Noční osvětlení by mohlo přispívat ke vzniku rakoviny štítné žlázy, naznačili vědci

Světelné znečištění by mohlo zvyšovat nebezpečí vzniku rakoviny štítné žlázy. Naznačila to nová studie, jejíž první výsledky publikoval odborný časopis Cancer. Účastníci žijící v oblastech s nejvyšší mírou nočního osvětlení měli podle výzkumu až o 55 procent vyšší riziko tohoto onemocnění než respondenti, kteří naopak pobývali na nejtemnějších místech.

Umělého nočního osvětlení v minulém století výrazně přibylo, a to zejména ve městech. S tímto typem znečištění se potýká většina rozvinutých zemí.  Výjimkou není ani Česko – kvůli světelnému smogu mohou lidé na tuzemské obloze vidět jen několik stovek či desítek hvězd, spatřit by by jich ale mohli až tři tisíce. Na venkově je situace o něco lepší. Snížení tohoto typu znečištění je také jedním z cílů ministerstva životního prostředí.

Během pandemie koronaviru vyzvali čeští astronomové k tomu, aby města během zákazu vycházení omezila venkovní osvětlení. Je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Ta je na světlo zvláště citlivá. Zhruba polovina živočichů je nočních, což znamená, že si potravu hledají za tmy a také se za tmy rozmnožují. Příliš mnoho světla je přímo ohrožuje.

Mapa světelného znečištění
Zdroj: ČT24

Světlo jako rizikový faktor vzniku rakoviny

Přemíra světla je ale nebezpečná i pro člověka. Světelný smog může podle výzkumů odstartovat i psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob. Některé studie pak noční svícení spojují například se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.

Nyní se tým vědců pod vedením Čchien Siaové z Texaské univerzity rozhodl v tomto ohledu zaměřit na karcinom štítné žlázy. Do výzkumu zahrnuli Američany ve věku 50 až 71 let, kteří se v letech 1995 a 1996 zúčastnili jiné rozsáhlé studie.

Míru nočního osvětlení, ve které dobrovolníci žili, nyní autoři výzkumu odhadli pomocí satelitních snímků. Poté prozkoumali databáze státních rakovinových registrů, aby zjistili, u koho z účastníků se tento typ nádorového onemocnění do roku 2011 objevil.

Mezi 464 371 účastníky, které vědci sledovali v průměru necelých 13 let, bylo diagnostikováno celkem 856 případů rakoviny štítné žlázy, ve 384 případech se jednalo o muže a v 472 o ženy.

Analýza ukázala, že život v oblastech s největší mírou nočního osvětlení byl v porovnání s pobytem v nejtemnějších místech spojen s o 55 procent vyšším rizikem vzniku této nemoci. Daná asociace byla přitom silnější u žen.

Nutnost dalšího výzkumu

Vědci poznamenali, že k potvrzení jejich zjištění jsou zapotřebí další epidemiologické studie. Poté bude důležité porozumět případným mechanismům, které souvislost mezi nadměrným nočním osvětlením a rakovinou štítné žlázy způsobují.

Připomněli také, že světelné znečištění ztěžuje tvorbu hormonu melatonin, který je důležitý pro kvalitní spánek a posílení imunity. Jeho sníženou hladinu lékaři považují za jeden z možných faktorů zvýšeného výskytu rakoviny. Přemíra světla v noci navíc může narušovat biorytmus lidského těla. 

Autoři nicméně dodávají, že jejich studie byla pouze observační. Příčinnou souvislost mezi vyššími úrovněmi venkovního světla a vznikem rakoviny štítné žlázy neprokázala. „Doufáme ale, že budeme motivovat vědce k dalšímu výzkumu vztahu mezi osvětlením a rakovinou i jinými nemocemi,“ uvedla podle serveru EurekAlert! Siaová. 

„Nedávno se v některých městech objevily snahy snížit světelný smog. Věříme, že budoucí studie vyhodnotí, zda má toto úsilí nějaký dopad na lidské zdraví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 1 hhodinou

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 23 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...