Humanitární pomoc strana 5 z 5

Polská televize TVP se s podporou Evropské vysílací unie uspořádala mezinárodní koncert s názvem Zachraňme Ukrajinu, který telemostem propojil umělce z mnoha zemí, aby společně vyjádřili podporu válkou zasažené Ukrajině a vyzvali diváky v mnoha státech k pomoci. Přímý přenos vysílala ČT2, program se promítal také na velkoplošné obrazovce na pražském Staroměstském náměstí, kterou nainstalovala ukrajinská ambasáda.

Na začleňování ukrajinských dětí do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl peníze čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, Evropské unie či norských fondů. Česko zatím lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibyly tři tisícovky.

Vláda se k uprchlické vlně z Ukrajiny postavila čestně, míní ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Věří tomu, že se podaří v Evropské unii získat peníze na pokrytí nákladů na pomoc uprchlíkům. Ministerstvo financí momentálně náklady počítá. Pražské centrum pro pomoc Ukrajincům v pátek odbavilo 1153 lidí, což je asi o tisícovku méně než před týdnem. K registraci do jiných krajů autobusy odvezly 107 občanů Ukrajiny. Centrum, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, od začátku invaze na Ukrajinu odbavilo víc než 56 600 lidí.

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jako realističtější cestu proto vidí pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby si sama postupně dokázala svůj vzdušný prostor chránit. Ministr je také velmi obezřetný k úvahám Polska o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

„Kyjev koncem února byl živým městem, dnes je z něj město duchů,“ říká redaktor Tomáš Vlach, který se právě vrátil z Ukrajiny. Tvrdí, že pro novináře ani humanitární pracovníky stále není těžké se do země dostat a dělat svou práci. Popsal různé podoby války, jak boje v okolí Kyjeva a situaci místních obyvatel, tak třeba práci ukrajinských technických služeb, nebo zacházení s rabujícími zloději.

Česko Ukrajině poskytne další vojenský materiál, minimálně ve výši dosavadních dodávek zbraní za 725 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce. Apelovala také na to, aby se OSN kvůli nedodržování lidských práv na Ukrajině zamyslela nad přehodnocením své politiky. Exministr a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) podpořil politiku vlády s tím, že by měla armáda využít zkušenosti z pomoci během pandemie.

Ruský prezident Vladimir Putin souhlasí, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci z Blízkého východu. Situace na Ukrajině je znepokojující a obě strany konfliktu, Rusko i Ukrajinu, je třeba podpořit, aby vedly mírové rozhovory, řekl předseda čínské vlády Li Kche-čchiang. Podle americké viceprezidentky Kamaly Harrisové však Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení války. Summit EU pohrozil Rusku dalšími sankcemi, Ukrajině členství neslíbil. Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval občany, aby v neděli v Moskvě a dalších ruských městech protestovali proti válce na Ukrajině.

Ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na běloruskou vesnici, tvrdí ukrajinská armáda. Je to podle ní provokace, která má vtáhnout Minsk do války. Ukrajinské analytické centrum následně oznámilo, že běloruské jednotky mohou zaútočit již v pátek po deváté hodině, píše agentura Unian. Poprvé od začátku invaze také Rusové ostřelovali ukrajinská města Luck a Dnipro. Na východě podle Moskvy dobyli Volnovachu severně od obléhaného Mariupolu. Ruský konvoj, který byl naposledy spatřen severozápadně od Kyjeva, se podle satelitních snímků pořízených ve čtvrtek převážně rozptýlil a přeskupil. Ukrajinská vojenská rozvědka také tvrdí, že Putin nařídil přípravu teroristického útoku na jadernou elektrárnu v Černobylu.

V pátek se české cizinecké policii ohlásilo zhruba 5400 uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadla ruská armáda. Počet nahlášených byl nižší než v předchozích třech dnech. Vyplývá to z informací, které na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nově vzniklá krajská asistenční centra pomoci si zvykají na nápor běženců. Centrum na brněnském výstavišti opět vydává registrační čísla bez problémů, odbavení je plynulé. Před centrem v Praze a ve Zlíně se tvoří dlouhé fronty.

