Noční křeče kradou lidem spánek. Vědci našli vitamin, který jim dokáže zabránit

Náhlé noční probuzení způsobené bolestivou křečí v nohách je časté hlavně u seniorů. Nejde sice o život ohrožující problém, ale může výrazně snižovat kvalitu života. Protože není snadné ho léčit, snaží se vědci přijít na to, jak mu předcházet.

Přicházejí v noci, bez varování a náhle. Uprostřed hlubokého spánku člověka probudí rychlý, silný a bolestivý stah lýtkového svalu. Přes spoustu „babských receptů“ neexistuje žádné snadné řešení – je prostě nutné nechat bolest nekonečné minuty odeznívat. Tento problém je nečekaně častý a až doposud se nevědělo, jak mu předcházet.

Tento fenomén má oficiální lékařské označení – říká se mu „noční svalové křeče dolních končetin“ a je známý pod zkratkou NLC. Alespoň jednou za život se s nimi potká asi 60 procent dospělých, u dvaceti procent je problém tak velký a bolestivý, že jim způsobuje zhoršenou kvalitu spánku. Někdy mohou být křeče spojené i s vážnějšími nemocemi. Problém je, že neexistuje léčba, jež by to řešila a současně neměla vážnější vedlejší účinky. Co s tím?

Čínští vědci teď popsali, jak by se dalo nočním křečím předcházet. Našli látku, která je pro zvládání tohoto problému výrazně účinnější než placebo. Předpokládali na základě předchozího výzkumu, že by tyto účinky mohl mít vitamin K2. A rozhodli se to ověřit v kvalitní dvojitě zaslepené, placebem kontrolované randomizované klinické studii.

Mezi možné příčiny nočních křečí v nohou patří:

  • dlouhé sezení (například při práci za stolem),
  • přetěžování svalů,
  • stání nebo práce na betonové podlaze,
  • špatné držení těla během dne,
  • selhání ledvin, diabetické poškození nervů, nedostatek minerálů a problémy s průtokem krve.

Zařadili do ní 199 lidí ve věku nad 65 let; právě u seniorů jsou totiž tyto potíže častější a nebezpečnější než u mladších osob. U všech zkoumaných se během dvou týdnů sledování vyskytly nejméně dva zdokumentované případy nočních křečí. Půlce z nich dali vědci vitamin K2 (jako menachinon 7), druhé půlce placebo. Ani testované osoby, ani vědci sami nevěděli, kdo dostal jakou látku. Samotný experiment pak trval osm týdnů.

Rozdíl byl významný

Vědce zajímalo jednak to, jestli bude nočních křečí méně, ale také zda nebudou slabší a kratší. Před nasazením vitaminu, respektive placeba, měly obě skupiny podobný počet nočních křečí – kolem 2,65 za týden.

Během pokusu se lidem, kteří dostávali vitamin, snížil týdenní počet NLC na 0,96. Naopak ve skupině s placebem dokonce stoupl průměrný počet křečí na 3,63 za týden. Rozdíl mezi skupinami byl podle autorů statisticky významný a trend byl patrný už v prvním týdnu.

Ve skupině s vitaminem došlo navíc i k významnému snížení závažnosti křečí – v průměru byly asi dvakrát snesitelnější než u lidí, kteří dostávali placebo. Pozitivní je i zjištění, že se nenašly žádné negativní dopady tohoto vitaminu.

Na základě výsledků vědci dospěli k závěru, že „suplementace vitaminem K2 významně snižuje frekvenci, intenzitu a trvání nočních křečí v nohou u starších dospělých bez nežádoucích účinků. Doporučují další a rozsáhlejší klinické studie, které by potvrdily účinnost a zkoumaly vliv vitaminu na kvalitu života a spánku u pacientů s častými nočními křečemi.

Kde získat vitamin K2

Vitamin K2 v podobě menachinonu se vyskytuje především v živočišných tucích, jako je máslo, sádlo nebo smetana. Dokáží ho také v těle vyrábět bakterie, jež žijí v tlustém střevu, novější studie ale naznačují, že to nestačí na úplné pokrytí potřeb lidského těla.

Tento vitamin se dá získat také v podobě potravinových doplňků nebo na předpis lékaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled