Děti přicházejí o spánek. Vědci varují před sociálním jet lagem

Děti a teenageři v Česku spí podle nového výzkumu rok od roku méně. Vloni se poprvé průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Vědci varují, že doporučené délky spánku dosáhne jenom polovina českých školáků. A nedostatek se jim nedaří vyrovnat ani o víkendech.

U českých dětí a teenagerů dochází k postupnému zkracování délky spánku, popsal výzkum Univerzity Palackého v Olomouci a Světové zdravotnické organizace. Ve všední dny české děti věnují spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního takového průzkumu, který proběhl roku 2018, se tedy délka spánku dětí ve věku 11 až 15 let zkrátila o jedenáct minut. O čtyři roky dříve přitom děti spaly ještě o deset minut více: dá se tedy říci, že každé čtyři roky se v posledních letech spánek dětí a dospívajících zkracuje o deset minut.

„Každý druhý školák (49 procent) tak spí méně, než je doporučeno. V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 procent školáků,“ uvedli autoři studie.

Víkendové jet lagy

Tyto výsledky platí jen pro všední dny; o víkendech, prázdninách a svátcích je podle vědců situace alespoň na první pohled výrazně lepší. Děti totiž spí průměrně 9 hodin a 31 minut, tedy o hodinu a půl déle než ve školních dnech. Spánková doporučení tak splní zhruba dvě třetiny z nich. Jenže i víkendový spánek se postupně zkracuje, oproti minulému průzkumu o dvanáct minut.

Víkendový delší spánek je navíc podle výzkumu důkazem toho, že děti si tak dohánějí spánkový dluh, který u nich během týdne vzniká. A důsledkem je pak jev, který se označuje jako „sociální jet lag“. Jde o obdobu klasického jet lagu spojeného s cestováním a překračováním časových pásem: jedná se o nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování.

„Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne dvě hodiny, což se týká 37 procent páťáků, 51 procent sedmáků a 55 procent deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita,“ uvedli autoři.

Spánek souvisí se závislostí

Nejde o jedinou hrozbu, která je s nedostatkem spánku spojená. Vědci také upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a užíváním návykových látek. „U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky troj- až šestinásobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje datový analytik české části celosvětové studie HBSC Petr Baďura.

Epidemiologická studie HBSC se zabývala širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11 až 15 let v Česku a dalších bezmála padesáti zemích na celém světě. Vznikala ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 tisíc dětí na 250 školách různého typu v celé republice. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

A právě trend pozdního usínání tento výzkum v Česku jednoznačně potvrzuje. V případě sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil ze šesti na třináct procent u třináctiletých a ze dvanácti na dvaadvacet u patnáctiletých. Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, je tedy tím hlavním důvodem, který stojí za snižující se celkovou délkou spánku. Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se totiž ve všedních dnech na českých školách v průběhu let příliš nemění.

Podle autorů zprávy se tedy nabízí otázka, jestli by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku. „My si myslíme, že odpověď na ni je ano. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ řekl vedoucí výzkumného týmu HBSC Michal Kalman.

Obrazovky možná kradou spánek

Vědci rovněž dospěli k tomu, že na tyto poměrně rychlé změny má zřejmě vliv rozšíření digitálních technologií. Nejnovější data totiž ukazují, že školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času než jejich vrstevníci, kteří spánku věnují méně času.

A naopak – ti školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. „Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11 až 15 let, které spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (zvýšené riziko sociálního jet lagu), najdeme více takzvaných problematických uživatelů sociálních sítí i hráčů,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 10 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 11 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 12 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 16 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...