Sobi umí žvýkat a spát současně. Jsou mistři multitaskingu, konstatovali vědci

Sobi zvládají multitasking a dokážou přežvykovat potravu i ve spánku. Zjistili to vědci, kteří v přírodě zkoumali spánkové cykly tohoto sudokopytníka pomocí záznamů elektrické aktivity mozku.

„Domníváme se, že schopnost spát i v době přežvykování je zvláště důležitá v době krátkého léta, kdy jsou sobi během celého dne velmi aktivní a snaží se sežrat dostatek píce, aby nashromáždili tuk pro zimní měsíce chudé na potravu,“ uvedla spoluautorka studie Gabriela Wagnerová z Norského institutu pro biologii v Tromsö.

Žvýkající spáči

Zoologové v arktické přírodě sledovali v různých obdobích roku čtyři sobí samice, kterým neinvazivní metodou připevnili elektrody sledující elektrickou aktivitu mozku (EEG). Zjistili, že zvířata spí přibližně stejnou dobu bez ohledu na roční období, a proto potřebují v létě, kdy mají kvůli dostatku vegetace na spánek nejméně času, spojit odpočinek s trávením.

Současně se ukázalo, že podíl času stráveného v jednotlivých fázích spánku – ať už se jednalo o spánek s rychlými očními pohyby (REM), nebo spánek mimo REM – byl v zimě, létě a na podzim také stabilní.

Vědci také provedli pokusy, při nichž narušili spánek sobů na dvě hodiny. Ukázalo se, že to vedlo ke zvýšení aktivity pomalých vln v mozku zvířat – což svědčí o tom, že sobi pociťovali potřebu spánku. „To naznačuje, že mozek soba má představu o tom, kolik spánku potřebuje, aby dobře fungoval – stejně jako ten náš,“ řekla Wagnerová. „Takhle to ale u většiny zvířat nefunguje.“

Tým však zjistil, že poté, co sobi strávili nějaký čas žvýkáním, se tato aktivita pomalých vln snížila – což naznačuje, že se ospalost zrušila. „Myslíme si, že v přírodě může sob přežvykování provádět po poměrně podstatnou část spánkového cyklu,“ dodala Wagnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 16 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 17 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 18 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 21 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 22 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled