Humanitární pomoc strana 2 z 5

Na nejméně 2205 vzrostl počet obětí silného zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu. S odvoláním na tamní úřady to napsala agentura Reuters. Zraněno bylo přibližně 3400 lidí. Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) uvedla, že katastrofa se dotkla 84 tisíc lidí a tisíce dalších přinutila opustit své domovy. Afgháncům po zemětřesení dochází jídlo i léky. Zemi zároveň ve čtvrtek zasáhly další otřesy o síle 6,2 stupně Richterovy škály. Informace o následcích zatím nejsou k dispozici, píše Reuters.

Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.

Zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu, si vyžádalo životy více než osmi set lidí, přes 2,7 tisíce dalších bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP dopoledne SELČ mluvčí vládnoucího hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid. Je možné, že počet obětí dál poroste, upozornil již dříve web stanice BBC.

V Pásmu Gazy panuje hladomor, akutním hladem tam podle OSN trpí půl milionu lidí. Na podvyživených dětech se projevují zdravotní problémy. Jídlo je složité sehnat, řada lidí si ho ani nemůže dovolit, a je tak závislá na humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že jí do enklávy dodává dostatek, takové informace je však kvůli absenci přístupu mezinárodních médií do válkou zpustošené Gazy složité ověřit. Veřejnoprávní média Evropské vysílací unie, jejímž členem je i ČT, se proto spojila s palestinskými kolegy, aby přinesla svědectví přímo z místa.

Sýrie se nachází v zuboženém stavu, je ovšem před obrovskou konjunkturou. Musí jen zvládnout přerod z totalitárního státu, řekl český chargé d’affaires v Sýrii Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Za důležitý úkol diplomacie na místě označil pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Dlouhodobou přítomnost českých diplomatů v blízkovýchodní zemi považuje Pivoňka za opodstatněnou. „Naplnění diplomacie je být i v místech, která možná morálně neodpovídají ideologii vlastního státu, ale naše práce je neideologizovat zahraniční politiku,“ uvedl.

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit téměř veškerou mezinárodní pomoc ovlivnilo také Rohingy, kteří uprchli do Bangladéše z Myanmaru ovládaného vojenskou juntou. V důsledku klesajících finančních prostředků na provoz škol přicházejí děti Rohingů o každodenní výuku, která pro ně byla jednou z mála jistot. Organizace UNICEF musela za poslední tři měsíce zavřít více než čtyři a půl tisíce škol, které v bangladéšských uprchlických táborech provozovala. „Tábor je přeplněný. Školy jsou zavřené, takže děti tráví dny hraním si v prachu a blátě na ulicích,“ říká učitel z jednoho z uprchlických táborů pro Rohingy. „Utekli jsme před pronásledováním v Myanmaru a sledovali, jak hoří naše domovy. Teď máme pocit, že hoří i sny nové generace,“ dodává.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat šedesát tisíc záložníků, informovala agentura AFP. Podle serveru The Times of Israel (ToI) záložníci dostanou nejméně dva týdny na to, hlásit se do služby, a ne všichni se budou podílet na operaci ve městě Gaza, někteří nahradí izraelské jednotky v jiných částech fronty.

V Súdánu se mísí několik krizí zároveň, sdělila vedoucí komunikace organizace Lékaři bez hranic (LBH) Tereza Wyn Haniaková. Dodala, že v některých ohledech je tamní situace nejhorší na světě. Organizace spojených národů zároveň upozornila, že nadále roste počet úmrtí humanitárních pracovníků v konfliktních zónách. OSN zprávu zveřejnila u příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na 19. srpen.

Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí, uvedl v pátek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Ve čtvrtek podle úřadu zároveň OSN a jiné mezinárodní organizace na hraničním přechodu v Pásmu Gazy vyzvedly humanitární pomoc ze 390 kamionů, aby ji mohly distribuovat. Úřad OSN v pátek sdělil, že při snaze dostat se k pomoci zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 1760 Palestinců.

