Fáze Měsíce významně ovlivňují délku spánku, popsala studie

Mýty a legendy přisuzují Měsíci obrovskou moc: vládne náladám, spánku, mění lidi ve zvířata nebo má vliv na imunitu, či dokonce množství sebevražd. Většina těchto vlivů je vědecky neprokázaná, proto se teď američtí psychologové na jeden z nich podívali detailně: zkusili zjistit, jak je to s dopadem měsíčních fází na kvalitu spánku.

Vědci už dávno pochopili, jak moc je lidská aktivita spojená se světlem, ať už slunečním, měsíčním, nebo umělým. Podle vědců, kteří nyní sledovali spánkové vzorce u lidí žijících v městském i venkovském prostředí s různým přístupem k elektřině, měsíční cyklus opravdu výrazně ovlivňuje kvalitu spánku, a to i při zohlednění umělých zdrojů světla.

Pomocí náramkových monitorů vědci studovali spánkové vzorce u 98 lidí žijících ve třech domorodých komunitách v Argentině –⁠ vždy po dobu jednoho až dvou měsíců. Místa se od sebe úmyslně lišila: jedna obec neměla vůbec přístup k elektřině, druhá ho měla pouze omezený, třetí se nacházela v městském prostředí a měla proto plný přístup k elektřině.

Ukázalo se, že lidé ve všech třech těchto komunitách měli velmi podobné výkyvy ve spánkovém cyklu, které byly viditelně spojené s tím, jak Měsíc procházel 29,5denním cyklem. Délka spánku se lišila o 20 až 90 minut, doba strávená v posteli o 30 až 80 minut.

Nejkratší doba spánku byla ve všech třech místech jasně spojená s obdobím tří až pěti dnů, které předcházely úplňku –⁠ a naopak nejdelší spánek se objevoval vždy u nocí před novem.

Nejméně spíme před úplňkem

Tyto výsledky byly pro autory studie lehce překvapivé –⁠ očekávali, že nejméně spánku najdou v nocích úplňku nebo krátce po něm. Podle Horacia de la Iglesia z Washingtonské univerzity, který výzkum vedl, se ale ukázalo, že důležitější jsou noci před úplňkem, zřejmě proto, že mají většinu měsíčního světla během první poloviny noci.

Naopak nebylo překvapivé, že vliv měsíčních fází na spánek je tím slabší, čím více je místo elektrifikované.

Vědci pak ověřovali tato data z venkova na studentech žijících v městském prostředí, v Seattlu –⁠ a stejné vzorce, byť slabší, našli i u nich. „Dohromady tyto výsledky silně naznačují, že lidský spánek je synchronizován s měsíčními fázemi bez ohledu na etnické a sociokulturní zázemí a úroveň urbanizace,“ napsali vědci v časopise Science Advances.

„My lidé máme tendenci věřit, že se nám podařilo nějak ovládnout přírodu, a používání umělého světla je toho skvělým příkladem,“ dodal de la Iglesia. „Ale ukázalo se, že existují přírodní síly, od nichž se nedokážeme odtrhnout.“

Tato studie neprokazuje kauzalitu –⁠ tedy že by byly fáze Měsíce přímou příčinou kratšího spánku; jen našla mezi oběma jevy silnou korelaci. Zda je opravdu úplněk nebo nov hlavním hráčem, budou autoři tohoto výzkumu zkoušet zjistit v dalších letech a navazujících studiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 12 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 15 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 17 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.