Na rekonstrukci veřejného osvětlení v obcích, které chtějí chránit prostředí před světelným znečištěním, pošlou peníze dvě ministerstva. Celkem půjde na výměny lamp 120 milionů korun, každá obec může žádat maximálně o dva miliony korun. Světelný smog brání výhledu na noční nebe, vedle toho má ale dopady na kvalitu spánku lidí i zvířat a může přispívat ke vzniku nemocí.
Nákup energeticky šetrnějších a vhodněji svítících lamp podpoří ministerstvo životního prostředí spolu s resortem průmyslu a obchodu. Nové lampy by měly být úspornější, směřovat světlo dolů, a nikoliv k obloze a neobsahovat modrou složku záření, která má na biorytmy největší vliv.
Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové se ze 120 milionů korun, které ministerstva rozdělí v dotacích, vymění přes 60 tisíc lamp do konce roku 2021. Obce díky vhodnějšímu osvětlení ušetří kolem 30 milionů korun. „Kdybychom vyměnili osvětlení v celé České Republice, tak by úspory byly zhruba 2 miliardy ročně,“ upozornila ministryně.
„Ideální osvětlení je takové, které nesvítí nahoru nebo do stran, ale skutečně jen tam, kam má,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Šetrnost k prostředí spočívá podle něj i v omezení doby osvětlení na dobu skutečně nutnou.
- Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla v nové studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA).
Peníze podpoří jen ty projekty, které budou mít přijatelnou míru světelného znečištění. „Technicky to lze vyjádřit v parametru teploty chromatičnosti. Budou tedy zvýhodněny žádosti, které v celkovém rekonstruovaném úseku osadí svítidla s teplotou chromatičnosti maximálně 2700 K (kelvinů) a se zaměřením do dolního poloprostoru,“ uvedla ministerstva.
Zájem o výměnu osvětlení podle Brabce mají obce už nyní, ministerstvo zaznamenalo předběžné dotazy. Při velkém zájmu bude podle něj úřad jednat o možném navýšení určené částky. Jedna obec může požádat nanejvýš o dva miliony korun, dotace pokryje 50 procent nákladů. Doposud stát přispíval na obdobné rekonstrukce osvětlení jen těm obcím, které leží na území národních parků.
O peníze mohou obce žádat od začátku září do konce října. Ministerstva plánují v září semináře v Praze a v Olomouci, na kterých se zájemci dozvědí podrobnosti k podávání žádostí. Ke snížení světelného smogu se vláda přihlásila letos v březnu, další resorty připravují například kampaň o škodlivosti modré složky světla na zdraví či analýzu osvětlení z dopravy.
Většina peněz půjde z programu MPO s názvem Efekt, který je zaměřený zejména na energetické úspory. Konkrétně je to 90 milionů korun pro obce mimo chráněné oblasti. Naopak sídla v chráněných krajinných územích mohou žádat o peníze ze Státního fondu životního prostředí, celkem je pro ně určeno 30 milionů. „Přílohou výzvy bude konkrétní seznam,“ řekl Brabec.
„Jsme přesvědčení, že zájem bude opravdu velký. Ale chceme, aby to byly obce do 100 000 obyvatel, které ve svých rozpočtech hůře hledají peníze,“ dodal.
Dotace na výměnu lamp v obcích vychází z plánu první vlády Andreje Babiše (ANO). Kabinet v březnu připravil konkrétní úkoly i termíny plnění na boj proti světelnému znečištění.
Šetrné osvětlení už zkouší například Jesenice u Prahy, která sáhla po lampě se speciálním filtrem. Ten ze světla odstraňuje jeho modrou, denní složku, a je tak příznivější jak pro obyvatele, tak zvířata v okolí. Se světelným smogem bojují i v Prostějově, kde se radnice rozhodla vyměnit lampy a vypínat večer osvětlení některých památek.
Světelným smogem je zasažena celá Evropa
Kvůli světelnému znečištění mohou lidé na české obloze vidět jen několik stovek či desítek hvězd, spatřit by jich ale mohli až tři tisíce. Na venkově je situace o něco lepší, podle astronomů tam lidé mohou při jasné obloze vidět kolem 1500 hvězd. Se světelným smogem se potýká většina rozvinutých zemí, v Evropě podle astronomů neexistuje místo, které by jím nebylo aspoň částečně zasažené.
„V Evropě si tmavou oblohu nejvíc užijeme ve Skandinávii, na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí, ale také stále ještě ve vnitrozemí Chorvatska nebo vzdáleném chorvatském ostrově Lastovo,“ doporučil místopředseda České astronomické společnosti.
- Umělý jas oblohy (sky glow, též lidově nazývaný „světelný smog“) nad městy, způsobený rozptylem světla v atmosféře;
oslnění (glare), kdy je překročena adaptační schopnost oka na světlo;
neúměrná intenzita osvětlení (over-illumination) objektu nebo interiéru; a
světelný přesah (light intrusion/trespass) do nevhodných prostor.
Problém se světelným smogem má i zdravotní dopady, nedostatečná tma v noci například brání správnému spánku u člověka i u volně žijících zvířat. Porušení těchto přirozených rytmů může přispívat ke vzniku nemocí. Dopady má nadbytečné svícení také na ekonomiku, odhaduje se, že v Česku se ročně zbytečně prosvítí dvě miliardy korun.
