Z noční sovy se stane ranní ptáče za tři týdny, tvrdí vědci

Pouhé tři týdny stačí takzvaným nočním sovám na to, aby „přetočily“ své biologické hodiny a stala se z nich ranní ptáčata. Tvrdí to britští a australští vědci v nové studii, o které informoval server Sky News. Lidem, kteří chodí spát pozdě, podle nich navíc změna spánkových návyků prospěje, například pozitivně ovlivní jejich duševní pohodu.

Účastníci studie, kteří se naučili vstávat brzy, pociťovali menší stres a sklíčenost a během dne nebyli tak ospalí.

Na výzkumu univerzit v Birminghamu a v Surrey a Univerzity Monash v Melbourne se podílelo 22 „nočních sov“, které se v průměru ukládaly ke spánku ve 2:30 ráno a vstávaly okolo 10:15.

Od vědců dostali tito lidé pokyny, které bylo nezbytné po tři týdny dodržovat. Ráno museli vstávat o dvě až tři hodiny dříve než obvykle a dopřávat si pořádnou dávku denního světla. Následovala co nejčasnější snídaně, oběd každý den ve stejnou dobu a poslední jídlo nejpozději do 19:00. Poslední příděl kofeinu v 15:00 a po 16:00 už žádný „šlofík“. Do postele pak museli jít o dvě až tři hodiny dříve než jindy a večer omezit světlo. Fyzické cvičení pak vědci doporučili jen ráno.

Výsledky: funguje to

Výsledky studie, zveřejněné v časopise Sleep Medicine, podle Sky News ukázaly ráno zlepšení kognitivního výkonu (reakční doby) i fyzického výkonu (síla stisku) a vrchol sil se dostavil odpoledne místo navečer.

„Když chodíte spát pozdě v noci, míjíte se se standardním rozvržením dnů ve společnosti, což může mít mnohé nežádoucí účinky, od ospalosti během dne po horší duševní zdraví,“ uvedl spoluautor studie Andrew Bagshaw ze střediska pro zdraví lidského mozku Birminghamské univerzity. Noční sovy se například špatně přizpůsobují školním nebo pracovním rozvrhům.

Vědci podle Bagshawa chtěli zjistit, zda existuje jednoduché „domácí“ řešení těchto potíží. Po třítýdenní změně režimu se lidé naučili vstávat a chodit spát o dvě hodiny dříve než předtím. „Nejzajímavější je ale to, že změna se projevila na zlepšení duševní pohody a vnímání ospalosti, což byl pro účastníky velmi pozitivní výsledek,“ uvedl Bagshaw.

Tento výzkum byl značně omezený počtem studovaných osob, může tedy sloužit jen jako podnět pro rozsáhlejší studii, která by mohla problém řešit detailněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 9 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...