Ukolébavky fungují ve všech jazycích. Děti je vnímají ještě před narozením

Hudba je mezinárodní jazyk, který se stává součástí našeho světa, už když jsme v mateřském lůně. Před příchodem na svět je jedním z nejsilnějších stimulů, které plod přijímá, hlas matky. Avšak vědci z Harvardovy univerzity učinili další krok vpřed, pokud jde o význam hudby a zvuku pro děti: objevili, že ukolébavky fungují, i když nejsou zpívány v mateřském jazyce. O výzkumu napsal italský deník La Repubblica.

Novorozenci u lidí stejně jako u některých jiných zvířat nedokážou přežít bez přítomnosti dospělého, který se o ně stará. Když matka zanechá někde dítě v kočárku, brzy obnoví vztah, který vznikl v době těhotenství tím, že dítě uklidňuje svým hlasem.

Některé zvuky vnímají jednotlivé živočišné druhy podobně: výhrůžné zvuky, jako je pokřik orla nebo řev lva, jsou rozpoznávány jako nepřátelské i v případě lidských bytostí. Podobně mají pomalé a melodické zvuky ukolébavky uklidňující vliv na děti nezávisle na tom, zda zpívají rodiče, nebo zda jde o písně v jiných jazycích.

Vědci studovali reakce 144 novorozenců, jimž promítali videa s osobami, které zpívaly ukolébavky, zamilované písně či taneční písně z Natural History of Song Discography, sbírky písní 86 různých kultur. Sledovali pak srdeční frekvenci, rozšiřování zornic, mrkání, směr pohledu a elektrodermickou aktivitu (měření elektrických charakteristik pleti, které se používá při hodnocení emotivních reakcí).

Výsledky ukázaly, že se srdeční frekvence okamžitě snížila již při prvních tónech každé hudby, ale ke skutečnému uvolnění došlo až při poslechu ukolébavek.

Děti ve věku od dvou do 14 měsíců se uvolnily i při poslechu zcela neznámých ukolébavek zpívaných v cizích jazycích. Je tomu tak po celý první rok života, a z toho plyne, že reakce nesouvisí s jejich zkušenostmi s hudbou v rodině.

Hudba doprovází dítě ještě před narozením. „Sledovali jsme děti před narozením a po něm. Rozdělili jsme nastávající matky do dvou skupin: první zpívala ukolébavky často, druhá jen výjimečně. Po porodu se děti matek z první skupiny snadněji uklidnily a lépe spaly,“ říká docentka Guiseppina Persicová z Milánské univerzity. „Ukolébavka má příznivý vliv jak na matku, tak na dítě. Hlas je nástrojem základního vztahu v prostoru novorozence,“ dodává.

„Hlas je skutečně významný“

Italský tým svým výzkumem navíc ukázal, že i matky, které používaly více tento „nástroj“, byly méně stresované. Nezapomeňme, že tradiční písně pro děti, které se předávají z matky na dceru, působí také jako jakási katarze, uvolnění u matky.

„Je škoda, že se dnes pouští hudba na CD nebo na YouTube, protože hlas je skutečně významný. Matky při naší studii zpívaly oblíbené ukolébavky i při práci, aby zklidnily sebe i dítě,“ uvádí doktorka Persicová.

Také rodiče dětí v americkém výzkumu měli odděleně poslouchat všechny typy písní, které by přicházely v úvahu, a vybrat z nich tu, kterou by chtěli uklidnit své dítě. Volba padla vždy na ukolébavky, a to znamená, že i rodiče podvědomě vycítí univerzální prvky tohoto druhu písní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.