Zemřelo dalších 36 Palestinců čekajících na humanitární pomoc, uvedla civilní obrana

Dalších nejméně šestatřicet Palestinců zemřelo po střelbě izraelských vojáků poblíž centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdejší zdravotní úřady kontrolované Hamásem. Agentura AFP a deník Ha'arec informovaly také o více než stovce zraněných. Reuters navíc s odvoláním na zdravotní činitele píše o tom, že při dalších útocích Izraele na Pásmo Gazy, kde žijí přes dva miliony Palestinců, zemřelo nejméně padesát lidí.

Izraelská armáda prohlásila, že vypálila varovné výstřely na podezřelé osoby, které se přiblížily k jejím vojákům poté, co neuposlechly výzvy k zastavení, a to asi kilometr od místa distribuce pomoci, které v té době nebylo v provozu.

Agentura AFP informovala o nejméně dvaadvaceti mrtvých poblíž distribučního centra u Chán Júnisu a dalších čtyřech nedaleko střediska u Rafahu, Reuters píše jen o incidentu v Chán Júnisu. Jeden z místních obyvatel agentuře řekl, že neslyšel žádné varovné výstřely. „Mysleli jsme si, že přišli, aby nás zorganizovali, abychom mohli dostat pomoc, ale najednou jsem uviděl džípy přijíždějící z jedné strany a tanky z druhé strany – a začali na nás střílet,“ vylíčil.

Případy střelby u středisek humanitární pomoci jsou hlášeny téměř každý den od konce května, kdy distribuci potravin a další pomoci v Pásmu Gazy zajišťuje z největší části organizace Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi.

Podle informací Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) z minulého týdne bylo od konce května zabito nejméně 798 Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s touto pomocí.

Izraelské údery na Pásmo Gazy trvají od předloňského října, kdy teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci zaútočili na jih židovského státu, kde zabili zhruba dvanáct set lidí a dalších asi 250 osob unesli jako rukojmí.

Role Humanitární nadace pro Pásmo Gazy

Humanitární nadace pro Pásmo Gazy je americká nevládní organizace a distribuci pomoci v Pásmu Gazy zahájila 26. května poté, co izraelská vláda částečně uvolnila téměř tříměsíční blokádu veškeré humanitární pomoci na toto palestinské území. Blokáda uvrhla obyvatele zhruba dvoumilionového Pásma Gazy sužovaného válkou od října 2023 na práh hladomoru.

GHF provozuje v celém Pásmu jen čtyři distribuční centra, všechna v blízkosti pozic izraelské armády, kam si lidé musejí pro pomoc osobně dojít. Podle OSN a dalších organizací distribuci pomoci provází chaos a systém porušuje humanitární principy.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 45 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...