V Česku se už některá města snaží regulovat noční osvětlení. Chtějí tak omezit světelný smog. Například v Prostějově teď mění staré typy pouličních lamp a vypínat se tam večer bude i osvětlení některých památek. Světelný smog je v Česku rozšířený a podle odborníků již není možné spatřit přírodně tmavou oblohu, světlo se totiž rozptyluje až desítky kilometrů od velkých měst. Negativně ke znečištění přispívá i osvětlení památek, pouliční lampy a v období Vánoc také světelné dekorace.
Podobná regulace přitom neprošla v Teplicích. Ministerstvo životního prostředí ale zvažuje, že bude přiměřené svícení určovat nově i zákon. Prostějov aktuálně nechává na sídlištích osazovat speciální typ lamp, které jsou energeticky úspornější a svítí hlavně směrem dolů. Dalším krokem budou změny u městských dominant. Od prosince by měly svítit jen do půlnoci. Pak zhasnou.
„Je to z toho důvodu, že po půlnoci se kolem památek nepohybuje velké množství lidí, případně turistů,“ sdělila mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.
V celé republice je podle zjištění redaktorky České televize Zuzany Glacové na milion a půl pouličních lamp. Ročně obce a města za jejich neefektivní svícení přeplatí na dvě miliardy korun.
Nadbytek světla v noci škodí zdraví
Kvůli světelnému smogu nelze v noci sledovat hvězdy, z měst jednoduše nejsou přes rozsvícené ulice vidět. Vážnější je ale vliv na přírodu. Světlo narušuje biorytmus zvířat, a má tak vliv na celý ekosystém. U lidí pak může způsobit vážná onemocnění.
Astronomové i zástupci jednotlivých měst již sestavili meziresortní komisi. Ta se dopady světelného smogu už zabývala a výsledky předala vládě.
„Možných řešení je více. Není to jen změna legislativy, kdy je pravdou, že dneska se nemůžeme proti světelnému znečištění nijak bránit, protože ochrana před světelným znečištěním není v české legislativě zakotvena jako veřejný zájem,“ sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubičková.
Nově by se světelným smogem mohl zabývat například zákon o ochraně veřejného zdraví, stavební nebo o energetické účinnosti. Změny ale budou až na nové vládě po nadcházejících podzimních volbách.
Problém si uvědomuje EU
Problematika světelného znečištění není ani na evropské úrovni dostatečně právně vyřešena, přestože EU reguluje řadu jiných oblastí. Světelné znečištění řeší zatím Itálie, Francie a Slovinsko, nikoliv země visegrádské čtyřky nebo Německo.
Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla ve studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA). Potýká se s ním i Česko, nejvyšší koncentrace světelného smogu jsou v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Naopak nejméně jsou světelně znečištěny lokality na Šumavě, v Beskydech, Jizerských horách, Podyjí nebo v Českém Švýcarsku a v příhraničním pásmu NP Podyjí.
„Obce v ČR se rychle plní novými osvětlovacími soustavami. Jak jinak než s moderními LED svítidly. Ta však v drtivé většině poskytují bílé až namodralé světlo. Argumenty jsou dva - v současné době stále ještě lepší účinnost a tedy výhodnější ekonomika a pak bezpečnost, v bílém světle lépe rozpoznáváme barvy. Výzkumy ale jasně prokazují, že bílé až modré světlo v noci je zdraví škodlivé,“ řekl předseda Odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti Pavel Suchan.
Připomněl, že Světová zdravotnická organizace přidala noční práci na seznam rizikových povolání z důvodu větší expozice světlu a tedy zvýšenému počtu rakovinných onemocnění. Kanadské město Montreal nedávno prohrálo soudní řízení a muselo přeinstalovat 135 000 svítidel veřejného osvětlení z bílé barvy zpět na oranžovou, jak si přáli obyvatelé města, řekl Suchan.
„Je třeba posuzovat, co je důležitější. Bezpečnost na silnicích bezpochyby důležitá je. Barva světla v noci ovšem přímo ovlivňuje naše zdraví,“ dodal. V noci je třeba svítit světlem s teplotou chromatičnosti pod 2700 kelvinů, nikoliv 4000 nebo 5500 kelvinů jako nyní, tvrdí vědec.
