Sobi umí žvýkat a spát současně. Jsou mistři multitaskingu, konstatovali vědci

Sobi zvládají multitasking a dokážou přežvykovat potravu i ve spánku. Zjistili to vědci, kteří v přírodě zkoumali spánkové cykly tohoto sudokopytníka pomocí záznamů elektrické aktivity mozku.

„Domníváme se, že schopnost spát i v době přežvykování je zvláště důležitá v době krátkého léta, kdy jsou sobi během celého dne velmi aktivní a snaží se sežrat dostatek píce, aby nashromáždili tuk pro zimní měsíce chudé na potravu,“ uvedla spoluautorka studie Gabriela Wagnerová z Norského institutu pro biologii v Tromsö.

Žvýkající spáči

Zoologové v arktické přírodě sledovali v různých obdobích roku čtyři sobí samice, kterým neinvazivní metodou připevnili elektrody sledující elektrickou aktivitu mozku (EEG). Zjistili, že zvířata spí přibližně stejnou dobu bez ohledu na roční období, a proto potřebují v létě, kdy mají kvůli dostatku vegetace na spánek nejméně času, spojit odpočinek s trávením.

Současně se ukázalo, že podíl času stráveného v jednotlivých fázích spánku – ať už se jednalo o spánek s rychlými očními pohyby (REM), nebo spánek mimo REM – byl v zimě, létě a na podzim také stabilní.

Vědci také provedli pokusy, při nichž narušili spánek sobů na dvě hodiny. Ukázalo se, že to vedlo ke zvýšení aktivity pomalých vln v mozku zvířat – což svědčí o tom, že sobi pociťovali potřebu spánku. „To naznačuje, že mozek soba má představu o tom, kolik spánku potřebuje, aby dobře fungoval – stejně jako ten náš,“ řekla Wagnerová. „Takhle to ale u většiny zvířat nefunguje.“

Tým však zjistil, že poté, co sobi strávili nějaký čas žvýkáním, se tato aktivita pomalých vln snížila – což naznačuje, že se ospalost zrušila. „Myslíme si, že v přírodě může sob přežvykování provádět po poměrně podstatnou část spánkového cyklu,“ dodala Wagnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 1 hhodinou

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 21 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.