Lidé, kteří dlouhodobě málo spí, mají vyšší riziko vzniku demence, domnívají se vědci

Lidé, kteří pravidelně spí nejvýše šest hodin denně, mají vyšší nebezpečí, že se u nich ve stáří rozvine demence. Poukázal na to výzkum, který zveřejnil časopis Nature Communications. Vědci v té souvislosti obecně zdůraznili důležitost zdravého životního stylu.

Na rizika spojená s dlouhodobým nedostatkem spánku poukazují odborníci dlouhodobě. Spojují jej například se zvýšeným nebezpečím rozvoje některých onemocnění, ale také s narušením paměti či schopností učení. 

V současnosti někteří vědci zkoumají také souvislost tohoto fenoménu se vznikem demence. Tím se zabýval i výzkum, který vedla epidemioložka Séverine Sabiová z Pařížské univerzity. Tým pro svou práci využil data z longitudinální studie, která přes tři desetiletí sledovala zdraví více než deseti tisíc britských úředníků. 

Za normální dobu spánku považovali vědci sedm hodin, za dlouhou osm a více a za krátkou šest a méně hodin.

Analýza ukázala, že lidé, kteří v padesáti, šedesáti a sedmdesáti letech spali dlouhodobě málo, měli v porovnání s lidmi s normální délkou spánku o třicet procent vyšší riziko, že se u nich ve stáří nemoci spojené s demencí objeví. Mezi takové onemocnění patří například Alzheimerova choroba

Skupina, která spala dostatečně, vykazovala nejnižší výskyt zmiňovaného typu onemocnění. U spáčů, kteří trávili v posteli delší dobu, než je obvyklé, zvýšené riziko demence –⁠ na rozdíl od některých jiných výzkumů –⁠ vědci nezaznamenali.  

Potřeba dalšího bádání

I když podle autorů studie přináší nové poznatky, má zároveň i některé limity a je potřeba další výzkum. Například se do značné míry opírá o údaje, které účastníci sami nahlásili, a sledovaná skupina úředníků nemusí nutně odpovídat ostatním kohortám ve společnosti. Vědci navíc zjistili pouze korelaci, nikoli příčinnou souvislost.

Vědci také připustili, že abnormální spánek nemusí pouze předpovídat demenci, ale může být i jejím časným příznakem. „Jelikož demence je výsledkem změn v mozku, není překvapením, že lidé, kteří jí trpí, mají často narušené spánkové vzorce,“ poznamenal v té souvislosti Tom Denning z University of Nottingham, který se studie neúčastnil.

„Možná se jedná o jeden z prvních příznaků, který signalizuje přicházející demenci. Zároveň je ale také pravděpodobné, že nekvalitní spánek mozku nesvědčí a činí ho zranitelným vůči neurodegenerativním onemocněním,“ dodal.  

Důležitost zdravého životního stylu

Sara Imarisiová z Alzheimer's Research UK, která se také studie neúčastnila, v tomto ohledu zdůraznila důležitost zdravého životního stylu. Ten podle ní může zvýšit šanci, že si člověk správné funkce mozku během stárnutí udrží. 

„I když neexistuje jistý způsob prevence demence, jsou věci, kterými toto nebezpečí můžeme snížit,“ uvedla. Důležité je podle ní nekouřit, alkoholické nápoje pít pouze umírněně a pravidelně se například věnovat fyzickým i mentálním aktivitám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...