Spící lidé jsou při snění schopni správně reagovat na otázky, naznačila studie

Díky snům se člověk může ocitnout v jiné realitě. Ani to však nemusí bránit vnímat vnější podněty. Vědcům se totiž podařilo se spícími lidmi úspěšně komunikovat, aniž by je probudili. Novou studii publikoval časopis Current Biology

I když sny představují velmi běžnou záležitost, vědcům se je ještě stále nepodařilo zcela vysvětlit. Mezinárodní tým expertů se proto nyní rozhodl vyzkoušet komunikovat s lidmi během takzvaného lucidního snění.

„Cíl našeho experimentu je podobný jako hledat způsob, jak mluvit s astronautem, který se zrovna nachází v jiném světě. V tomto případě je ale svět zcela tvořen na základě vzpomínek, které jsou uložené v mozku,“ píší autoři výzkumu. 

Šestatřicet snílků

Celkem měli vědci k dispozici 36 dobrovolníků, kteří usilovali o zmiňované lucidní sny. Samotná studie byla neobvyklá v tom, že se skládala ze čtyř na sobě nezávislých experimentů, při nichž jednotlivé výzkumné týmy použily různé metody.  

„Výsledky jsme dali dohromady, protože jsme měli pocit, že kombinace výsledků ze čtyř různých laboratoří využívajících různé přístupy nejpřesvědčivěji dokazuje realitu tohoto fenoménu obousměrné komunikace,“ řekla podle serveru EurekAlert! Karen Konkolyová z Northwestern University.

Jeden z účastníků, který během experimentu „uspěl“, trpěl narkolepsií a lucidní sny zažíval často. Další část dobrovolníků měla s tímto typem snění hodně zkušeností, výzkumu se ale účastnili i ti, kteří jej ještě nezažili.

„Interaktivní snění“

Celkově tak došli vědci k závěru, že je možné, aby lidé během snění jednali v souladu s pokyny. Ovládali například jednoduchou matematiku, odpovídali na otázky ano či ne nebo rozlišovali mezi různými smyslovými podněty. Reagovali pomocí pohybů očí či stahováním obličejových svalů. Vědci tento stav nazvali „interaktivním sněním“.

„Zjistili jsme, že jednotlivci v REM fázi spánku mohou interagovat s vědcem a dokážou se v reálném čase zapojit do komunikace,“ řekl jeden z autorů studie Ken Paller z  Northwestern University. Účastníci byli schopni otázky podle něj navíc pochopit. 

„Většina lidí by zřejmě tipovala, že to nebude možné. Že se účastníci po položení otázky buď vzbudí, nebo neodpoví a nebudou ji schopni správně interpretovat,“ dodal.

Vědci hodlají ve výzkumu této oblasti i nadále pokračovat. Možnost komunikovat s lidmi během spánku by podle nich mohla otevřít nové možnosti pro příští studie. Ty by pak mohly například umožnit expertům získat větší povědomí o snech či paměti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...