Spánek strana 3 z 4

Vejdete do místnosti, kde skládáte maturitní zkoušku, ale zjistíte, že nejen nic neumíte, ale navíc jste si doma zapomněli kromě znalostí i kalhoty… A pak se probudíte a zjistíte, že to byl jen sen a od maturity už uběhlo dobrých dvacet let. Proč má člověk tak bizarní a nesmyslné sny? Vědci teď přišli s novou teorií, která by to měla vysvětlit.

Modré světlo udržuje lidi vzhůru a důsledkem je narušení metabolismu. Mozek je totiž přesvědčen, že je den a je zmatený, vysvětluje profesor pro biologický výzkum Satchin Panda. Autor knihy Cirkadiánní kód byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Radil, jak správně spát, načasovat stravování nebo třeba tělesné cvičení.

Ve Francii skončil vědecký experiment, během nějž strávila skupina 15 dobrovolníků 40 dní v naprosté izolaci v jeskyni Lombrives. Osm mužů a sedm žen pobývalo v podzemí, kde teplota nepřekračuje deset stupňů Celsia a kde panuje absolutní tma. Celou dobu přitom neměli žádný kontakt s vnějším světem.

Lidé, kteří pravidelně spí nejvýše šest hodin denně, mají vyšší nebezpečí, že se u nich ve stáří rozvine demence. Poukázal na to výzkum, který zveřejnil časopis Nature Communications. Vědci v té souvislosti obecně zdůraznili důležitost zdravého životního stylu.

Podle vědců existují důkazy, že vystavení jasnému světlu obrazovek snižuje produkci „hormonu spánku“ melatoninu. To znamená, že používání moderních technologií ovlivňuje lidský cirkadiánní rytmus. Konkrétní dopady na kvalitu spánku ale zatím zůstávají do velké míry nejasné.

Jak mozek ovlivňuje tanec? Co se stane, když člověk nebude spát dost? Je stres dědičný? Co zapříčiňuje poruchy příjmu potravy? Jak vzniká epilepsie? Sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace se zaměřil na pět témat spojených s mozkem. Pozvání přijali Irena Rektorová, Soňa Nevšímalová, Ivan Rektor, Hana Papežová a Milan Brázdil.

Lidé, kteří mají narušený spánkový režim, mohou mít vyšší riziko špatných nálad a depresí. Popisuje to nová studie, kterou publikoval npj Digital Medicine. Vědci proto zdůrazňují, že důležitý je nejenom počet prospaných hodin, ale i to, jestli člověk uléhá a vstává pravidelně.

Díky snům se člověk může ocitnout v jiné realitě. Ani to však nemusí bránit vnímat vnější podněty. Vědcům se totiž podařilo se spícími lidmi úspěšně komunikovat, aniž by je probudili. Novou studii publikoval časopis Current Biology

Světelné znečištění by mohlo zvyšovat nebezpečí vzniku rakoviny štítné žlázy. Naznačila to nová studie, jejíž první výsledky publikoval odborný časopis Cancer. Účastníci žijící v oblastech s nejvyšší mírou nočního osvětlení měli podle výzkumu až o 55 procent vyšší riziko tohoto onemocnění než respondenti, kteří naopak pobývali na nejtemnějších místech.

Mýty a legendy přisuzují Měsíci obrovskou moc: vládne náladám, spánku, mění lidi ve zvířata nebo má vliv na imunitu, či dokonce množství sebevražd. Většina těchto vlivů je vědecky neprokázaná, proto se teď američtí psychologové na jeden z nich podívali detailně: zkusili zjistit, jak je to s dopadem měsíčních fází na kvalitu spánku.

Dospělí, kterým sice nebyla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), ale mají některé její příznaky, hůře zvládají spánkovou deprivaci. Po probdělé noci tak například obtížněji kontrolují emoce a výrazněji se jim zhorší kognitivní schopnosti. Naznačila to nová studie publikovaná v Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging reports. 

Hudba je mezinárodní jazyk, který se stává součástí našeho světa, už když jsme v mateřském lůně. Před příchodem na svět je jedním z nejsilnějších stimulů, které plod přijímá, hlas matky. Avšak vědci z Harvardovy univerzity učinili další krok vpřed, pokud jde o význam hudby a zvuku pro děti: objevili, že ukolébavky fungují, i když nejsou zpívány v mateřském jazyce. O výzkumu napsal italský deník La Repubblica.

