Sobi umí žvýkat a spát současně. Jsou mistři multitaskingu, konstatovali vědci

Sobi zvládají multitasking a dokážou přežvykovat potravu i ve spánku. Zjistili to vědci, kteří v přírodě zkoumali spánkové cykly tohoto sudokopytníka pomocí záznamů elektrické aktivity mozku.

„Domníváme se, že schopnost spát i v době přežvykování je zvláště důležitá v době krátkého léta, kdy jsou sobi během celého dne velmi aktivní a snaží se sežrat dostatek píce, aby nashromáždili tuk pro zimní měsíce chudé na potravu,“ uvedla spoluautorka studie Gabriela Wagnerová z Norského institutu pro biologii v Tromsö.

Žvýkající spáči

Zoologové v arktické přírodě sledovali v různých obdobích roku čtyři sobí samice, kterým neinvazivní metodou připevnili elektrody sledující elektrickou aktivitu mozku (EEG). Zjistili, že zvířata spí přibližně stejnou dobu bez ohledu na roční období, a proto potřebují v létě, kdy mají kvůli dostatku vegetace na spánek nejméně času, spojit odpočinek s trávením.

Současně se ukázalo, že podíl času stráveného v jednotlivých fázích spánku – ať už se jednalo o spánek s rychlými očními pohyby (REM), nebo spánek mimo REM – byl v zimě, létě a na podzim také stabilní.

Vědci také provedli pokusy, při nichž narušili spánek sobů na dvě hodiny. Ukázalo se, že to vedlo ke zvýšení aktivity pomalých vln v mozku zvířat – což svědčí o tom, že sobi pociťovali potřebu spánku. „To naznačuje, že mozek soba má představu o tom, kolik spánku potřebuje, aby dobře fungoval – stejně jako ten náš,“ řekla Wagnerová. „Takhle to ale u většiny zvířat nefunguje.“

Tým však zjistil, že poté, co sobi strávili nějaký čas žvýkáním, se tato aktivita pomalých vln snížila – což naznačuje, že se ospalost zrušila. „Myslíme si, že v přírodě může sob přežvykování provádět po poměrně podstatnou část spánkového cyklu,“ dodala Wagnerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 7 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...