Ukolébavky fungují ve všech jazycích. Děti je vnímají ještě před narozením

Hudba je mezinárodní jazyk, který se stává součástí našeho světa, už když jsme v mateřském lůně. Před příchodem na svět je jedním z nejsilnějších stimulů, které plod přijímá, hlas matky. Avšak vědci z Harvardovy univerzity učinili další krok vpřed, pokud jde o význam hudby a zvuku pro děti: objevili, že ukolébavky fungují, i když nejsou zpívány v mateřském jazyce. O výzkumu napsal italský deník La Repubblica.

Novorozenci u lidí stejně jako u některých jiných zvířat nedokážou přežít bez přítomnosti dospělého, který se o ně stará. Když matka zanechá někde dítě v kočárku, brzy obnoví vztah, který vznikl v době těhotenství tím, že dítě uklidňuje svým hlasem.

Některé zvuky vnímají jednotlivé živočišné druhy podobně: výhrůžné zvuky, jako je pokřik orla nebo řev lva, jsou rozpoznávány jako nepřátelské i v případě lidských bytostí. Podobně mají pomalé a melodické zvuky ukolébavky uklidňující vliv na děti nezávisle na tom, zda zpívají rodiče, nebo zda jde o písně v jiných jazycích.

Vědci studovali reakce 144 novorozenců, jimž promítali videa s osobami, které zpívaly ukolébavky, zamilované písně či taneční písně z Natural History of Song Discography, sbírky písní 86 různých kultur. Sledovali pak srdeční frekvenci, rozšiřování zornic, mrkání, směr pohledu a elektrodermickou aktivitu (měření elektrických charakteristik pleti, které se používá při hodnocení emotivních reakcí).

Výsledky ukázaly, že se srdeční frekvence okamžitě snížila již při prvních tónech každé hudby, ale ke skutečnému uvolnění došlo až při poslechu ukolébavek.

Děti ve věku od dvou do 14 měsíců se uvolnily i při poslechu zcela neznámých ukolébavek zpívaných v cizích jazycích. Je tomu tak po celý první rok života, a z toho plyne, že reakce nesouvisí s jejich zkušenostmi s hudbou v rodině.

Hudba doprovází dítě ještě před narozením. „Sledovali jsme děti před narozením a po něm. Rozdělili jsme nastávající matky do dvou skupin: první zpívala ukolébavky často, druhá jen výjimečně. Po porodu se děti matek z první skupiny snadněji uklidnily a lépe spaly,“ říká docentka Guiseppina Persicová z Milánské univerzity. „Ukolébavka má příznivý vliv jak na matku, tak na dítě. Hlas je nástrojem základního vztahu v prostoru novorozence,“ dodává.

„Hlas je skutečně významný“

Italský tým svým výzkumem navíc ukázal, že i matky, které používaly více tento „nástroj“, byly méně stresované. Nezapomeňme, že tradiční písně pro děti, které se předávají z matky na dceru, působí také jako jakási katarze, uvolnění u matky.

„Je škoda, že se dnes pouští hudba na CD nebo na YouTube, protože hlas je skutečně významný. Matky při naší studii zpívaly oblíbené ukolébavky i při práci, aby zklidnily sebe i dítě,“ uvádí doktorka Persicová.

Také rodiče dětí v americkém výzkumu měli odděleně poslouchat všechny typy písní, které by přicházely v úvahu, a vybrat z nich tu, kterou by chtěli uklidnit své dítě. Volba padla vždy na ukolébavky, a to znamená, že i rodiče podvědomě vycítí univerzální prvky tohoto druhu písní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.