Připravujeme se i na statisíce uprchlíků, schválili jsme legislativu, aby se mohli na Slovensku cítit jako doma, řekl v pořadu ČT24 Události, komentáře slovenský premiér Eduard Heger. Poskytnout jim útočiště je podle něj teď nejdůležitější. Heger také uvítal pomoc spojeneckých vojsk na území Slovenska. Nemyslí si, že by se s ohledem na dění na Slovensku v posledních týdnech mělo proti přítomnosti vojsk výrazněji protestovat.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se dosud v Česku na cizinecké policii a v asistenčních centrech zaregistrovalo téměř 25 tisíc lidí, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by uprchlíků z Ukrajiny mělo v Česku být nyní až 30 tisíc. Od pátku bude kvůli efektivnější pomoci úřadů lidem utíkajícím před válkou platit v Česku nouzový stav. Města v asistenčních centrech nabízejí pro uprchlé Ukrajince pomoc a ubytování. Ministerstvo školství zavádí síť malotřídek, kde se děti budou učit v ukrajinštině. Státy EU se podle Rakušana také shodly na mimořádné ochraně ukrajinských uprchlíků.

České humanitární organizace vybraly ve sbírkách na pomoc Ukrajině částku vysoce převyšující miliardu korun, denně přibývají další desítky milionů. Do sbírky přímo na podporu ukrajinské armády poslali lidé, firmy a organizace od soboty 316 milionů korun. V českých městech také začala fungovat asistenční centra pro ukrajinské uprchlíky. Všechny pobočky úřadu práce v republice navíc zřídí speciální přepážku pro lidi z Ukrajiny. Příchozí budou moci získat jakékoliv volné místo, nejen to pro cizince.

Ministerstvo zahraničí připravuje další zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deseti milionů. Na tiskové konferenci po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí to řekl šéf resortu Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj zřizuje dvě pracovní skupiny, jedna se bude zabývat vyhodnocováním situace na Ukrajině, druhá humanitární pomocí a její přípravou. V neděli nebo v pondělí chce úřad vydat aktualizované doporučení k cestování na Ukrajinu, jeho znění úřad dopracovává. Ministr opětovně Čechy vyzval, aby do země necestovali.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, kterým asi sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance po nástupu Talibanu k moci rozděluje mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001. V pátek to oznámil Bílý dům.

Na tichomořské souostroví Tonga dorazila první dvě letadla s materiální pomocí, pět dní poté, co na ostrovech způsobila obrovské škody erupce sopky a následná vlna tsunami. Podle agentury Reuters se také podařilo obnovit telefonní spojení mezi Tongou a zbytkem světa. Na pobřeží Peru se stále rozšiřuje velká ropná skvrna. Ropa se vylila z tankeru kvůli vlně tsunami způsobené erupcí.

O potraviny, vodu a přístřeší žádají obyvatelé Filipín v oblastech, které minulý týden zasáhl ničivý tajfun Rai. Přístup k humanitární pomoci však ztěžují poškozené silnice, záplavy a přerušené elektrické vedení a komunikační sítě, informovala agentura Reuters. Úřady se obávají rabování.

Nejméně 27 lidí se stále pohřešuje po sobotní erupci sopky Semeru na indonéském ostrově Jáva. Bilance obětí výbuchu vzrostla v pondělí odpoledne na 22. Desítky lidí byly také hospitalizovány, převážně utrpěly popáleniny. Bezmála dva tisíce lidí uprchly ze svých domovů. Seismologové varují, že hrozba dalších explozí trvá.

Obyvatelé Afghánistánu čelí vysoké nezaměstnanosti a stále hlubší humanitární krizi. OSN odhaduje, že po létu ozbrojených konfliktů skončilo na předměstích Kábulu na padesát tisíc Afghánců, kteří v provinciích přišli o domovy. V těžké situaci jsou většinou ženy s dětmi či staří lidé. Mnozí jsou odkázaní na žebrotu.

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.

Celkem 75 milionů korun v rámci humanitární pomoci poskytne Česko Afghánistánu, odhlasovala v pondělí vláda. Kabinet schválil také návrh na zmrazení platů politiků, chce jej v dolní komoře parlamentu projednat ještě před sněmovními volbami. Necelé tři týdny před začátkem hlasování už kabinet hnutí ANO a sociálních demokratů nepřijímá návrhy zákonů ani se nevyjadřuje k poslaneckým iniciativám.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Česká republika by měla poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí na to navrhuje přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů resort poskytne ze svého rozpočtu. Materiál má ještě projednat kabinet.