Lékaři při unikátním experimentu poprvé přivedli člověka do stavu známého jako kryogenní spánek. Hluboké podchlazení těla pacientů má získat víc času pro chirurgy provádějící operace vážně zraněných.
Lékaři poprvé uvedli člověka do kryogenního spánku. Nikoliv pro cesty do vesmíru, ale pro záchranu života
Proces, o němž se doposud psalo jen ve sci-fi románech, kde je využíván především pro mezihvězdné cesty, je založený na rychlém zchlazení mozku na méně než 10 stupňů Celsia. Provádí se tak, že se krev pacienta nahradí chladnou směsí, která se pumpuje přímo do aorty rozvádějící krev z levé srdeční komory do celého těla.
Metodě se říká EPR neboli energy preservation and resuscitation. Nyní se poprvé začala testovat na lidech, kteří utrpí natolik traumatická zranění, že jim hrozí vykrvácení a dojde i k poškození srdce. Typicky se jedná o oběti pobodání nebo postřelení, které mají pravděpodobnost přežití s použitím standardní medicíny pod pět procent.
Provedení prvního testu na živém pacientovi oznámil Samuel Tisherman z Marylandské univerzity na nedávném sympoziu, které pořádala akademie věd v New Yorku. Tisherman ovšem neuvedl, zda pacient přežil. Odbornému žurnálu New Scientist vědec popsal, že poprvé, když jeho tým zákrok provedl, byla situace „poněkud surrealistická“.
Opětovné zahřívání je problematické
Rychlé ochlazení pacientů s traumatickým zraněním má snižovat mozkovou aktivitu k hranici jejího zastavení. Současně má zpomalit fungování celého organismu natolik, že to dá chirurgům navíc celé minuty času na operaci. V ideálním případě by lékaři mohli získat hodinu času navíc. Poté, co proběhne samotný zákrok, jsou lidé zase zahřáti na normální teplotu a resuscitováni.
Jedním z cílů amerického výzkumu, který byl schválen roku 2014, je snížit poškození mozku u přeživších pacientů. Poškození jsou způsobená tím, že jakmile se zastaví srdce a přestane cirkulovat krev v těle, mozku začne chybět kyslík a dochází v něm k nenapravitelným škodám už během pouhých pěti minut.
Experiment srovná výsledky u dvaceti osob, které podstoupí standardní lékařský zákrok a zákrok EPR. Jak uvedl profesor Tisherman, testy by měly pokračovat až do konce letošního roku a celkové výsledky mají být zveřejněny koncem roku 2020.
Na lidech nebyla metoda až do této série pokusů vyzkoušena, už se ale konala řada experimentů na prasatech. Podle dosavadních výsledků to zatím vypadá, že metoda EPR může pomoci, ale zatím není příliš spolehlivá.
„Měli jsme pocit, že nastal čas přenést náš výzkum na lidi,“ řekl Tisherman titulu New Scientist. „Teď to děláme a učíme se, jak se s pokusy posunou dál. Jakmile prokážeme, že to funguje, můžeme rozšířit tuto techniku, abychom pomohli pacientům přežít v situacích, kdy by jinak nepřežili,“ dodal vědec.
Zatím největší komplikací se ukazuje zpětné zahřívání – mnohdy během něj totiž dochází k poškození mozkových buněk.
Kryogenní spánek není pro astronauty
Přestože se o „zmrazování“ lidí nejvíce mluví v souvislosti s budoucími kosmickými cestami na velké vzdálenosti, profesor Tisherman se tímto směrem vůbec nevydává. „Chtěl bych jasně říct, že se tady nesnažíme poslat člověka na Saturn. Pokoušíme se koupit si víc času, abychom mohli zachraňovat životy,“ uvedl.
Využití takzvané hibernace podobné zimnímu spánku některých savců je také podle americké vesmírné agentury NASA doposud velmi vzdálenou budoucností.