Noční osvětlení by mohlo přispívat ke vzniku rakoviny štítné žlázy, naznačili vědci

Světelné znečištění by mohlo zvyšovat nebezpečí vzniku rakoviny štítné žlázy. Naznačila to nová studie, jejíž první výsledky publikoval odborný časopis Cancer. Účastníci žijící v oblastech s nejvyšší mírou nočního osvětlení měli podle výzkumu až o 55 procent vyšší riziko tohoto onemocnění než respondenti, kteří naopak pobývali na nejtemnějších místech.

Umělého nočního osvětlení v minulém století výrazně přibylo, a to zejména ve městech. S tímto typem znečištění se potýká většina rozvinutých zemí.  Výjimkou není ani Česko – kvůli světelnému smogu mohou lidé na tuzemské obloze vidět jen několik stovek či desítek hvězd, spatřit by by jich ale mohli až tři tisíce. Na venkově je situace o něco lepší. Snížení tohoto typu znečištění je také jedním z cílů ministerstva životního prostředí.

Během pandemie koronaviru vyzvali čeští astronomové k tomu, aby města během zákazu vycházení omezila venkovní osvětlení. Je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Ta je na světlo zvláště citlivá. Zhruba polovina živočichů je nočních, což znamená, že si potravu hledají za tmy a také se za tmy rozmnožují. Příliš mnoho světla je přímo ohrožuje.

Mapa světelného znečištění
Zdroj: ČT24

Světlo jako rizikový faktor vzniku rakoviny

Přemíra světla je ale nebezpečná i pro člověka. Světelný smog může podle výzkumů odstartovat i psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob. Některé studie pak noční svícení spojují například se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.

Nyní se tým vědců pod vedením Čchien Siaové z Texaské univerzity rozhodl v tomto ohledu zaměřit na karcinom štítné žlázy. Do výzkumu zahrnuli Američany ve věku 50 až 71 let, kteří se v letech 1995 a 1996 zúčastnili jiné rozsáhlé studie.

Míru nočního osvětlení, ve které dobrovolníci žili, nyní autoři výzkumu odhadli pomocí satelitních snímků. Poté prozkoumali databáze státních rakovinových registrů, aby zjistili, u koho z účastníků se tento typ nádorového onemocnění do roku 2011 objevil.

Mezi 464 371 účastníky, které vědci sledovali v průměru necelých 13 let, bylo diagnostikováno celkem 856 případů rakoviny štítné žlázy, ve 384 případech se jednalo o muže a v 472 o ženy.

Analýza ukázala, že život v oblastech s největší mírou nočního osvětlení byl v porovnání s pobytem v nejtemnějších místech spojen s o 55 procent vyšším rizikem vzniku této nemoci. Daná asociace byla přitom silnější u žen.

Nutnost dalšího výzkumu

Vědci poznamenali, že k potvrzení jejich zjištění jsou zapotřebí další epidemiologické studie. Poté bude důležité porozumět případným mechanismům, které souvislost mezi nadměrným nočním osvětlením a rakovinou štítné žlázy způsobují.

Připomněli také, že světelné znečištění ztěžuje tvorbu hormonu melatonin, který je důležitý pro kvalitní spánek a posílení imunity. Jeho sníženou hladinu lékaři považují za jeden z možných faktorů zvýšeného výskytu rakoviny. Přemíra světla v noci navíc může narušovat biorytmus lidského těla. 

Autoři nicméně dodávají, že jejich studie byla pouze observační. Příčinnou souvislost mezi vyššími úrovněmi venkovního světla a vznikem rakoviny štítné žlázy neprokázala. „Doufáme ale, že budeme motivovat vědce k dalšímu výzkumu vztahu mezi osvětlením a rakovinou i jinými nemocemi,“ uvedla podle serveru EurekAlert! Siaová. 

„Nedávno se v některých městech objevily snahy snížit světelný smog. Věříme, že budoucí studie vyhodnotí, zda má toto úsilí nějaký dopad na lidské zdraví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 20 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...