Spící lidé jsou při snění schopni správně reagovat na otázky, naznačila studie

Díky snům se člověk může ocitnout v jiné realitě. Ani to však nemusí bránit vnímat vnější podněty. Vědcům se totiž podařilo se spícími lidmi úspěšně komunikovat, aniž by je probudili. Novou studii publikoval časopis Current Biology

I když sny představují velmi běžnou záležitost, vědcům se je ještě stále nepodařilo zcela vysvětlit. Mezinárodní tým expertů se proto nyní rozhodl vyzkoušet komunikovat s lidmi během takzvaného lucidního snění.

„Cíl našeho experimentu je podobný jako hledat způsob, jak mluvit s astronautem, který se zrovna nachází v jiném světě. V tomto případě je ale svět zcela tvořen na základě vzpomínek, které jsou uložené v mozku,“ píší autoři výzkumu. 

Šestatřicet snílků

Celkem měli vědci k dispozici 36 dobrovolníků, kteří usilovali o zmiňované lucidní sny. Samotná studie byla neobvyklá v tom, že se skládala ze čtyř na sobě nezávislých experimentů, při nichž jednotlivé výzkumné týmy použily různé metody.  

„Výsledky jsme dali dohromady, protože jsme měli pocit, že kombinace výsledků ze čtyř různých laboratoří využívajících různé přístupy nejpřesvědčivěji dokazuje realitu tohoto fenoménu obousměrné komunikace,“ řekla podle serveru EurekAlert! Karen Konkolyová z Northwestern University.

Jeden z účastníků, který během experimentu „uspěl“, trpěl narkolepsií a lucidní sny zažíval často. Další část dobrovolníků měla s tímto typem snění hodně zkušeností, výzkumu se ale účastnili i ti, kteří jej ještě nezažili.

„Interaktivní snění“

Celkově tak došli vědci k závěru, že je možné, aby lidé během snění jednali v souladu s pokyny. Ovládali například jednoduchou matematiku, odpovídali na otázky ano či ne nebo rozlišovali mezi různými smyslovými podněty. Reagovali pomocí pohybů očí či stahováním obličejových svalů. Vědci tento stav nazvali „interaktivním sněním“.

„Zjistili jsme, že jednotlivci v REM fázi spánku mohou interagovat s vědcem a dokážou se v reálném čase zapojit do komunikace,“ řekl jeden z autorů studie Ken Paller z  Northwestern University. Účastníci byli schopni otázky podle něj navíc pochopit. 

„Většina lidí by zřejmě tipovala, že to nebude možné. Že se účastníci po položení otázky buď vzbudí, nebo neodpoví a nebudou ji schopni správně interpretovat,“ dodal.

Vědci hodlají ve výzkumu této oblasti i nadále pokračovat. Možnost komunikovat s lidmi během spánku by podle nich mohla otevřít nové možnosti pro příští studie. Ty by pak mohly například umožnit expertům získat větší povědomí o snech či paměti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 17 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
včera v 16:47

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
včera v 16:39

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
včera v 12:02
Načítání...