Lidé s nedostatkem spánku mohou častěji trpět úzkostmi, tvrdí vědci

Nová studie naznačuje, že pokud člověk prospí jen polovinu noci, ztrácí jeho mozek schopnost vypořádat se se vzpomínkami, které souvisejí se strachem. To pak může vést k větší náchylnosti k úzkostem nebo posttraumatickým stresovým poruchám. Výzkum publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimagining.

Spánek je pro lidské zdraví velmi důležitý. Mimo jiné upevňuje a zpracovává lidské vzpomínky a již delší dobu je známé, že jeho nedostatek narušuje paměť a schopnost učení. Nový výzkum se zaměřil na to, jak tato spánková deprivace ovlivňuje schopnost lidského těla vypořádat se se strachem.

Vědci pod vedením Anne Germainové z Pittsburghské univerzity a Edwarda Pace-Schotta z Harvard Medical School and Massachusetts General Hospital měli k dispozici celkem 150 zdravých dospělých dobrovolníků. Ty ve spánkové laboratoři rozdělili do tří skupin. První z nich spala normální dobu, druhá jen půlku noci a třetí nespala vůbec.

Barvy a elektrické šoky

Následující ráno pak výzkumníci pomocí funkční magnetické rezonance zjišťovali, jak se tyto tři skupiny dokáží vyrovnat s nepříjemnými zážitky z předchozího večera. Před spaním totiž dobrovolníkům vědci ukazovali tři barvy, z nichž dvě byly spojeny s mírným elektrickým šokem. Hned poté negativní zážitek experti „napravili“ tím, že po jedné z původně „nebezpečných“ barev elektrický šok již nepřicházel. 

Ranní zopakování experimentu následně ukázalo, že skupina, která za sebou měla normální spánek, reagovala odlišně než lidé, kteří prospali pouze půlku noci. „Jejich mozky vykazovaly největší aktivitu v těch oblastech, které jsou spojené se zpracováváním strachu. V místech spojených s kontrolou emocí byla zase činnost nejnižší,“ uvedl Pace-Schott.

Vědce přitom překvapilo, že lidé, kteří nespali vůbec, vykazovali v daných částech mozku podobnou aktivitu jako skupina s normálním spánkem. To naznačuje, že nedostatečná doba spánku může být v tomto ohledu horší než vůbec žádná. Autoři totiž předpokládají, že pokud lidé spí pouze část noci, nenastane u nich takzvaná REM fáze, která je důležitá pro upevnění paměti.

Zdravotníci či vojáci jako ohrožená skupina

„Tato studie nám poskytla nové poznatky o tom, jak spánková deprivace narušuje běžné mechanismy, které člověku pomáhají vyrovnat se se strachem. Potenciálně tak zvyšuje náchylnost k posttraumatickým stresovým poruchám,“ poznamenal Cameron S. Carter z časopisu Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimagining.

Mezi lidi, kteří běžně spávají krátce či přerušovaně, se přitom často řadí zdravotníci či vojáci, podotýkají autoři studie. „Naše zjištění naznačují, že právě tyto skupiny mohou být v tomto ohledu zvláště zranitelné,“ dodal Pace-Schott.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 19 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 20 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
včera v 10:07

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...