Spící lidé jsou při snění schopni správně reagovat na otázky, naznačila studie

Díky snům se člověk může ocitnout v jiné realitě. Ani to však nemusí bránit vnímat vnější podněty. Vědcům se totiž podařilo se spícími lidmi úspěšně komunikovat, aniž by je probudili. Novou studii publikoval časopis Current Biology

I když sny představují velmi běžnou záležitost, vědcům se je ještě stále nepodařilo zcela vysvětlit. Mezinárodní tým expertů se proto nyní rozhodl vyzkoušet komunikovat s lidmi během takzvaného lucidního snění.

„Cíl našeho experimentu je podobný jako hledat způsob, jak mluvit s astronautem, který se zrovna nachází v jiném světě. V tomto případě je ale svět zcela tvořen na základě vzpomínek, které jsou uložené v mozku,“ píší autoři výzkumu. 

Šestatřicet snílků

Celkem měli vědci k dispozici 36 dobrovolníků, kteří usilovali o zmiňované lucidní sny. Samotná studie byla neobvyklá v tom, že se skládala ze čtyř na sobě nezávislých experimentů, při nichž jednotlivé výzkumné týmy použily různé metody.  

„Výsledky jsme dali dohromady, protože jsme měli pocit, že kombinace výsledků ze čtyř různých laboratoří využívajících různé přístupy nejpřesvědčivěji dokazuje realitu tohoto fenoménu obousměrné komunikace,“ řekla podle serveru EurekAlert! Karen Konkolyová z Northwestern University.

Jeden z účastníků, který během experimentu „uspěl“, trpěl narkolepsií a lucidní sny zažíval často. Další část dobrovolníků měla s tímto typem snění hodně zkušeností, výzkumu se ale účastnili i ti, kteří jej ještě nezažili.

„Interaktivní snění“

Celkově tak došli vědci k závěru, že je možné, aby lidé během snění jednali v souladu s pokyny. Ovládali například jednoduchou matematiku, odpovídali na otázky ano či ne nebo rozlišovali mezi různými smyslovými podněty. Reagovali pomocí pohybů očí či stahováním obličejových svalů. Vědci tento stav nazvali „interaktivním sněním“.

„Zjistili jsme, že jednotlivci v REM fázi spánku mohou interagovat s vědcem a dokážou se v reálném čase zapojit do komunikace,“ řekl jeden z autorů studie Ken Paller z  Northwestern University. Účastníci byli schopni otázky podle něj navíc pochopit. 

„Většina lidí by zřejmě tipovala, že to nebude možné. Že se účastníci po položení otázky buď vzbudí, nebo neodpoví a nebudou ji schopni správně interpretovat,“ dodal.

Vědci hodlají ve výzkumu této oblasti i nadále pokračovat. Možnost komunikovat s lidmi během spánku by podle nich mohla otevřít nové možnosti pro příští studie. Ty by pak mohly například umožnit expertům získat větší povědomí o snech či paměti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...