Zlé sny jsou podle nové švýcarské studie skvělým cvičením pro mozek, jak se v reálném životě naučit zvládat strach. Tato práce analyzuje, co se děje v mozku, když člověka pronásledují zlé sny. Pokud v nich není překročen určitý práh hrůzy, může z toho mít člověk i užitek.

Nová studie naznačuje, že pokud člověk prospí jen polovinu noci, ztrácí jeho mozek schopnost vypořádat se se vzpomínkami, které souvisejí se strachem. To pak může vést k větší náchylnosti k úzkostem nebo posttraumatickým stresovým poruchám. Výzkum publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimagining.

Břehouš rudý přirovnávaný ke stíhacímu letadlu udělal při svém tažení z Aljašky na Nový Zéland rekord v nepřerušovaném ptačím letu. Trasu dlouhou víc než 12 tisíc kilometrů překonal tento drobný pták s dlouhým zobákem i krkem a s téměř metrovým rozpětím křídlem za pouhých 11 dní.

Jak se cítí člověk trpící nespavostí nebo naopak nadměrnou spavostí, zkoumá kolektiv Nesladim. Divadelní soubor inscenaci připravoval s odborníky a vycházel z rozhovorů s lidmi, které spánkové poruchy trápí. Dům beze spánku uvádějí na scéně pražského Divadla Archa.

Konec zimy je období, kdy má velká část populace přinejmenším nějakou formu rýmy, nachlazení, chřipky nebo jiné zdravotní problémy. Epidemie koronavirové nemoci COVID-19, která má nejhorší dopad právě na pacienty s nějak oslabenou imunitou, ještě více zdůrazňuje její význam.

Lékaři při unikátním experimentu poprvé přivedli člověka do stavu známého jako kryogenní spánek. Hluboké podchlazení těla pacientů má získat víc času pro chirurgy provádějící operace vážně zraněných.

K nejčastějším příčinám dopravních nehod patří nepřiměřená rychlost, nedostatečná pozornost řízení vozidla anebo také únava v podobě mikrospánku. V tomto případě je základní prevencí sedat za volant vyspalý, při delší cestě pak jízdu hned po prvních varovných příznacích přerušit a odpočinout si.

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně musela kvůli obrovskému zájmu o vyšetření zvýšit počet lůžek ve spánkové laboratoři, aby zkrátila několikaměsíční objednací lhůty. Lidí trpících nespavostí podle odborníků v posledních letech přibývá. Mezi hlavní důvody patří nadměrný stres vyplývající z nezdravého životního stylu nebo nedodržování zásad spánkové hygieny.

Britská vláda se chystá přesvědčovat občany, že by měli v noci déle spát, aby tak co nejlépe chránili své zdraví. V oficiálním dokumentu, který připravilo ministerstvo zdravotnictví, chce lidem mimo jiné představit vědecké argumenty, proč by měli pravidelně spát alespoň sedm hodin. Zároveň bude varovat, že chronický nedostatek spánku může způsobit vážné zdravotní problémy včetně vyššího rizika obezity, infarktu, cévních mozkových příhod nebo deprese.

„Ženy, dejte si pozor – spánek při běžící televizi nebo svítících světlech může mít dopad na tloustnutí.“ To je jeden ze závěrů rozsáhlého výzkumu na téměř 44 tisících ženách, který vznikl ve Spojených státech amerických.

Pouhé tři týdny stačí takzvaným nočním sovám na to, aby „přetočily“ své biologické hodiny a stala se z nich ranní ptáčata. Tvrdí to britští a australští vědci v nové studii, o které informoval server Sky News. Lidem, kteří chodí spát pozdě, podle nich navíc změna spánkových návyků prospěje, například pozitivně ovlivní jejich duševní pohodu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé vydala doporučení ohledně denního režimu u dětí mladších pěti let. Uvádí v něm například to, že v prvních dvou letech života by dítě nemělo sedávat před televizní obrazovkou či hrát počítačové hry, v dalších třech letech by takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. Zásady WHO naopak zdůrazňují význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších. Souhlasí s nimi i české ministerstvo zdravotnictví.