Nadměrné užívání vitaminů B6 a B12 zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny. Ale jen u mužů

Spousta reklam propaguje vitamin B12 jako spásu pro dnešní dobu – dodává člověku energii, přitom ho dostanete i bez předpisu. Ukazuje se ale, že nadměrné užívání vitaminu B12 může přinášet i rizika.

Užívání tohoto vitaminu je nesmírně populární, ale stále přibývá náznaků, že jeho nepřiměřená konzumace zvyšuje u mužů riziko vzniku rakoviny. Spekuluje se o tom již řadu let, nyní přichází s dalším množstvím důkazů odborná studie v odborném časopise Journal of Clinical Oncology, která vyšla tento týden. Podle ní nadměrné užívání vitaminů B6 a B12 ztrojnásobuje pravděpodobnost vzniku rakoviny plic.

Jde o poměrně závažné obvinění, už jen proto, jak často se tyto látky běžně užívají. Poprvé se toto podezření objevilo už v devadesátých letech dvacátého století v Norsku.

Od roku 1998 začali dávat lékaři 6837 pacientům trpícím srdečními chorobami buď vitamin B – nebo placebo. Když pak vědci sledovali, z jakých příčin tito lidé umírají, zaznamenali u těch užívajících vitamin B znepokojivý trend.

Kouření vše zhoršuje

Popsali ho roku 2009 po deseti letech výzkumů v odborném časopise Journal of the American Medical Association: vychází z něj, že užívání vysokých dávak vitaminu B12 s kyselinou listovou (neboli vitaminem B9) prokazatelně souvisí s větším rizikem vzniku rakoviny a obecně větší úmrtností.

Zdaleka největší riziko se ukázalo u rakoviny plic – počet případů byl ale u tak malé skupiny jen 6837 Norů logicky velice malý, takže se nedalo reálné riziko přesně popsat.

Bylo však dostatečně vysoké na to, aby zaujalo dva lékaře z Centra na výzkum rakoviny Freda Hutchinsona v Seattlu. Theodore Brasky a Emily Whiteová vytvořili studii, která sleduje rizika spojená s vitaminem B12 u téměř 77 tisíc lidí ve státě Washington.

Tato práce je důležitá především proto, že cíleně hledá souvislost mezi vznikem rakoviny a potravinovými doplňky, mezi které všechny vitaminy a minerály spadají. Američtí vědci se pro analýzu údajů spojili s týmem kolegů z Taiwanu a společně se jim podařilo potvrdit podezření, která pocházela z norské práce.

Riziko vzniku rakoviny plic bylo u mužů, kteří pravidelně několik let užívali 20 miligramů vitaminu B6 denně, dvakrát tak vysoké než u mužů, kteří B6 neužívali vůbec.

Riziko stoupalo s tím, jestli se jednalo o kuřáky – podle vědců byl vidět synergický efekt, tedy výsledný účinek obou působících složek byl větší než souhrn účinků jednotlivých složek. Vůbec nejhůře ale dopadli kuřáci, kteří užívali pravidelně vitamin B12 – pokud si denně dávali více než 55 mikrogramů této látky, riziko vzniku rakoviny plic bylo čtyřikrát větší.

Zajímavé je, že všechny tyto údaje byly zjištěny pouze u mužů, u žen se tato rizika nepodařilo najít. To podle vědců ale neznamená, že neexistují – jen, že se je nepovedlo ve vzorku objevit.

Jak a proč?

V rozhovoru pro deník The Atlantic uvedl Theodore Brasky, spoluautor studie, že rozdíl mezi muži a ženami je pro něj nepochopitelný, složitá je i role vitaminů při možném vzniku rakoviny.

Ví se, že vitaminy B dodávají enzymy a koenzymy metabolickým procesům, při nichž vznikají báze DNA. Když máme vitaminů B nedostatek, může při tom docházet k chybám – teoreticky vedoucím až ke vzniku rakoviny. Může to však také znamenat, že nadbytek vitaminů má podobně negativní dopad.

Že kouření přispívá k narušení DNA a má tedy karcinogenní účinky, se ví, nerovnováha vitaminů může tento efekt ještě zesilovat.

Celé téma je však velice složité a zatím velmi málo prozkoumané; může v něm hrát roli mnoho dalších faktorů, které se ještě nepodařilo odhalit. Je tedy potřeba ještě množství dalších průzkumů, studií a výzkumů, než vědci dospějí k nějakému závěru.

Autoři studie také dodávají: množství vitaminů, které zřejmě vede ke vzniku rakoviny, je zcela extrémní. Americké doporučení pro užívání vitaminu B12 je 1,7 miligramů na den, u vitaminu B12 jsou to 2,4 mikrogramy. Riziková skupina, u níž došlo ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku rakoviny, užívala více než dvacetinásobek tohoto množství. 

„Potenciálně je to zajímavé a důležité, ale ten rozdíl je dost malý. Určitě to nabádá k opatrnosti při užívání vitaminových doplňků, ale asi se z toho momentálně nedá vyvodit nějaký definitivní závěr – zřejmě se to bude ověřovat ještě v dalších studiích, u jiných populací,“ zhodnotil tuto studii profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Díky snadné dostupnosti těchto potravinových doplňků a jejich masivní propagaci je přitom možné se k takovému množství vitaminů dostat velmi jednoduše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled