Z noční sovy se stane ranní ptáče za tři týdny, tvrdí vědci

Pouhé tři týdny stačí takzvaným nočním sovám na to, aby „přetočily“ své biologické hodiny a stala se z nich ranní ptáčata. Tvrdí to britští a australští vědci v nové studii, o které informoval server Sky News. Lidem, kteří chodí spát pozdě, podle nich navíc změna spánkových návyků prospěje, například pozitivně ovlivní jejich duševní pohodu.

Účastníci studie, kteří se naučili vstávat brzy, pociťovali menší stres a sklíčenost a během dne nebyli tak ospalí.

Na výzkumu univerzit v Birminghamu a v Surrey a Univerzity Monash v Melbourne se podílelo 22 „nočních sov“, které se v průměru ukládaly ke spánku ve 2:30 ráno a vstávaly okolo 10:15.

Od vědců dostali tito lidé pokyny, které bylo nezbytné po tři týdny dodržovat. Ráno museli vstávat o dvě až tři hodiny dříve než obvykle a dopřávat si pořádnou dávku denního světla. Následovala co nejčasnější snídaně, oběd každý den ve stejnou dobu a poslední jídlo nejpozději do 19:00. Poslední příděl kofeinu v 15:00 a po 16:00 už žádný „šlofík“. Do postele pak museli jít o dvě až tři hodiny dříve než jindy a večer omezit světlo. Fyzické cvičení pak vědci doporučili jen ráno.

Výsledky: funguje to

Výsledky studie, zveřejněné v časopise Sleep Medicine, podle Sky News ukázaly ráno zlepšení kognitivního výkonu (reakční doby) i fyzického výkonu (síla stisku) a vrchol sil se dostavil odpoledne místo navečer.

„Když chodíte spát pozdě v noci, míjíte se se standardním rozvržením dnů ve společnosti, což může mít mnohé nežádoucí účinky, od ospalosti během dne po horší duševní zdraví,“ uvedl spoluautor studie Andrew Bagshaw ze střediska pro zdraví lidského mozku Birminghamské univerzity. Noční sovy se například špatně přizpůsobují školním nebo pracovním rozvrhům.

Vědci podle Bagshawa chtěli zjistit, zda existuje jednoduché „domácí“ řešení těchto potíží. Po třítýdenní změně režimu se lidé naučili vstávat a chodit spát o dvě hodiny dříve než předtím. „Nejzajímavější je ale to, že změna se projevila na zlepšení duševní pohody a vnímání ospalosti, což byl pro účastníky velmi pozitivní výsledek,“ uvedl Bagshaw.

Tento výzkum byl značně omezený počtem studovaných osob, může tedy sloužit jen jako podnět pro rozsáhlejší studii, která by mohla problém řešit detailněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 2 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 3 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 6 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 8 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...