Z noční sovy se stane ranní ptáče za tři týdny, tvrdí vědci

Pouhé tři týdny stačí takzvaným nočním sovám na to, aby „přetočily“ své biologické hodiny a stala se z nich ranní ptáčata. Tvrdí to britští a australští vědci v nové studii, o které informoval server Sky News. Lidem, kteří chodí spát pozdě, podle nich navíc změna spánkových návyků prospěje, například pozitivně ovlivní jejich duševní pohodu.

Účastníci studie, kteří se naučili vstávat brzy, pociťovali menší stres a sklíčenost a během dne nebyli tak ospalí.

Na výzkumu univerzit v Birminghamu a v Surrey a Univerzity Monash v Melbourne se podílelo 22 „nočních sov“, které se v průměru ukládaly ke spánku ve 2:30 ráno a vstávaly okolo 10:15.

Od vědců dostali tito lidé pokyny, které bylo nezbytné po tři týdny dodržovat. Ráno museli vstávat o dvě až tři hodiny dříve než obvykle a dopřávat si pořádnou dávku denního světla. Následovala co nejčasnější snídaně, oběd každý den ve stejnou dobu a poslední jídlo nejpozději do 19:00. Poslední příděl kofeinu v 15:00 a po 16:00 už žádný „šlofík“. Do postele pak museli jít o dvě až tři hodiny dříve než jindy a večer omezit světlo. Fyzické cvičení pak vědci doporučili jen ráno.

Výsledky: funguje to

Výsledky studie, zveřejněné v časopise Sleep Medicine, podle Sky News ukázaly ráno zlepšení kognitivního výkonu (reakční doby) i fyzického výkonu (síla stisku) a vrchol sil se dostavil odpoledne místo navečer.

„Když chodíte spát pozdě v noci, míjíte se se standardním rozvržením dnů ve společnosti, což může mít mnohé nežádoucí účinky, od ospalosti během dne po horší duševní zdraví,“ uvedl spoluautor studie Andrew Bagshaw ze střediska pro zdraví lidského mozku Birminghamské univerzity. Noční sovy se například špatně přizpůsobují školním nebo pracovním rozvrhům.

Vědci podle Bagshawa chtěli zjistit, zda existuje jednoduché „domácí“ řešení těchto potíží. Po třítýdenní změně režimu se lidé naučili vstávat a chodit spát o dvě hodiny dříve než předtím. „Nejzajímavější je ale to, že změna se projevila na zlepšení duševní pohody a vnímání ospalosti, což byl pro účastníky velmi pozitivní výsledek,“ uvedl Bagshaw.

Tento výzkum byl značně omezený počtem studovaných osob, může tedy sloužit jen jako podnět pro rozsáhlejší studii, která by mohla problém řešit detailněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 59 mminutami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...