Izrael zastavil přívod elektřiny do Pásma Gazy

Izraelské ministerstvo energetiky nařídilo zastavit přívod elektřiny do Pásma Gazy, informovala izraelská veřejnoprávní stanice Kan.

Dopis izraelského ministerstva energetiky adresovaný izraelské energetické společnosti ji vyzývá, aby přestala prodávat elektřinu do Pásma Gazy. Izrael při zastavení dodávek zboží do pásma varoval, že může zastavit i přívod elektřiny a vody.

Izrael se podle AP pro krok rozhodl ve snaze přinutit teroristické hnutí Hamás přistoupit na prodloužení první fáze příměří, která skončila minulý víkend. Izrael chce, aby Hamás propustil polovinu zbývajících rukojmí výměnou za slib, že bude jednat o trvalém příměří.

Elektřinu Pásmo Gazy potřebuje mimo jiné pro svá odsolovací zařízení, která produkují pitnou vodu, napsala agentura AP s tím, že zatím není jasné, jaký bude celkový dopad izraelského kroku. Před týdnem Izrael oznámil, že nebude ze svého území do Pásma Gazy vpouštět humanitární pomoc.

Hamás tlačí na zahájení jednání o obtížnější druhé fázi příměří, která by znamenala propuštění zbývajících rukojmí z Gazy, stažení izraelských sil a uzavření trvalého míru. Předpokládá se, že Hamás má 24 žijících rukojmí a těla 35 dalších. Hamás nyní uvedl, že uzavřel poslední kolo rozhovorů o příměří s egyptskými zprostředkovateli beze změny svého postoje, a vyzval k okamžitému zahájení druhé fáze příměří.

V rámci první fáze příměří bylo z Pásma Gazy propuštěno pětadvacet žijících rukojmí a vydána těla osmi dalších výměnou za propuštění skoro dvou tisíc palestinských vězňů, napsala agentura AP.

Izraelské síly se v rámci Pásma stáhly do nárazníkových zón a statisíce vysídlených Palestinců se poprvé od začátku války vrátily do svých domovů na severu Pásma. Do zastavení humanitární pomoci také denně přijížděly stovky kamionů s pomocí, uvedla AP.

Možné řešení otázky příměří je podle USA na dosah

Bílý dům ve středu překvapivě potvrdil, že USA komunikovaly s Hamásem. Zvláštní zmocněnec administrativy pro otázky rukojmí Adam Boehler v neděli stanici CNN řekl, že možné řešení otázky příměří je na dosah.

„Myslím, že by mohlo dojít k něčemu, jako je dlouhodobé příměří, kdy odpustíme vězňům, kdy Hamás složí zbraně, kdy bude souhlasit s tím, že nebude součástí politické strany. Myslím, že to je reálné. Je to opravdu blízko,“ řekl Boehler. Na otázku CNN, zda bude s Hamásem znovu jednat, Boehler odpověděl: „Člověk nikdy neví“ a vyjádřil naději, že v řádu týdnů by mohl nastat průlom.

Hamás mezitím zopakoval podporu návrhu na vytvoření nezávislé komise technokratů, kteří by spravovali Pásmo Gazy, dokud Palestinci neuspořádají parlamentní a prezidentské volby. Taková komise by podle návrhu pracovala pod dohledem palestinské samosprávy působící na okupovaném Západním břehu Jordánu. Izrael odmítá, aby Pásmo Gazy spravovala vláda v Ramalláhu, ale alternativní plán poválečné správy pásma nenavrhl.

Pásmo Gazy je z velké části zdevastované v důsledku války, kterou Izrael zahájil po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023. Teroristé tehdy povraždili asi dvanáct set lidí a dalších více než 250 unesli, většina z nich byla propuštěna v rámci dosavadních dohod. Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy si od začátku bojů dle úřadů ovládaných Hamásem vyžádala životy více než 48 tisíc Palestinců, většinu z nich dle Hamásu tvoří ženy a děti. Úřady v Pásmu Gazy v bilancích zabitých nerozlišují mezi bojovníky a civilisty.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA útočily na íránskou základnu. Teherán provedl odvetný úder