Mezinárodní nevládní organizace si stěžují, že Izrael stále častěji používá nově přijaté zákony k tomu, aby odmítal vpouštět dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. O dopisu, který má zhruba stovku signatářů, informují agentury. Izraelské úřady kritiku odmítají. Tvrdí, že se snaží, aby se k pomoci nedostalo teroristické hnutí Hamás, se kterým židovský stát v Pásmu Gazy bojuje.

Baku po ruských leteckých úderech na ázerbájdžánské energetické objekty na Ukrajině zvažuje zrušení embarga na dodávky zbraní z vlastních zásob pro Kyjev. Ruská propaganda v reakci pohrozila Baku „speciální vojenskou operací“. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity si Ázerbájdžán může export zbraní dovolit, jeho zájmem je pak navíc to, aby Rusko vyšlo z invaze na Ukrajinu co nejvíce oslabené.

Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a propuká tam hladomor, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů. Skupina vyzvala Izrael, aby do palestinské enklávy umožnil přístup všem mezinárodním nevládním organizacím, které tam chtějí poskytovat humanitární pomoc. Česko ani Německo jej nepodepsaly. Tuzemsku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Civilní obrana v Pásmu Gazy tvrdí, že izraelská armáda v neděli v regionu zabila 27 lidí, přičemž jedenáct z nich zastřelila, zatímco čekali na distribuci humanitární pomoci u center Humanitární nadace pro Gazu (GHF), kterou podporují Spojené státy a Izrael. Další mrtvé si pak podle zdrojů agentury Reuters vyžádal večerní izraelský úder na město Gaza. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu k plánu obsadit město Gaza v neděli prohlásil, že Izrael nemá jinou možnost než pokračovat ve válce, jelikož Hamás nechce složit zbraně.

Gaza City patří mezi nejvíce zasažené oblasti v Pásmu Gazy. V těžce poničeném městě není ani jedno funkční místo pro distribuci pomoci. Podle mladé Palestinky Razan Maherové potravinovou pomoc „kradou zloději“ a pak ji přeprodávají na trzích za vysoké ceny. „Například před týdnem stál kilogram mouky více než sto dolarů,“ popisuje. Razan se společně se svým snoubencem snaží dostat do Kanady, kde na ně čeká azyl. S útěkem z Gazy jim k tomu pomáhají i čeští dárci.

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

Při izraelských vzdušných úderech a střelbě v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí nejméně čtyřicet lidí, včetně deseti osob čekajících na distribuci humanitární pomoci. S odvoláním na místní zdravotníky to uvedla agentura Reuters. Celkový počet obětí podvýživy v pásmu vzrostl na 180, a to včetně 93 dětí, oznámilo podle agentury místní ministerstvo zdravotnictví, které je pod kontrolou teroristického hnutí Hamás.

Izrael tvrdí, že do Pásma Gazy vpustil čtyři kamiony OSN s pohonnými hmotami, které přivážejí palivo pro nemocnice, pekárny a další klíčové služby. Podle zástupkyně vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Terezy Wyn Haniakové se však situace i tak horší. Za posledních 24 hodin v regionu navíc podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo dalších šest lidí na podvýživu.

Teroristické hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení skupiny.

Izraelská armáda odmítla odpovědnost za smrt asi pěti desítek lidí, kteří byli podle agentur ve středu zabiti, když čekali na severu Pásma Gazy na distribuci humanitární pomoci. Vojáci na místě sice použili zbraně, jejich varovné výstřely však nemířily do davu, uvedl ve čtvrtek deník Ha'arec s odkazem na předběžné závěry armádního šetření. Podle agentur při incidentu zemřelo až 48 osob, palestinské úřady kontrolované teroristickým Hamásem připisují střelbu právě izraelským silám.

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

V Pásmu Gazy se naplňují nejhorší predikce a nastupuje hladomor, upozorňuje Marek Štys, vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni (ČvT). Ke zlepšení situace je podle něj třeba okamžité příměří, které by umožnilo obnovit systém humanitární pomoci. V souvislosti s hladomorem, který v regionu hrozí, obvinila Evropská komise Izrael z porušování lidských práv.

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.