Noční osvětlení by mohlo přispívat ke vzniku rakoviny štítné žlázy, naznačili vědci

Světelné znečištění by mohlo zvyšovat nebezpečí vzniku rakoviny štítné žlázy. Naznačila to nová studie, jejíž první výsledky publikoval odborný časopis Cancer. Účastníci žijící v oblastech s nejvyšší mírou nočního osvětlení měli podle výzkumu až o 55 procent vyšší riziko tohoto onemocnění než respondenti, kteří naopak pobývali na nejtemnějších místech.

Umělého nočního osvětlení v minulém století výrazně přibylo, a to zejména ve městech. S tímto typem znečištění se potýká většina rozvinutých zemí.  Výjimkou není ani Česko – kvůli světelnému smogu mohou lidé na tuzemské obloze vidět jen několik stovek či desítek hvězd, spatřit by by jich ale mohli až tři tisíce. Na venkově je situace o něco lepší. Snížení tohoto typu znečištění je také jedním z cílů ministerstva životního prostředí.

Během pandemie koronaviru vyzvali čeští astronomové k tomu, aby města během zákazu vycházení omezila venkovní osvětlení. Je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Ta je na světlo zvláště citlivá. Zhruba polovina živočichů je nočních, což znamená, že si potravu hledají za tmy a také se za tmy rozmnožují. Příliš mnoho světla je přímo ohrožuje.

Mapa světelného znečištění
Zdroj: ČT24

Světlo jako rizikový faktor vzniku rakoviny

Přemíra světla je ale nebezpečná i pro člověka. Světelný smog může podle výzkumů odstartovat i psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob. Některé studie pak noční svícení spojují například se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.

Nyní se tým vědců pod vedením Čchien Siaové z Texaské univerzity rozhodl v tomto ohledu zaměřit na karcinom štítné žlázy. Do výzkumu zahrnuli Američany ve věku 50 až 71 let, kteří se v letech 1995 a 1996 zúčastnili jiné rozsáhlé studie.

Míru nočního osvětlení, ve které dobrovolníci žili, nyní autoři výzkumu odhadli pomocí satelitních snímků. Poté prozkoumali databáze státních rakovinových registrů, aby zjistili, u koho z účastníků se tento typ nádorového onemocnění do roku 2011 objevil.

Mezi 464 371 účastníky, které vědci sledovali v průměru necelých 13 let, bylo diagnostikováno celkem 856 případů rakoviny štítné žlázy, ve 384 případech se jednalo o muže a v 472 o ženy.

Analýza ukázala, že život v oblastech s největší mírou nočního osvětlení byl v porovnání s pobytem v nejtemnějších místech spojen s o 55 procent vyšším rizikem vzniku této nemoci. Daná asociace byla přitom silnější u žen.

Nutnost dalšího výzkumu

Vědci poznamenali, že k potvrzení jejich zjištění jsou zapotřebí další epidemiologické studie. Poté bude důležité porozumět případným mechanismům, které souvislost mezi nadměrným nočním osvětlením a rakovinou štítné žlázy způsobují.

Připomněli také, že světelné znečištění ztěžuje tvorbu hormonu melatonin, který je důležitý pro kvalitní spánek a posílení imunity. Jeho sníženou hladinu lékaři považují za jeden z možných faktorů zvýšeného výskytu rakoviny. Přemíra světla v noci navíc může narušovat biorytmus lidského těla. 

Autoři nicméně dodávají, že jejich studie byla pouze observační. Příčinnou souvislost mezi vyššími úrovněmi venkovního světla a vznikem rakoviny štítné žlázy neprokázala. „Doufáme ale, že budeme motivovat vědce k dalšímu výzkumu vztahu mezi osvětlením a rakovinou i jinými nemocemi,“ uvedla podle serveru EurekAlert! Siaová. 

„Nedávno se v některých městech objevily snahy snížit světelný smog. Věříme, že budoucí studie vyhodnotí, zda má toto úsilí nějaký dopad na lidské zdraví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...