Armáda Spojených států potvrdila, že provedla útoky na cíle v jižním Íránu – podle tamních médií byly slyšet tři výbuchy východně od přístavu Bandar Abbás. Washington tvrdí, že údery provedl kvůli sebeobraně a při akci zneškodnil čtyři íránské drony a poškodil vojenský objekt. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci udeřily na leteckou základnu USA – neupřesnily kde, vzdušné útoky ale hlásí Kuvajt. Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu.
02:19Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoAutoritářské režimy uplácejí zvláštní zpravodaje OSN, zjistila UN Watch

Zpráva neziskové organizace UN Watch odhalila rozsáhlé vměšování autoritářských států do práce zvláštních zpravodajů OSN. U každého pátého z nich vyšetřování poukázalo na přijímání vysokých finančních obnosů a vstřícné vystupování vůči dárcovským zemím. Někteří zpravodajové tak prosazují agendu zemí, jako je Rusko, Čína nebo Katar. OSN se zatím nevyjádřila.
před 2 hhodinami

Antisemitismus je na vzestupu, říká bývalý sovětský disident Natan Šaransky

Podle bývalého izraelského ministra Natana Šaranského je antisemitismus ve světě na vzestupu. V zemích, jako jsou Spojené státy či Francie, se Židé bojí dávat najevo svou identitu. Šaransky je bývalý sovětský disident a politický vězeň. Na svobodu se dostal v roce 1986 při výměně na takzvaném mostě špionů. V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že izraelskou válku zneužívají státy jako Katar, které antisemitismus záměrně podněcují. Zároveň připustil, že v Gaze i na jihu Libanonu zemřelo více civilistů než teroristů. Rozhovor s ním vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 3 hhodinami

Bolivijský prezident podepsal zákon, který usnadní nasazení armády proti demonstracím

Bolivijský prezident Rodrigo Paz podepsal zákon, který usnadňuje nasazení armády proti demonstracím a vyhlášení mimořádného stavu. Uvádí to agentury Reuters a EFE. Město La Paz, v němž sídlí část vládních institucí, již několik týdnů čelí blokádám a demonstracím proti ekonomickým opatřením vlády, protestující požadují odvolání Pazova kabinetu.
před 8 hhodinami

Magyar se kvůli zmrazeným evropským fondům v pátek sejde s von der Leyenovou

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve středu uvedl, že se v pátek v Bruselu setká s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, jednat budou o uvolnění zmrazených evropských fondů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle dřívějších zpráv se Magyar v Bruselu pokusí uzavřít významnou politickou dohodu, která by pro Maďarsko odblokovala 10,4 miliardy eur (asi 252,5 miliardy korun) z unijních fondů.
před 13 hhodinami

Zelenskyj žádá Trumpa o rakety protivzdušné obrany, píší média

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket pro protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí. O dopise ve středu informovaly tiskové agentury AFP a Reuters. Ukrajina se pátým rokem brání plnohodnotné ruské vojenské invazi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

USA chtějí posílat Američany s rizikem eboly do Keni, píše NYT

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa plánuje posílat Američany, kteří přišli do kontaktu s ebolou, do Keni místo toho, aby je evakuovala do Spojených států k pozorování a léčbě ve specializovaných zařízeních, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje. Vláda USA už dříve letecky přepravila amerického lékaře nakaženého v Kongu ebolou do nemocnice v Německu, která přijala i jeho ženu a čtyři děti. Další americký lékař, jenž přišel do kontaktu s nakaženými, je hospitalizován v Praze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusové zabíjeli na východě a severu Ukrajiny, Kyjev útočil na vojenské cíle

Nejméně pět lidí zabily ruské útoky na část Doněcké oblasti ovládané Ukrajinou. Ruská vojska při ostřelování Chersonu zasáhla rodinu na dětském hřišti: otec byl zabit, matka a dvě dcery ve věku tří a šesti let utrpěly zranění. Rusko také podniklo rozsáhlý útok na město Černihiv, v přilehlém regionu zabil úder Moskvy nejméně jednoho člověka. Ukrajina své údery mířila na vojenské cíle, podle ruských úřadů ale zasáhla také některé obce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...