Děti přicházejí o spánek. Vědci varují před sociálním jet lagem

Děti a teenageři v Česku spí podle nového výzkumu rok od roku méně. Vloni se poprvé průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Vědci varují, že doporučené délky spánku dosáhne jenom polovina českých školáků. A nedostatek se jim nedaří vyrovnat ani o víkendech.

U českých dětí a teenagerů dochází k postupnému zkracování délky spánku, popsal výzkum Univerzity Palackého v Olomouci a Světové zdravotnické organizace. Ve všední dny české děti věnují spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního takového průzkumu, který proběhl roku 2018, se tedy délka spánku dětí ve věku 11 až 15 let zkrátila o jedenáct minut. O čtyři roky dříve přitom děti spaly ještě o deset minut více: dá se tedy říci, že každé čtyři roky se v posledních letech spánek dětí a dospívajících zkracuje o deset minut.

„Každý druhý školák (49 procent) tak spí méně, než je doporučeno. V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 procent školáků,“ uvedli autoři studie.

Víkendové jet lagy

Tyto výsledky platí jen pro všední dny; o víkendech, prázdninách a svátcích je podle vědců situace alespoň na první pohled výrazně lepší. Děti totiž spí průměrně 9 hodin a 31 minut, tedy o hodinu a půl déle než ve školních dnech. Spánková doporučení tak splní zhruba dvě třetiny z nich. Jenže i víkendový spánek se postupně zkracuje, oproti minulému průzkumu o dvanáct minut.

Víkendový delší spánek je navíc podle výzkumu důkazem toho, že děti si tak dohánějí spánkový dluh, který u nich během týdne vzniká. A důsledkem je pak jev, který se označuje jako „sociální jet lag“. Jde o obdobu klasického jet lagu spojeného s cestováním a překračováním časových pásem: jedná se o nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování.

„Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne dvě hodiny, což se týká 37 procent páťáků, 51 procent sedmáků a 55 procent deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita,“ uvedli autoři.

Spánek souvisí se závislostí

Nejde o jedinou hrozbu, která je s nedostatkem spánku spojená. Vědci také upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a užíváním návykových látek. „U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky troj- až šestinásobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje datový analytik české části celosvětové studie HBSC Petr Baďura.

Epidemiologická studie HBSC se zabývala širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11 až 15 let v Česku a dalších bezmála padesáti zemích na celém světě. Vznikala ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 tisíc dětí na 250 školách různého typu v celé republice. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

A právě trend pozdního usínání tento výzkum v Česku jednoznačně potvrzuje. V případě sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil ze šesti na třináct procent u třináctiletých a ze dvanácti na dvaadvacet u patnáctiletých. Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, je tedy tím hlavním důvodem, který stojí za snižující se celkovou délkou spánku. Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se totiž ve všedních dnech na českých školách v průběhu let příliš nemění.

Podle autorů zprávy se tedy nabízí otázka, jestli by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku. „My si myslíme, že odpověď na ni je ano. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ řekl vedoucí výzkumného týmu HBSC Michal Kalman.

Obrazovky možná kradou spánek

Vědci rovněž dospěli k tomu, že na tyto poměrně rychlé změny má zřejmě vliv rozšíření digitálních technologií. Nejnovější data totiž ukazují, že školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času než jejich vrstevníci, kteří spánku věnují méně času.

A naopak – ti školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. „Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11 až 15 let, které spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (zvýšené riziko sociálního jet lagu), najdeme více takzvaných problematických uživatelů sociálních sítí i hráčů,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...