Fáze Měsíce významně ovlivňují délku spánku, popsala studie

Mýty a legendy přisuzují Měsíci obrovskou moc: vládne náladám, spánku, mění lidi ve zvířata nebo má vliv na imunitu, či dokonce množství sebevražd. Většina těchto vlivů je vědecky neprokázaná, proto se teď američtí psychologové na jeden z nich podívali detailně: zkusili zjistit, jak je to s dopadem měsíčních fází na kvalitu spánku.

Vědci už dávno pochopili, jak moc je lidská aktivita spojená se světlem, ať už slunečním, měsíčním, nebo umělým. Podle vědců, kteří nyní sledovali spánkové vzorce u lidí žijících v městském i venkovském prostředí s různým přístupem k elektřině, měsíční cyklus opravdu výrazně ovlivňuje kvalitu spánku, a to i při zohlednění umělých zdrojů světla.

Pomocí náramkových monitorů vědci studovali spánkové vzorce u 98 lidí žijících ve třech domorodých komunitách v Argentině –⁠ vždy po dobu jednoho až dvou měsíců. Místa se od sebe úmyslně lišila: jedna obec neměla vůbec přístup k elektřině, druhá ho měla pouze omezený, třetí se nacházela v městském prostředí a měla proto plný přístup k elektřině.

Ukázalo se, že lidé ve všech třech těchto komunitách měli velmi podobné výkyvy ve spánkovém cyklu, které byly viditelně spojené s tím, jak Měsíc procházel 29,5denním cyklem. Délka spánku se lišila o 20 až 90 minut, doba strávená v posteli o 30 až 80 minut.

Nejkratší doba spánku byla ve všech třech místech jasně spojená s obdobím tří až pěti dnů, které předcházely úplňku –⁠ a naopak nejdelší spánek se objevoval vždy u nocí před novem.

Nejméně spíme před úplňkem

Tyto výsledky byly pro autory studie lehce překvapivé –⁠ očekávali, že nejméně spánku najdou v nocích úplňku nebo krátce po něm. Podle Horacia de la Iglesia z Washingtonské univerzity, který výzkum vedl, se ale ukázalo, že důležitější jsou noci před úplňkem, zřejmě proto, že mají většinu měsíčního světla během první poloviny noci.

Naopak nebylo překvapivé, že vliv měsíčních fází na spánek je tím slabší, čím více je místo elektrifikované.

Vědci pak ověřovali tato data z venkova na studentech žijících v městském prostředí, v Seattlu –⁠ a stejné vzorce, byť slabší, našli i u nich. „Dohromady tyto výsledky silně naznačují, že lidský spánek je synchronizován s měsíčními fázemi bez ohledu na etnické a sociokulturní zázemí a úroveň urbanizace,“ napsali vědci v časopise Science Advances.

„My lidé máme tendenci věřit, že se nám podařilo nějak ovládnout přírodu, a používání umělého světla je toho skvělým příkladem,“ dodal de la Iglesia. „Ale ukázalo se, že existují přírodní síly, od nichž se nedokážeme odtrhnout.“

Tato studie neprokazuje kauzalitu –⁠ tedy že by byly fáze Měsíce přímou příčinou kratšího spánku; jen našla mezi oběma jevy silnou korelaci. Zda je opravdu úplněk nebo nov hlavním hráčem, budou autoři tohoto výzkumu zkoušet zjistit v dalších letech a navazujících studiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mladá žena s cystickou fibrózou podstoupila v Motole třetí transplantaci plic

Šestadvacetileté pacientce s cystickou fibrózou transplantovali v pražské Fakultní nemocnici Motol už potřetí plíce. Podle nemocnice jde o mimořádně náročný chirurgický zákrok, který je i celosvětově unikátní – a přistupuje se k němu jenom ve výjimečných případech. Pro lékaře představovala operace technickou, ale i medicínskou a současně i etickou výzvu.
před 45 mminutami

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 1 hhodinou

Změna klimatu vysává Mrtvé moře. Zbývá mu posledních 25 let

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.
před 2 hhodinami

Průzkum: Výdaje velkých firem na AI dál vzrostou, propouštět se má minimálně

Výdaje velkých globálních firem na využití generativní umělé inteligence (AI) mohou do roku 2027 vykázat růst o 60 procent. Cílem pro letošní rok bude, aby investice do generativní AI přinesly hmatatelné výsledky. Vyplývá to z druhého ročníku průzkumu AI Radar globální poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG). Jen minimum firem chce přitom v souvislosti s umělou inteligencí propouštět.
před 23 hhodinami

Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.
včera v 09:00

Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.
31. 1. 2025

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
31. 1. 2025

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
31. 1. 2025
Načítání...