Noční osvětlení by mohlo přispívat ke vzniku rakoviny štítné žlázy, naznačili vědci

Světelné znečištění by mohlo zvyšovat nebezpečí vzniku rakoviny štítné žlázy. Naznačila to nová studie, jejíž první výsledky publikoval odborný časopis Cancer. Účastníci žijící v oblastech s nejvyšší mírou nočního osvětlení měli podle výzkumu až o 55 procent vyšší riziko tohoto onemocnění než respondenti, kteří naopak pobývali na nejtemnějších místech.

Umělého nočního osvětlení v minulém století výrazně přibylo, a to zejména ve městech. S tímto typem znečištění se potýká většina rozvinutých zemí.  Výjimkou není ani Česko – kvůli světelnému smogu mohou lidé na tuzemské obloze vidět jen několik stovek či desítek hvězd, spatřit by by jich ale mohli až tři tisíce. Na venkově je situace o něco lepší. Snížení tohoto typu znečištění je také jedním z cílů ministerstva životního prostředí.

Během pandemie koronaviru vyzvali čeští astronomové k tomu, aby města během zákazu vycházení omezila venkovní osvětlení. Je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Ta je na světlo zvláště citlivá. Zhruba polovina živočichů je nočních, což znamená, že si potravu hledají za tmy a také se za tmy rozmnožují. Příliš mnoho světla je přímo ohrožuje.

Mapa světelného znečištění
Zdroj: ČT24

Světlo jako rizikový faktor vzniku rakoviny

Přemíra světla je ale nebezpečná i pro člověka. Světelný smog může podle výzkumů odstartovat i psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob. Některé studie pak noční svícení spojují například se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.

Nyní se tým vědců pod vedením Čchien Siaové z Texaské univerzity rozhodl v tomto ohledu zaměřit na karcinom štítné žlázy. Do výzkumu zahrnuli Američany ve věku 50 až 71 let, kteří se v letech 1995 a 1996 zúčastnili jiné rozsáhlé studie.

Míru nočního osvětlení, ve které dobrovolníci žili, nyní autoři výzkumu odhadli pomocí satelitních snímků. Poté prozkoumali databáze státních rakovinových registrů, aby zjistili, u koho z účastníků se tento typ nádorového onemocnění do roku 2011 objevil.

Mezi 464 371 účastníky, které vědci sledovali v průměru necelých 13 let, bylo diagnostikováno celkem 856 případů rakoviny štítné žlázy, ve 384 případech se jednalo o muže a v 472 o ženy.

Analýza ukázala, že život v oblastech s největší mírou nočního osvětlení byl v porovnání s pobytem v nejtemnějších místech spojen s o 55 procent vyšším rizikem vzniku této nemoci. Daná asociace byla přitom silnější u žen.

Nutnost dalšího výzkumu

Vědci poznamenali, že k potvrzení jejich zjištění jsou zapotřebí další epidemiologické studie. Poté bude důležité porozumět případným mechanismům, které souvislost mezi nadměrným nočním osvětlením a rakovinou štítné žlázy způsobují.

Připomněli také, že světelné znečištění ztěžuje tvorbu hormonu melatonin, který je důležitý pro kvalitní spánek a posílení imunity. Jeho sníženou hladinu lékaři považují za jeden z možných faktorů zvýšeného výskytu rakoviny. Přemíra světla v noci navíc může narušovat biorytmus lidského těla. 

Autoři nicméně dodávají, že jejich studie byla pouze observační. Příčinnou souvislost mezi vyššími úrovněmi venkovního světla a vznikem rakoviny štítné žlázy neprokázala. „Doufáme ale, že budeme motivovat vědce k dalšímu výzkumu vztahu mezi osvětlením a rakovinou i jinými nemocemi,“ uvedla podle serveru EurekAlert! Siaová. 

„Nedávno se v některých městech objevily snahy snížit světelný smog. Věříme, že budoucí studie vyhodnotí, zda má toto úsilí nějaký dopad na lidské zdraví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 15 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 17 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...