Rekordní let: Břehouš zvládl bez přestávky 12 200 kilometrů za 11 dní

Břehouš rudý přirovnávaný ke stíhacímu letadlu udělal při svém tažení z Aljašky na Nový Zéland rekord v nepřerušovaném ptačím letu. Trasu dlouhou víc než 12 tisíc kilometrů překonal tento drobný pták s dlouhým zobákem i krkem a s téměř metrovým rozpětím křídlem za pouhých 11 dní.

Jak informoval list The Guardian, břehouš byl označen jako 4BBRW, což znamená, že dostal čtyři kroužky v barvách, jejichž názvy v angličtině začínají těmito písmeny – modré, červené a bílé. Na zádech měl pětigramový lokalizátor, který vědcům umožnil sledovat jeho trasu. Z aljašského pobřeží se 4BBRW vydal na zimoviště 16. září, v zátoce nedaleko Aucklandu se objevil o 11 dní později.

Břehouši váží běžně 190 až 400 gramů, ale před tahem dokážou svou hmotnost zdvojnásobit; let si přitom ulehčují scvrknutím vnitřních orgánů. Z Aljašky pták zamířil k Aleutským ostrovům a pak dále nad Tichý oceán. Cestu pravděpodobně komplikoval silný východní vítr, který čtyřčlennou skupinu tlačil směrem k Austrálii.

Dokonalá schopnost orientace

Satelit naměřil, že 4BBRW uletěl 12 854 kilometrů, po korekci vědci dospěli k závěru, že to bylo nejméně 12 200 kilometrů. Za dosud nejdelší nepřerušený ptačí let se považoval výkon z roku 2007, kdy pták urazil 11 680 kilometrů.

Odborník na migraci ptáků Jesse Conklin se domnívá, že břehouši mají představu o tom, nad jakým místem planety se nacházejí. „Neumíme to vysvětlit, ale máme dojem, že mají něco jako palubní mapu. Letí celé dny nad oceánem, kde není žádná pevnina. Dostanou se nad Novou Kaledonii a Papuu-Novou Guineu, kde je jen pár ostrovů. Vypadá to, že jim přisuzujeme lidské vlastnosti, ale zdá se, že spatří pevninu a pomyslí si něco jako ,Aha, musím začít točit, nebo minu Nový Zéland,‘“ řekl Conklin.

Ačkoli to není jisté, ptáci za tahu zřejmě nespí. „Mají neuvěřitelně účinný poměr mezi energií a výkonem a pracuje pro ně mnoho faktorů. Tělo má tvar jako stíhací letadlo. Mají dlouhá zašpičatělá křídla a jsou hladcí, což jim dodává aerodynamické vlastnosti,“ sdělil Conklin.

Výjimečné situace vyžadují extrémní adaptaci

Sledovaná skupina patřila k 20 břehoušům odchyceným a označeným loni v zátoce Firth of Thames jihovýchodně od Aucklandu. Ptáci se vydávají na zpáteční let v březnu, letí přes Asii a asi měsíc se krmí v okolí Žlutého moře, než se vydají k Aljašce.

Vědci se domnívají, že tah napříč nad Tichým oceánem funguje jako ekologický koridor – let ptákům usnadňuje vítr na trase, na níž není velké riziko predátorů nebo nákazy.

„Letu dlouhého 10 tisíc kilometrů jsou schopni i jiní ptáci, ale není na světě moc míst, kde je takový let nezbytný. Nejde o to, že je to jediný pták, který je tak dlouhého letu schopen, ale o to, že je jediný, kterému nic jiného nezbývá,“ řekl k břehoušům Conklin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 13 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 14 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 15 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 19 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.