Lidé, kteří dlouhodobě málo spí, mají vyšší riziko vzniku demence, domnívají se vědci

Lidé, kteří pravidelně spí nejvýše šest hodin denně, mají vyšší nebezpečí, že se u nich ve stáří rozvine demence. Poukázal na to výzkum, který zveřejnil časopis Nature Communications. Vědci v té souvislosti obecně zdůraznili důležitost zdravého životního stylu.

Na rizika spojená s dlouhodobým nedostatkem spánku poukazují odborníci dlouhodobě. Spojují jej například se zvýšeným nebezpečím rozvoje některých onemocnění, ale také s narušením paměti či schopností učení. 

V současnosti někteří vědci zkoumají také souvislost tohoto fenoménu se vznikem demence. Tím se zabýval i výzkum, který vedla epidemioložka Séverine Sabiová z Pařížské univerzity. Tým pro svou práci využil data z longitudinální studie, která přes tři desetiletí sledovala zdraví více než deseti tisíc britských úředníků. 

Za normální dobu spánku považovali vědci sedm hodin, za dlouhou osm a více a za krátkou šest a méně hodin.

Analýza ukázala, že lidé, kteří v padesáti, šedesáti a sedmdesáti letech spali dlouhodobě málo, měli v porovnání s lidmi s normální délkou spánku o třicet procent vyšší riziko, že se u nich ve stáří nemoci spojené s demencí objeví. Mezi takové onemocnění patří například Alzheimerova choroba. 

Skupina, která spala dostatečně, vykazovala nejnižší výskyt zmiňovaného typu onemocnění. U spáčů, kteří trávili v posteli delší dobu, než je obvyklé, zvýšené riziko demence –⁠ na rozdíl od některých jiných výzkumů –⁠ vědci nezaznamenali.  

Potřeba dalšího bádání

I když podle autorů studie přináší nové poznatky, má zároveň i některé limity a je potřeba další výzkum. Například se do značné míry opírá o údaje, které účastníci sami nahlásili, a sledovaná skupina úředníků nemusí nutně odpovídat ostatním kohortám ve společnosti. Vědci navíc zjistili pouze korelaci, nikoli příčinnou souvislost.

Vědci také připustili, že abnormální spánek nemusí pouze předpovídat demenci, ale může být i jejím časným příznakem. „Jelikož demence je výsledkem změn v mozku, není překvapením, že lidé, kteří jí trpí, mají často narušené spánkové vzorce,“ poznamenal v té souvislosti Tom Denning z University of Nottingham, který se studie neúčastnil.

„Možná se jedná o jeden z prvních příznaků, který signalizuje přicházející demenci. Zároveň je ale také pravděpodobné, že nekvalitní spánek mozku nesvědčí a činí ho zranitelným vůči neurodegenerativním onemocněním,“ dodal.  

Důležitost zdravého životního stylu

Sara Imarisiová z Alzheimer's Research UK, která se také studie neúčastnila, v tomto ohledu zdůraznila důležitost zdravého životního stylu. Ten podle ní může zvýšit šanci, že si člověk správné funkce mozku během stárnutí udrží. 

„I když neexistuje jistý způsob prevence demence, jsou věci, kterými toto nebezpečí můžeme snížit,“ uvedla. Důležité je podle ní nekouřit, alkoholické nápoje pít pouze umírněně a pravidelně se například věnovat fyzickým i mentálním aktivitám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 8 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 10 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.