Rekordní let: Břehouš zvládl bez přestávky 12 200 kilometrů za 11 dní

Břehouš rudý přirovnávaný ke stíhacímu letadlu udělal při svém tažení z Aljašky na Nový Zéland rekord v nepřerušovaném ptačím letu. Trasu dlouhou víc než 12 tisíc kilometrů překonal tento drobný pták s dlouhým zobákem i krkem a s téměř metrovým rozpětím křídlem za pouhých 11 dní.

Jak informoval list The Guardian, břehouš byl označen jako 4BBRW, což znamená, že dostal čtyři kroužky v barvách, jejichž názvy v angličtině začínají těmito písmeny – modré, červené a bílé. Na zádech měl pětigramový lokalizátor, který vědcům umožnil sledovat jeho trasu. Z aljašského pobřeží se 4BBRW vydal na zimoviště 16. září, v zátoce nedaleko Aucklandu se objevil o 11 dní později.

Břehouši váží běžně 190 až 400 gramů, ale před tahem dokážou svou hmotnost zdvojnásobit; let si přitom ulehčují scvrknutím vnitřních orgánů. Z Aljašky pták zamířil k Aleutským ostrovům a pak dále nad Tichý oceán. Cestu pravděpodobně komplikoval silný východní vítr, který čtyřčlennou skupinu tlačil směrem k Austrálii.

Dokonalá schopnost orientace

Satelit naměřil, že 4BBRW uletěl 12 854 kilometrů, po korekci vědci dospěli k závěru, že to bylo nejméně 12 200 kilometrů. Za dosud nejdelší nepřerušený ptačí let se považoval výkon z roku 2007, kdy pták urazil 11 680 kilometrů.

Odborník na migraci ptáků Jesse Conklin se domnívá, že břehouši mají představu o tom, nad jakým místem planety se nacházejí. „Neumíme to vysvětlit, ale máme dojem, že mají něco jako palubní mapu. Letí celé dny nad oceánem, kde není žádná pevnina. Dostanou se nad Novou Kaledonii a Papuu-Novou Guineu, kde je jen pár ostrovů. Vypadá to, že jim přisuzujeme lidské vlastnosti, ale zdá se, že spatří pevninu a pomyslí si něco jako ,Aha, musím začít točit, nebo minu Nový Zéland,‘“ řekl Conklin.

Ačkoli to není jisté, ptáci za tahu zřejmě nespí. „Mají neuvěřitelně účinný poměr mezi energií a výkonem a pracuje pro ně mnoho faktorů. Tělo má tvar jako stíhací letadlo. Mají dlouhá zašpičatělá křídla a jsou hladcí, což jim dodává aerodynamické vlastnosti,“ sdělil Conklin.

Výjimečné situace vyžadují extrémní adaptaci

Sledovaná skupina patřila k 20 břehoušům odchyceným a označeným loni v zátoce Firth of Thames jihovýchodně od Aucklandu. Ptáci se vydávají na zpáteční let v březnu, letí přes Asii a asi měsíc se krmí v okolí Žlutého moře, než se vydají k Aljašce.

Vědci se domnívají, že tah napříč nad Tichým oceánem funguje jako ekologický koridor – let ptákům usnadňuje vítr na trase, na níž není velké riziko predátorů nebo nákazy.

„Letu dlouhého 10 tisíc kilometrů jsou schopni i jiní ptáci, ale není na světě moc míst, kde je takový let nezbytný. Nejde o to, že je to jediný pták, který je tak dlouhého letu schopen, ale o to, že je jediný, kterému nic jiného nezbývá,“ řekl k břehoušům Conklin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 13 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...