Lidé, kteří dlouhodobě málo spí, mají vyšší riziko vzniku demence, domnívají se vědci

Lidé, kteří pravidelně spí nejvýše šest hodin denně, mají vyšší nebezpečí, že se u nich ve stáří rozvine demence. Poukázal na to výzkum, který zveřejnil časopis Nature Communications. Vědci v té souvislosti obecně zdůraznili důležitost zdravého životního stylu.

Na rizika spojená s dlouhodobým nedostatkem spánku poukazují odborníci dlouhodobě. Spojují jej například se zvýšeným nebezpečím rozvoje některých onemocnění, ale také s narušením paměti či schopností učení. 

V současnosti někteří vědci zkoumají také souvislost tohoto fenoménu se vznikem demence. Tím se zabýval i výzkum, který vedla epidemioložka Séverine Sabiová z Pařížské univerzity. Tým pro svou práci využil data z longitudinální studie, která přes tři desetiletí sledovala zdraví více než deseti tisíc britských úředníků. 

Za normální dobu spánku považovali vědci sedm hodin, za dlouhou osm a více a za krátkou šest a méně hodin.

Analýza ukázala, že lidé, kteří v padesáti, šedesáti a sedmdesáti letech spali dlouhodobě málo, měli v porovnání s lidmi s normální délkou spánku o třicet procent vyšší riziko, že se u nich ve stáří nemoci spojené s demencí objeví. Mezi takové onemocnění patří například Alzheimerova choroba

Skupina, která spala dostatečně, vykazovala nejnižší výskyt zmiňovaného typu onemocnění. U spáčů, kteří trávili v posteli delší dobu, než je obvyklé, zvýšené riziko demence –⁠ na rozdíl od některých jiných výzkumů –⁠ vědci nezaznamenali.  

Potřeba dalšího bádání

I když podle autorů studie přináší nové poznatky, má zároveň i některé limity a je potřeba další výzkum. Například se do značné míry opírá o údaje, které účastníci sami nahlásili, a sledovaná skupina úředníků nemusí nutně odpovídat ostatním kohortám ve společnosti. Vědci navíc zjistili pouze korelaci, nikoli příčinnou souvislost.

Vědci také připustili, že abnormální spánek nemusí pouze předpovídat demenci, ale může být i jejím časným příznakem. „Jelikož demence je výsledkem změn v mozku, není překvapením, že lidé, kteří jí trpí, mají často narušené spánkové vzorce,“ poznamenal v té souvislosti Tom Denning z University of Nottingham, který se studie neúčastnil.

„Možná se jedná o jeden z prvních příznaků, který signalizuje přicházející demenci. Zároveň je ale také pravděpodobné, že nekvalitní spánek mozku nesvědčí a činí ho zranitelným vůči neurodegenerativním onemocněním,“ dodal.  

Důležitost zdravého životního stylu

Sara Imarisiová z Alzheimer's Research UK, která se také studie neúčastnila, v tomto ohledu zdůraznila důležitost zdravého životního stylu. Ten podle ní může zvýšit šanci, že si člověk správné funkce mozku během stárnutí udrží. 

„I když neexistuje jistý způsob prevence demence, jsou věci, kterými toto nebezpečí můžeme snížit,“ uvedla. Důležité je podle ní nekouřit, alkoholické nápoje pít pouze umírněně a pravidelně se například věnovat fyzickým i mentálním aktivitám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 2 mminutami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 26 mminutami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 5 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...