Zhasněme alespoň ta světla, která nepotřebujeme, vyzývají čeští astronomové. Obzvlášť během momentálního nouzového stavu a zákazu vycházení je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Typicky jde o sochy, kostely, zámky anebo i o reklamy a pouliční lampy. Větší tma by navíc pomohla astronomům k lepšímu pozorování oblohy.
Nesvítí se někde zbytečně? Astronomové vyzývají, aby města během zákazu vycházení omezila noční osvětlení
Studio 6: Výzva astronomů (zdroj: ČT24)
Podle astronomů by se dal světelný smog výrazně omezit, ať už zhasnutím nepotřebných světel, nebo omezením osvícení na některých místech. Mapa světelného znečištění jasně znázorňuje, že ve většině republiky je situace závažná – nejhůře jsou na tom velká města. Naopak v nejlepším stavu se nachází Šumava, ale i ta je, podle Michala Bareše z České astronomické společnosti, znečištěná světelným smogem.
„Na mapě je modrá, přičemž nejlepší stupeň je označený černou barvou. Ten se bohužel v České republice a obecně ve střední Evropě už vůbec nevyskytuje. Takže už i na Šumavě určitě znečištění je, i když je nejmenší v zemi. Směrem do vnitrozemí je to jenom horší a horší,“ říká o situaci Bareš.
Mapa světelného znečištění
Podle něj se situace postupně zhoršuje i za pandemie koronaviru. Napomáhá tomu například výměna starého oranžového osvětlení za moderní bílé LED zdroje. Převážně je ale podle astronoma zásadním problémem plýtvání světlem. „Nejvíce zasažené jsou oblasti velkých měst, případně oblasti, kde je těžký průmysl, skladovací areály či obchodní centra. Tam se samozřejmě všude používá velké množství světla, což znamená i vysoké znečištění,“ tvrdí.
Světelný smog by se podle Bareše dal výrazně omezit vypínáním nepotřebného osvětlení a výrazným ztlumením některých světel, která nejsou momentálně důležitá. „To znamená reklamy – různé billboardy, světelné reklamní kampaně a tak dále. Pak jde o architektonické osvětlení – osvícené památky, kostely, hrady a zámky. Proč svítit na tyto objekty, když venku stejně nikdo nesmí být,“ míní.
Bareš pokládá současnou situaci, kdy je prakticky zastaven noční život, za ideální ke změně svícení. „Osvětlení památek a podobně, tam se nic neomezuje, to se může vypnout dle libosti. Co se týče ulic a silnic, tam se připouští tlumení během noci, v závislosti na hustotě provozu. I tam jsou otevřené možnosti, jak snížit znečištění.“
Příliš mnoho světelného smogu ovlivňuje zásadně životy některých živočichů. Narušuje jejich životní denní cykly, a ti pak nejsou správně připraveni na danou roční nebo denní dobu.
Mimo to pomáhá více tmy i astronomům, kteří mají větší šanci pozorovat objekty, které jsou velmi slabé a vzdálené. „Na světelném pozadí tyto objekty zanikají a naše přístroje je nedokáží detekovat. Případně k té detekci potřebují mnohem více času,“ popisuje Bareš.
Kdyby se skutečně používání světla omezilo, změnila by se podle Bareše dosavadní negativní situace poměrně dramaticky. „Dá se říct, že všechna místa na mapě světelného znečištění by se posunula o jeden stupeň, i ve velkých městech. Měli bychom přirozené noční prostředí mnohem blíže, než tomu bylo dosud.“