Zemřelo dalších 36 Palestinců čekajících na humanitární pomoc, uvedla civilní obrana

Dalších nejméně šestatřicet Palestinců zemřelo po střelbě izraelských vojáků poblíž centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdejší zdravotní úřady kontrolované Hamásem. Agentura AFP a deník Ha'arec informovaly také o více než stovce zraněných. Reuters navíc s odvoláním na zdravotní činitele píše o tom, že při dalších útocích Izraele na Pásmo Gazy, kde žijí přes dva miliony Palestinců, zemřelo nejméně padesát lidí.

Izraelská armáda prohlásila, že vypálila varovné výstřely na podezřelé osoby, které se přiblížily k jejím vojákům poté, co neuposlechly výzvy k zastavení, a to asi kilometr od místa distribuce pomoci, které v té době nebylo v provozu.

Agentura AFP informovala o nejméně dvaadvaceti mrtvých poblíž distribučního centra u Chán Júnisu a dalších čtyřech nedaleko střediska u Rafahu, Reuters píše jen o incidentu v Chán Júnisu. Jeden z místních obyvatel agentuře řekl, že neslyšel žádné varovné výstřely. „Mysleli jsme si, že přišli, aby nás zorganizovali, abychom mohli dostat pomoc, ale najednou jsem uviděl džípy přijíždějící z jedné strany a tanky z druhé strany – a začali na nás střílet,“ vylíčil.

Případy střelby u středisek humanitární pomoci jsou hlášeny téměř každý den od konce května, kdy distribuci potravin a další pomoci v Pásmu Gazy zajišťuje z největší části organizace Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi.

Podle informací Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) z minulého týdne bylo od konce května zabito nejméně 798 Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s touto pomocí.

Izraelské údery na Pásmo Gazy trvají od předloňského října, kdy teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci zaútočili na jih židovského státu, kde zabili zhruba dvanáct set lidí a dalších asi 250 osob unesli jako rukojmí.

Role Humanitární nadace pro Pásmo Gazy

Humanitární nadace pro Pásmo Gazy je americká nevládní organizace a distribuci pomoci v Pásmu Gazy zahájila 26. května poté, co izraelská vláda částečně uvolnila téměř tříměsíční blokádu veškeré humanitární pomoci na toto palestinské území. Blokáda uvrhla obyvatele zhruba dvoumilionového Pásma Gazy sužovaného válkou od října 2023 na práh hladomoru.

GHF provozuje v celém Pásmu jen čtyři distribuční centra, všechna v blízkosti pozic izraelské armády, kam si lidé musejí pro pomoc osobně dojít. Podle OSN a dalších organizací distribuci pomoci provází chaos a systém porušuje humanitární principy.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hormuz se otevře v neděli, hned po podpisu dohody s Íránem, tvrdí Trump

Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Írán chce také účtovat služby poskytované v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Obrazem: Přehlídka, přelet a davy v ulicích. Karel III. slavil oficiální narozeniny

Britský král Karel III. má sice narozeniny až v listopadu, oficiálně je ale slaví v červnu společně s Brity. Ani letos nechyběla vojenská přehlídka a procesí, v němž se král a jeho rodina vydali usazeni v kočáře z Buckinghamského paláce do ulic. V Británii se mezitím probírá, s kolika penězi může armáda počítat.
před 4 hhodinami

Orbán dál povede Fidesz. Strana se musí změnit, uznal

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.
před 5 hhodinami

Ukrajinské útoky způsobily požáry v ruském přístavu a v závodě pro přepravu ropy

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské úřady hlásí téměř dvě desítky zraněných po ruských útocích.
před 13 hhodinami

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 15 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 15 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
12. 6. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 17 hhodinami
Načítání...