Děti přicházejí o spánek. Vědci varují před sociálním jet lagem

Děti a teenageři v Česku spí podle nového výzkumu rok od roku méně. Vloni se poprvé průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Vědci varují, že doporučené délky spánku dosáhne jenom polovina českých školáků. A nedostatek se jim nedaří vyrovnat ani o víkendech.

U českých dětí a teenagerů dochází k postupnému zkracování délky spánku, popsal výzkum Univerzity Palackého v Olomouci a Světové zdravotnické organizace. Ve všední dny české děti věnují spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního takového průzkumu, který proběhl roku 2018, se tedy délka spánku dětí ve věku 11 až 15 let zkrátila o jedenáct minut. O čtyři roky dříve přitom děti spaly ještě o deset minut více: dá se tedy říci, že každé čtyři roky se v posledních letech spánek dětí a dospívajících zkracuje o deset minut.

„Každý druhý školák (49 procent) tak spí méně, než je doporučeno. V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 procent školáků,“ uvedli autoři studie.

Víkendové jet lagy

Tyto výsledky platí jen pro všední dny; o víkendech, prázdninách a svátcích je podle vědců situace alespoň na první pohled výrazně lepší. Děti totiž spí průměrně 9 hodin a 31 minut, tedy o hodinu a půl déle než ve školních dnech. Spánková doporučení tak splní zhruba dvě třetiny z nich. Jenže i víkendový spánek se postupně zkracuje, oproti minulému průzkumu o dvanáct minut.

Víkendový delší spánek je navíc podle výzkumu důkazem toho, že děti si tak dohánějí spánkový dluh, který u nich během týdne vzniká. A důsledkem je pak jev, který se označuje jako „sociální jet lag“. Jde o obdobu klasického jet lagu spojeného s cestováním a překračováním časových pásem: jedná se o nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování.

„Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne dvě hodiny, což se týká 37 procent páťáků, 51 procent sedmáků a 55 procent deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita,“ uvedli autoři.

Spánek souvisí se závislostí

Nejde o jedinou hrozbu, která je s nedostatkem spánku spojená. Vědci také upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a užíváním návykových látek. „U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky troj- až šestinásobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje datový analytik české části celosvětové studie HBSC Petr Baďura.

Epidemiologická studie HBSC se zabývala širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11 až 15 let v Česku a dalších bezmála padesáti zemích na celém světě. Vznikala ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 tisíc dětí na 250 školách různého typu v celé republice. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

A právě trend pozdního usínání tento výzkum v Česku jednoznačně potvrzuje. V případě sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil ze šesti na třináct procent u třináctiletých a ze dvanácti na dvaadvacet u patnáctiletých. Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, je tedy tím hlavním důvodem, který stojí za snižující se celkovou délkou spánku. Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se totiž ve všedních dnech na českých školách v průběhu let příliš nemění.

Podle autorů zprávy se tedy nabízí otázka, jestli by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku. „My si myslíme, že odpověď na ni je ano. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ řekl vedoucí výzkumného týmu HBSC Michal Kalman.

Obrazovky možná kradou spánek

Vědci rovněž dospěli k tomu, že na tyto poměrně rychlé změny má zřejmě vliv rozšíření digitálních technologií. Nejnovější data totiž ukazují, že školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času než jejich vrstevníci, kteří spánku věnují méně času.

A naopak – ti školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. „Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11 až 15 let, které spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (zvýšené riziko sociálního jet lagu), najdeme více takzvaných problematických uživatelů sociálních sítí i hráčů,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 12 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 18 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 18 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 19 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 21 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...