem si poslední ruský úder vyžádal devět obětí. Raketový útok zasáhl v noci i oblastní metropoli Charkov. Jeden člověk zemřel v důsledku úderu okupantů v západoukrajinském Lvově, další dva pak v Chersonu na jihu země, uvedly místní samosprávy. Podle ruské strany její protivzdušná obrana zneškodnila tři vzdušné cíle v Bělgorodské oblasti.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Ukrajinská vláda od začátku invaze uzavřela hranici pro muže ve věku od 18 do 60 let, na které se vztahuje mobilizační povinnost. Výjimka platí třeba pro pečující o děti nebo invalidní osoby. Po zákazu na Ukrajině vzrostly pokusy o nelegální migraci, muži zkoušejí hranici překročit v přestrojení za ženy, jiní se snaží přeplavat řeku. Někteří využívají i mezer v legálních systémech výjezdů.