Děti přicházejí o spánek. Vědci varují před sociálním jet lagem

Děti a teenageři v Česku spí podle nového výzkumu rok od roku méně. Vloni se poprvé průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Vědci varují, že doporučené délky spánku dosáhne jenom polovina českých školáků. A nedostatek se jim nedaří vyrovnat ani o víkendech.

U českých dětí a teenagerů dochází k postupnému zkracování délky spánku, popsal výzkum Univerzity Palackého v Olomouci a Světové zdravotnické organizace. Ve všední dny české děti věnují spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního takového průzkumu, který proběhl roku 2018, se tedy délka spánku dětí ve věku 11 až 15 let zkrátila o jedenáct minut. O čtyři roky dříve přitom děti spaly ještě o deset minut více: dá se tedy říci, že každé čtyři roky se v posledních letech spánek dětí a dospívajících zkracuje o deset minut.

„Každý druhý školák (49 procent) tak spí méně, než je doporučeno. V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 procent školáků,“ uvedli autoři studie.

Víkendové jet lagy

Tyto výsledky platí jen pro všední dny; o víkendech, prázdninách a svátcích je podle vědců situace alespoň na první pohled výrazně lepší. Děti totiž spí průměrně 9 hodin a 31 minut, tedy o hodinu a půl déle než ve školních dnech. Spánková doporučení tak splní zhruba dvě třetiny z nich. Jenže i víkendový spánek se postupně zkracuje, oproti minulému průzkumu o dvanáct minut.

Víkendový delší spánek je navíc podle výzkumu důkazem toho, že děti si tak dohánějí spánkový dluh, který u nich během týdne vzniká. A důsledkem je pak jev, který se označuje jako „sociální jet lag“. Jde o obdobu klasického jet lagu spojeného s cestováním a překračováním časových pásem: jedná se o nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování.

„Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne dvě hodiny, což se týká 37 procent páťáků, 51 procent sedmáků a 55 procent deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita,“ uvedli autoři.

Spánek souvisí se závislostí

Nejde o jedinou hrozbu, která je s nedostatkem spánku spojená. Vědci také upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a užíváním návykových látek. „U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky troj- až šestinásobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje datový analytik české části celosvětové studie HBSC Petr Baďura.

Epidemiologická studie HBSC se zabývala širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11 až 15 let v Česku a dalších bezmála padesáti zemích na celém světě. Vznikala ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 tisíc dětí na 250 školách různého typu v celé republice. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

A právě trend pozdního usínání tento výzkum v Česku jednoznačně potvrzuje. V případě sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil ze šesti na třináct procent u třináctiletých a ze dvanácti na dvaadvacet u patnáctiletých. Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, je tedy tím hlavním důvodem, který stojí za snižující se celkovou délkou spánku. Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se totiž ve všedních dnech na českých školách v průběhu let příliš nemění.

Podle autorů zprávy se tedy nabízí otázka, jestli by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku. „My si myslíme, že odpověď na ni je ano. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ řekl vedoucí výzkumného týmu HBSC Michal Kalman.

Obrazovky možná kradou spánek

Vědci rovněž dospěli k tomu, že na tyto poměrně rychlé změny má zřejmě vliv rozšíření digitálních technologií. Nejnovější data totiž ukazují, že školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času než jejich vrstevníci, kteří spánku věnují méně času.

A naopak – ti školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. „Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11 až 15 let, které spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (zvýšené riziko sociálního jet lagu), najdeme více takzvaných problematických uživatelů sociálních sítí i hráčů,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 15 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 17 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 18 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...