Lidé, kteří dlouhodobě málo spí, mají vyšší riziko vzniku demence, domnívají se vědci

Lidé, kteří pravidelně spí nejvýše šest hodin denně, mají vyšší nebezpečí, že se u nich ve stáří rozvine demence. Poukázal na to výzkum, který zveřejnil časopis Nature Communications. Vědci v té souvislosti obecně zdůraznili důležitost zdravého životního stylu.

Na rizika spojená s dlouhodobým nedostatkem spánku poukazují odborníci dlouhodobě. Spojují jej například se zvýšeným nebezpečím rozvoje některých onemocnění, ale také s narušením paměti či schopností učení. 

V současnosti někteří vědci zkoumají také souvislost tohoto fenoménu se vznikem demence. Tím se zabýval i výzkum, který vedla epidemioložka Séverine Sabiová z Pařížské univerzity. Tým pro svou práci využil data z longitudinální studie, která přes tři desetiletí sledovala zdraví více než deseti tisíc britských úředníků. 

Za normální dobu spánku považovali vědci sedm hodin, za dlouhou osm a více a za krátkou šest a méně hodin.

Analýza ukázala, že lidé, kteří v padesáti, šedesáti a sedmdesáti letech spali dlouhodobě málo, měli v porovnání s lidmi s normální délkou spánku o třicet procent vyšší riziko, že se u nich ve stáří nemoci spojené s demencí objeví. Mezi takové onemocnění patří například Alzheimerova choroba

Skupina, která spala dostatečně, vykazovala nejnižší výskyt zmiňovaného typu onemocnění. U spáčů, kteří trávili v posteli delší dobu, než je obvyklé, zvýšené riziko demence –⁠ na rozdíl od některých jiných výzkumů –⁠ vědci nezaznamenali.  

Potřeba dalšího bádání

I když podle autorů studie přináší nové poznatky, má zároveň i některé limity a je potřeba další výzkum. Například se do značné míry opírá o údaje, které účastníci sami nahlásili, a sledovaná skupina úředníků nemusí nutně odpovídat ostatním kohortám ve společnosti. Vědci navíc zjistili pouze korelaci, nikoli příčinnou souvislost.

Vědci také připustili, že abnormální spánek nemusí pouze předpovídat demenci, ale může být i jejím časným příznakem. „Jelikož demence je výsledkem změn v mozku, není překvapením, že lidé, kteří jí trpí, mají často narušené spánkové vzorce,“ poznamenal v té souvislosti Tom Denning z University of Nottingham, který se studie neúčastnil.

„Možná se jedná o jeden z prvních příznaků, který signalizuje přicházející demenci. Zároveň je ale také pravděpodobné, že nekvalitní spánek mozku nesvědčí a činí ho zranitelným vůči neurodegenerativním onemocněním,“ dodal.  

Důležitost zdravého životního stylu

Sara Imarisiová z Alzheimer's Research UK, která se také studie neúčastnila, v tomto ohledu zdůraznila důležitost zdravého životního stylu. Ten podle ní může zvýšit šanci, že si člověk správné funkce mozku během stárnutí udrží. 

„I když neexistuje jistý způsob prevence demence, jsou věci, kterými toto nebezpečí můžeme snížit,“ uvedla. Důležité je podle ní nekouřit, alkoholické nápoje pít pouze umírněně a pravidelně se například věnovat fyzickým i mentálním aktivitám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 23 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
včera v 12:02

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
včera v 11:29

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
včera v 09:10
Načítání...