Nadměrné užívání vitaminů B6 a B12 zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny. Ale jen u mužů

Spousta reklam propaguje vitamin B12 jako spásu pro dnešní dobu – dodává člověku energii, přitom ho dostanete i bez předpisu. Ukazuje se ale, že nadměrné užívání vitaminu B12 může přinášet i rizika.

Užívání tohoto vitaminu je nesmírně populární, ale stále přibývá náznaků, že jeho nepřiměřená konzumace zvyšuje u mužů riziko vzniku rakoviny. Spekuluje se o tom již řadu let, nyní přichází s dalším množstvím důkazů odborná studie v odborném časopise Journal of Clinical Oncology, která vyšla tento týden. Podle ní nadměrné užívání vitaminů B6 a B12 ztrojnásobuje pravděpodobnost vzniku rakoviny plic.

Jde o poměrně závažné obvinění, už jen proto, jak často se tyto látky běžně užívají. Poprvé se toto podezření objevilo už v devadesátých letech dvacátého století v Norsku.

Od roku 1998 začali dávat lékaři 6837 pacientům trpícím srdečními chorobami buď vitamin B – nebo placebo. Když pak vědci sledovali, z jakých příčin tito lidé umírají, zaznamenali u těch užívajících vitamin B znepokojivý trend.

Kouření vše zhoršuje

Popsali ho roku 2009 po deseti letech výzkumů v odborném časopise Journal of the American Medical Association: vychází z něj, že užívání vysokých dávak vitaminu B12 s kyselinou listovou (neboli vitaminem B9) prokazatelně souvisí s větším rizikem vzniku rakoviny a obecně větší úmrtností.

Zdaleka největší riziko se ukázalo u rakoviny plic – počet případů byl ale u tak malé skupiny jen 6837 Norů logicky velice malý, takže se nedalo reálné riziko přesně popsat.

Bylo však dostatečně vysoké na to, aby zaujalo dva lékaře z Centra na výzkum rakoviny Freda Hutchinsona v Seattlu. Theodore Brasky a Emily Whiteová vytvořili studii, která sleduje rizika spojená s vitaminem B12 u téměř 77 tisíc lidí ve státě Washington.

Tato práce je důležitá především proto, že cíleně hledá souvislost mezi vznikem rakoviny a potravinovými doplňky, mezi které všechny vitaminy a minerály spadají. Američtí vědci se pro analýzu údajů spojili s týmem kolegů z Taiwanu a společně se jim podařilo potvrdit podezření, která pocházela z norské práce.

Riziko vzniku rakoviny plic bylo u mužů, kteří pravidelně několik let užívali 20 miligramů vitaminu B6 denně, dvakrát tak vysoké než u mužů, kteří B6 neužívali vůbec.

Riziko stoupalo s tím, jestli se jednalo o kuřáky – podle vědců byl vidět synergický efekt, tedy výsledný účinek obou působících složek byl větší než souhrn účinků jednotlivých složek. Vůbec nejhůře ale dopadli kuřáci, kteří užívali pravidelně vitamin B12 – pokud si denně dávali více než 55 mikrogramů této látky, riziko vzniku rakoviny plic bylo čtyřikrát větší.

Zajímavé je, že všechny tyto údaje byly zjištěny pouze u mužů, u žen se tato rizika nepodařilo najít. To podle vědců ale neznamená, že neexistují – jen, že se je nepovedlo ve vzorku objevit.

Jak a proč?

V rozhovoru pro deník The Atlantic uvedl Theodore Brasky, spoluautor studie, že rozdíl mezi muži a ženami je pro něj nepochopitelný, složitá je i role vitaminů při možném vzniku rakoviny.

Ví se, že vitaminy B dodávají enzymy a koenzymy metabolickým procesům, při nichž vznikají báze DNA. Když máme vitaminů B nedostatek, může při tom docházet k chybám – teoreticky vedoucím až ke vzniku rakoviny. Může to však také znamenat, že nadbytek vitaminů má podobně negativní dopad.

Že kouření přispívá k narušení DNA a má tedy karcinogenní účinky, se ví, nerovnováha vitaminů může tento efekt ještě zesilovat.

Celé téma je však velice složité a zatím velmi málo prozkoumané; může v něm hrát roli mnoho dalších faktorů, které se ještě nepodařilo odhalit. Je tedy potřeba ještě množství dalších průzkumů, studií a výzkumů, než vědci dospějí k nějakému závěru.

Autoři studie také dodávají: množství vitaminů, které zřejmě vede ke vzniku rakoviny, je zcela extrémní. Americké doporučení pro užívání vitaminu B12 je 1,7 miligramů na den, u vitaminu B12 jsou to 2,4 mikrogramy. Riziková skupina, u níž došlo ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku rakoviny, užívala více než dvacetinásobek tohoto množství. 

„Potenciálně je to zajímavé a důležité, ale ten rozdíl je dost malý. Určitě to nabádá k opatrnosti při užívání vitaminových doplňků, ale asi se z toho momentálně nedá vyvodit nějaký definitivní závěr – zřejmě se to bude ověřovat ještě v dalších studiích, u jiných populací,“ zhodnotil tuto studii profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Díky snadné dostupnosti těchto potravinových doplňků a jejich masivní propagaci je přitom možné se k takovému množství vitaminů dostat velmi jednoduše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 18 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 18 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...