Ukolébavky fungují ve všech jazycích. Děti je vnímají ještě před narozením

Hudba je mezinárodní jazyk, který se stává součástí našeho světa, už když jsme v mateřském lůně. Před příchodem na svět je jedním z nejsilnějších stimulů, které plod přijímá, hlas matky. Avšak vědci z Harvardovy univerzity učinili další krok vpřed, pokud jde o význam hudby a zvuku pro děti: objevili, že ukolébavky fungují, i když nejsou zpívány v mateřském jazyce. O výzkumu napsal italský deník La Repubblica.

Novorozenci u lidí stejně jako u některých jiných zvířat nedokážou přežít bez přítomnosti dospělého, který se o ně stará. Když matka zanechá někde dítě v kočárku, brzy obnoví vztah, který vznikl v době těhotenství tím, že dítě uklidňuje svým hlasem.

Některé zvuky vnímají jednotlivé živočišné druhy podobně: výhrůžné zvuky, jako je pokřik orla nebo řev lva, jsou rozpoznávány jako nepřátelské i v případě lidských bytostí. Podobně mají pomalé a melodické zvuky ukolébavky uklidňující vliv na děti nezávisle na tom, zda zpívají rodiče, nebo zda jde o písně v jiných jazycích.

Vědci studovali reakce 144 novorozenců, jimž promítali videa s osobami, které zpívaly ukolébavky, zamilované písně či taneční písně z Natural History of Song Discography, sbírky písní 86 různých kultur. Sledovali pak srdeční frekvenci, rozšiřování zornic, mrkání, směr pohledu a elektrodermickou aktivitu (měření elektrických charakteristik pleti, které se používá při hodnocení emotivních reakcí).

Výsledky ukázaly, že se srdeční frekvence okamžitě snížila již při prvních tónech každé hudby, ale ke skutečnému uvolnění došlo až při poslechu ukolébavek.

Děti ve věku od dvou do 14 měsíců se uvolnily i při poslechu zcela neznámých ukolébavek zpívaných v cizích jazycích. Je tomu tak po celý první rok života, a z toho plyne, že reakce nesouvisí s jejich zkušenostmi s hudbou v rodině.

Hudba doprovází dítě ještě před narozením. „Sledovali jsme děti před narozením a po něm. Rozdělili jsme nastávající matky do dvou skupin: první zpívala ukolébavky často, druhá jen výjimečně. Po porodu se děti matek z první skupiny snadněji uklidnily a lépe spaly,“ říká docentka Guiseppina Persicová z Milánské univerzity. „Ukolébavka má příznivý vliv jak na matku, tak na dítě. Hlas je nástrojem základního vztahu v prostoru novorozence,“ dodává.

„Hlas je skutečně významný“

Italský tým svým výzkumem navíc ukázal, že i matky, které používaly více tento „nástroj“, byly méně stresované. Nezapomeňme, že tradiční písně pro děti, které se předávají z matky na dceru, působí také jako jakási katarze, uvolnění u matky.

„Je škoda, že se dnes pouští hudba na CD nebo na YouTube, protože hlas je skutečně významný. Matky při naší studii zpívaly oblíbené ukolébavky i při práci, aby zklidnily sebe i dítě,“ uvádí doktorka Persicová.

Také rodiče dětí v americkém výzkumu měli odděleně poslouchat všechny typy písní, které by přicházely v úvahu, a vybrat z nich tu, kterou by chtěli uklidnit své dítě. Volba padla vždy na ukolébavky, a to znamená, že i rodiče podvědomě vycítí univerzální prvky tohoto druhu písní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 23 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...