Fáze Měsíce významně ovlivňují délku spánku, popsala studie

Mýty a legendy přisuzují Měsíci obrovskou moc: vládne náladám, spánku, mění lidi ve zvířata nebo má vliv na imunitu, či dokonce množství sebevražd. Většina těchto vlivů je vědecky neprokázaná, proto se teď američtí psychologové na jeden z nich podívali detailně: zkusili zjistit, jak je to s dopadem měsíčních fází na kvalitu spánku.

Vědci už dávno pochopili, jak moc je lidská aktivita spojená se světlem, ať už slunečním, měsíčním, nebo umělým. Podle vědců, kteří nyní sledovali spánkové vzorce u lidí žijících v městském i venkovském prostředí s různým přístupem k elektřině, měsíční cyklus opravdu výrazně ovlivňuje kvalitu spánku, a to i při zohlednění umělých zdrojů světla.

Pomocí náramkových monitorů vědci studovali spánkové vzorce u 98 lidí žijících ve třech domorodých komunitách v Argentině –⁠ vždy po dobu jednoho až dvou měsíců. Místa se od sebe úmyslně lišila: jedna obec neměla vůbec přístup k elektřině, druhá ho měla pouze omezený, třetí se nacházela v městském prostředí a měla proto plný přístup k elektřině.

Ukázalo se, že lidé ve všech třech těchto komunitách měli velmi podobné výkyvy ve spánkovém cyklu, které byly viditelně spojené s tím, jak Měsíc procházel 29,5denním cyklem. Délka spánku se lišila o 20 až 90 minut, doba strávená v posteli o 30 až 80 minut.

Nejkratší doba spánku byla ve všech třech místech jasně spojená s obdobím tří až pěti dnů, které předcházely úplňku –⁠ a naopak nejdelší spánek se objevoval vždy u nocí před novem.

Nejméně spíme před úplňkem

Tyto výsledky byly pro autory studie lehce překvapivé –⁠ očekávali, že nejméně spánku najdou v nocích úplňku nebo krátce po něm. Podle Horacia de la Iglesia z Washingtonské univerzity, který výzkum vedl, se ale ukázalo, že důležitější jsou noci před úplňkem, zřejmě proto, že mají většinu měsíčního světla během první poloviny noci.

Naopak nebylo překvapivé, že vliv měsíčních fází na spánek je tím slabší, čím více je místo elektrifikované.

Vědci pak ověřovali tato data z venkova na studentech žijících v městském prostředí, v Seattlu –⁠ a stejné vzorce, byť slabší, našli i u nich. „Dohromady tyto výsledky silně naznačují, že lidský spánek je synchronizován s měsíčními fázemi bez ohledu na etnické a sociokulturní zázemí a úroveň urbanizace,“ napsali vědci v časopise Science Advances.

„My lidé máme tendenci věřit, že se nám podařilo nějak ovládnout přírodu, a používání umělého světla je toho skvělým příkladem,“ dodal de la Iglesia. „Ale ukázalo se, že existují přírodní síly, od nichž se nedokážeme odtrhnout.“

Tato studie neprokazuje kauzalitu –⁠ tedy že by byly fáze Měsíce přímou příčinou kratšího spánku; jen našla mezi oběma jevy silnou korelaci. Zda je opravdu úplněk nebo nov hlavním hráčem, budou autoři tohoto výzkumu zkoušet zjistit v dalších letech a navazujících studiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 16 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 19 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.