Spící lidé jsou při snění schopni správně reagovat na otázky, naznačila studie

Díky snům se člověk může ocitnout v jiné realitě. Ani to však nemusí bránit vnímat vnější podněty. Vědcům se totiž podařilo se spícími lidmi úspěšně komunikovat, aniž by je probudili. Novou studii publikoval časopis Current Biology

I když sny představují velmi běžnou záležitost, vědcům se je ještě stále nepodařilo zcela vysvětlit. Mezinárodní tým expertů se proto nyní rozhodl vyzkoušet komunikovat s lidmi během takzvaného lucidního snění.

„Cíl našeho experimentu je podobný jako hledat způsob, jak mluvit s astronautem, který se zrovna nachází v jiném světě. V tomto případě je ale svět zcela tvořen na základě vzpomínek, které jsou uložené v mozku,“ píší autoři výzkumu. 

Šestatřicet snílků

Celkem měli vědci k dispozici 36 dobrovolníků, kteří usilovali o zmiňované lucidní sny. Samotná studie byla neobvyklá v tom, že se skládala ze čtyř na sobě nezávislých experimentů, při nichž jednotlivé výzkumné týmy použily různé metody.  

„Výsledky jsme dali dohromady, protože jsme měli pocit, že kombinace výsledků ze čtyř různých laboratoří využívajících různé přístupy nejpřesvědčivěji dokazuje realitu tohoto fenoménu obousměrné komunikace,“ řekla podle serveru EurekAlert! Karen Konkolyová z Northwestern University.

Jeden z účastníků, který během experimentu „uspěl“, trpěl narkolepsií a lucidní sny zažíval často. Další část dobrovolníků měla s tímto typem snění hodně zkušeností, výzkumu se ale účastnili i ti, kteří jej ještě nezažili.

„Interaktivní snění“

Celkově tak došli vědci k závěru, že je možné, aby lidé během snění jednali v souladu s pokyny. Ovládali například jednoduchou matematiku, odpovídali na otázky ano či ne nebo rozlišovali mezi různými smyslovými podněty. Reagovali pomocí pohybů očí či stahováním obličejových svalů. Vědci tento stav nazvali „interaktivním sněním“.

„Zjistili jsme, že jednotlivci v REM fázi spánku mohou interagovat s vědcem a dokážou se v reálném čase zapojit do komunikace,“ řekl jeden z autorů studie Ken Paller z  Northwestern University. Účastníci byli schopni otázky podle něj navíc pochopit. 

„Většina lidí by zřejmě tipovala, že to nebude možné. Že se účastníci po položení otázky buď vzbudí, nebo neodpoví a nebudou ji schopni správně interpretovat,“ dodal.

Vědci hodlají ve výzkumu této oblasti i nadále pokračovat. Možnost komunikovat s lidmi během spánku by podle nich mohla otevřít nové možnosti pro příští studie. Ty by pak mohly například umožnit expertům získat větší povědomí o snech či paměti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...