Spánek strana 3 z 3

Dospělí, kterým sice nebyla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), ale mají některé její příznaky, hůře zvládají spánkovou deprivaci. Po probdělé noci tak například obtížněji kontrolují emoce a výrazněji se jim zhorší kognitivní schopnosti. Naznačila to nová studie publikovaná v Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging reports. 

Hudba je mezinárodní jazyk, který se stává součástí našeho světa, už když jsme v mateřském lůně. Před příchodem na svět je jedním z nejsilnějších stimulů, které plod přijímá, hlas matky. Avšak vědci z Harvardovy univerzity učinili další krok vpřed, pokud jde o význam hudby a zvuku pro děti: objevili, že ukolébavky fungují, i když nejsou zpívány v mateřském jazyce. O výzkumu napsal italský deník La Repubblica.

Zlé sny jsou podle nové švýcarské studie skvělým cvičením pro mozek, jak se v reálném životě naučit zvládat strach. Tato práce analyzuje, co se děje v mozku, když člověka pronásledují zlé sny. Pokud v nich není překročen určitý práh hrůzy, může z toho mít člověk i užitek.

Nová studie naznačuje, že pokud člověk prospí jen polovinu noci, ztrácí jeho mozek schopnost vypořádat se se vzpomínkami, které souvisejí se strachem. To pak může vést k větší náchylnosti k úzkostem nebo posttraumatickým stresovým poruchám. Výzkum publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimagining.

Břehouš rudý přirovnávaný ke stíhacímu letadlu udělal při svém tažení z Aljašky na Nový Zéland rekord v nepřerušovaném ptačím letu. Trasu dlouhou víc než 12 tisíc kilometrů překonal tento drobný pták s dlouhým zobákem i krkem a s téměř metrovým rozpětím křídlem za pouhých 11 dní.

Jak se cítí člověk trpící nespavostí nebo naopak nadměrnou spavostí, zkoumá kolektiv Nesladim. Divadelní soubor inscenaci připravoval s odborníky a vycházel z rozhovorů s lidmi, které spánkové poruchy trápí. Dům beze spánku uvádějí na scéně pražského Divadla Archa.

Konec zimy je období, kdy má velká část populace přinejmenším nějakou formu rýmy, nachlazení, chřipky nebo jiné zdravotní problémy. Epidemie koronavirové nemoci COVID-19, která má nejhorší dopad právě na pacienty s nějak oslabenou imunitou, ještě více zdůrazňuje její význam.

Lékaři při unikátním experimentu poprvé přivedli člověka do stavu známého jako kryogenní spánek. Hluboké podchlazení těla pacientů má získat víc času pro chirurgy provádějící operace vážně zraněných.

K nejčastějším příčinám dopravních nehod patří nepřiměřená rychlost, nedostatečná pozornost řízení vozidla anebo také únava v podobě mikrospánku. V tomto případě je základní prevencí sedat za volant vyspalý, při delší cestě pak jízdu hned po prvních varovných příznacích přerušit a odpočinout si.

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně musela kvůli obrovskému zájmu o vyšetření zvýšit počet lůžek ve spánkové laboratoři, aby zkrátila několikaměsíční objednací lhůty. Lidí trpících nespavostí podle odborníků v posledních letech přibývá. Mezi hlavní důvody patří nadměrný stres vyplývající z nezdravého životního stylu nebo nedodržování zásad spánkové hygieny.

Britská vláda se chystá přesvědčovat občany, že by měli v noci déle spát, aby tak co nejlépe chránili své zdraví. V oficiálním dokumentu, který připravilo ministerstvo zdravotnictví, chce lidem mimo jiné představit vědecké argumenty, proč by měli pravidelně spát alespoň sedm hodin. Zároveň bude varovat, že chronický nedostatek spánku může způsobit vážné zdravotní problémy včetně vyššího rizika obezity, infarktu, cévních mozkových příhod nebo deprese.

„Ženy, dejte si pozor – spánek při běžící televizi nebo svítících světlech může mít dopad na tloustnutí.“ To je jeden ze závěrů rozsáhlého výzkumu na téměř 44 tisících ženách, který vznikl ve Spojených státech amerických.

Pouhé tři týdny stačí takzvaným nočním sovám na to, aby „přetočily“ své biologické hodiny a stala se z nich ranní ptáčata. Tvrdí to britští a australští vědci v nové studii, o které informoval server Sky News. Lidem, kteří chodí spát pozdě, podle nich navíc změna spánkových návyků prospěje, například pozitivně ovlivní jejich duševní pohodu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé vydala doporučení ohledně denního režimu u dětí mladších pěti let. Uvádí v něm například to, že v prvních dvou letech života by dítě nemělo sedávat před televizní obrazovkou či hrát počítačové hry, v dalších třech letech by takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. Zásady WHO naopak zdůrazňují význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších. Souhlasí s nimi i české ministerstvo zdravotnictví.

Na 15. března připadá Světový den spánku, který se snaží upozornit na důležitost správného odpočinku. Podle lékařů má se spánkem problémy 30 až 45 procent dospělé populace. Řada dřívějších studií ukázala, že nedostatek spánku s sebou nese řadu zdravotních rizik. Spánek je přitom nezbytný nejenom pro lidi, ale také pro zvířata.

Když se ve filmu odehrává nějaká citově vyhrocená scéna, velmi často probíhá v dešti. Není to žádná náhoda, deštivé počasí totiž v člověku spouští celou řadu biologických procesů, které opravdu náladu a city silně ovlivňují. Podle některých výzkumů klesá při slunečném počasí množství depresí, ale stoupá kriminalita.

Narození dítěte má drastické krátkodobé dopady na spánek matky, především během prvních tří měsíců po porodu – to ví každá matka. Ale lékaři z University of Warwick navíc popsali i dlouhodobé dopady. Podle nového výzkumu trpí oba rodiče sníženou kvalitou spánku průměrně šest let.

Nový rozsáhlý výzkum ukázal, že v Kongu existuje zatím neznámá kultura šimpanzů, kteří používají jiné nástroje než všechny ostatní šimpanzí skupiny.

Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, se zaměřila na počátky Parkinsonovy nemoci. Lepší stanovení diagnózy a zefektivnění léčby mohou podle ní urychlit i krevní testy zaměřené na systém regulace spánku.

Uléhá-li člověk ke spánku vždy ve stejnou hodinu a pravidelně se ráno ve stejnou hodinu budí, může to podle výzkumu italských vědců vést ke zlepšení fyzické či psychické pohody. Naopak nepravidelnost spánku zhoršuje usínání, vede k ospalosti přes den i nižší fyzické aktivitě. O výsledcích výzkumu píše italský deník Corriere della Sera.