Spánkové laboratoře plní mladí lidé. Na vyšetření čekají měsíce

Počet pacientů v tuzemských spánkových laboratořích v posledních letech narůstá. Podle oslovených nemocnic i soukromých klinik meziročně i o desítky procent. Stále častěji také přicházejí mladší ročníky a dokonce i děti. Podle lékařů za poruchami spánku stojí digitální životní styl, stres, úzkosti i rostoucí obezita spojená s poruchami dýchání. Kvůli velkému zájmu o vyšetření se čekací lhůty pohybují mezi dvěma až čtyřmi měsíci.

Zatímco v minulosti byla spánková medicína podle lékařů okrajovým oborem, dnes už to neplatí. Pražská soukromá klinika INSPAMED uvádí meziroční nárůst pacientů o deset až patnáct procent, když ročně vyšetří až 4500 lidí. Tento dlouhodobý trend potvrzují i přednosta z Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka a neuroložka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Ročně každé z jejich pracovišť vyšetří přes tisíc pacientů.

Více laboratoří odhaluje dříve skryté případy

Podle odborníků stojí za vyššími čísly nejen horší životní styl, ale i lepší dostupnost péče a otevírání nových pracovišť. „Evidujeme meziroční nárůst počtu pacientů, který se v důsledku otevírání nových laboratoří pohybuje v řádu několika desítek procent. Čím více laboratoří existuje, tím více pacientů dokážeme skutečně diagnostikovat,“ vysvětluje Bušková.

Meziroční nárůsty o desítky pacientů potvrdil České televizi i Jan Burian z kliniky Alfa Medica. „Nárůst vysvětlujeme větším povědomím o spánkových laboratořích, zejména u mladších lidí. Proto otevíráme nová pracoviště a navyšujeme počty diagnostických přístrojů, abychom pokryli poptávku,“ doplnil. Podobnou strategii volí i Fakultní nemocnice Ostrava, kde podle neurologa Viléma Nováka posilují kapacity s cílem co nejvíce zkrátit čekací lhůty.

Státní nemocnice mají i několikaměsíční pořadníky

Právě termíny vyšetření jsou aktuálně největším problémem. Zatímco soukromé kliniky odbaví pacienty v řádu týdnů nebo dvou měsíců, velké státní nemocnice mají i několikaměsíční pořadníky. „Čekací lhůty se pohybují v rozmezí tří až čtyř měsíců,“ uvádí přednosta Ludka z FN Brno. „V našem spánkovém centru je obvyklá čekací doba kolem dvou měsíců, v jiných laboratořích však může být i delší,“ doplňuje neuroložka Bušková z NUDZ.

Včasná pomoc je přitom klíčová. „Je vhodné vyhledat odborníka ve chvíli, kdy spánkové potíže začnou zasahovat do každodenního života,“ poznamenala Bušková. K odborníkům se pacienti nejčastěji dostávají přes doporučení praktických lékařů nebo ambulantních specialistů, kteří díky lepší osvětě dokážou poruchy spánku dříve identifikovat.

Přibývá mladých pacientů

Lékaři se shodují, že se výrazně mění i věková struktura pacientů. Výrazným faktorem byl dopad pandemie covidu-19 a s ním spojený nárůst úzkostí. „Evidujeme patrný nárůst žádajících o vyšetření v důsledku přibývání povědomí o možnostech léčby. Patrné je to zejména u mladších pacientů, u kterých přibývají i psychické obtíže související se spánkem,“ vysvětluje Nikola Bánská, tisková mluvčí FN Hradec Králové.

Mladší lidé dnes díky osvětě vědí, že jejich problémy mají řešení, a k odborníkům se dostávají dříve přes doporučení praktiků. Podle lékařů se právě u mladších ročníků potíže často kumulují. Neuroložka Bušková navíc upozorňuje, že mladší pacienti stále více přicházejí i s diagnózami, jako je narkolepsie nebo vážné poruchy dýchání.

Technologie jako hlavní viník

U dětí a mladých dospělých je nejčastějším problémem neschopnost organismu přejít do klidového režimu. Ve většině případů za to může narušení takzvaného cirkadiánního rytmu – tedy přirozených vnitřních biologických hodin, které tělu říkají, kdy má bdít a kdy spát. „Mladí sportují večer, jedí pozdě večer a pracují večer. Dochází tak k narušení hormonů a uléhají do postele rozjetí,“ popisuje Ludka z FN Brno.

Zásadním faktorem je nadměrné používání telefonů a počítačů těsně před spaním. Modré světlo z displejů totiž v mozku blokuje tvorbu melatoninu, což je hormon nezbytný pro usnutí. Problém se navíc netýká jen domácností. „Veřejné osvětlení ve městech generující studené světlo je nevhodné pro spánkovou hygienu a pro sekreci melatoninu,“ upozorňuje Burian z kliniky Alfa Medica.

Stres i obezita u dětí

Kromě technologií hrají roli i další faktory. U dětí a dospívajících lékaři pozorují sníženou psychickou odolnost a strach z neúspěchu. Podle Nováka z FN Ostrava přibývá u nejmladších pacientů psychosomatických potíží, které často pramení ze „snížení odolnosti ke kritice a strachu ze školních výsledků“.

U mladších ročníků už navíc nejde jen o nespavost – stále častěji se objevuje i spánková apnoe (nebezpečné zástavy dechu ve spánku). Ta u dětí i dospělých přímo souvisí s rostoucí mírou obezity a nadváhy. Pokud se neléčí, vede k extrémní denní únavě a nebezpečným mikrospánkům za volantem. „Neléčená spánková apnoe spolu s chronickou spánkovou deprivací mají za následek pokles výkonnosti a mikrospánek,“ varuje Diana Herdová, generální ředitelka kliniky INSPAMED.

Diagnostika: Noc pod dohledem přístrojů

Pokud má člověk podezření na poruchu spánku, musí podstoupit polysomnografii – vyšetření, které vyžaduje přenocování v laboratoři. „Pacient přichází obvykle odpoledne a večer mu spánkový technik připevní na tělo sadu senzorů, které monitorují mozkovou aktivitu, proud vzduchu před nosem, pohyby hrudníku, EKG i nasycení krve kyslíkem. Technik pak po celou noc záznam on-line vyhodnocuje,“ popisuje proces Ludka z FN Brno.

Léčba se následně určuje podle nálezu. U nespavosti (insomnie) se zejména u mladých preferuje kognitivně-behaviorální terapie – tedy psychologická pomoc se změnou návyků. U spánkové apnoe se využívají přetlakové přístroje (CPAP), což jsou masky na dýchání pro noční použití. Pacientům s narkolepsií pak lékaři předepisují speciální tablety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 23 mminutami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 12 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 16 hhodinami

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Havlíček podporuje prodej letounů Skyfox Ukrajině. Okamura má výhrady

Ukrajina má zájem o šestnáct letounů L-39 Skyfox české výroby, obchod podpořil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na návštěvě Kyjeva. Výhrady má předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale jde o byznys a kabinet o něm nerozhoduje. Ukrajina měla už dřív zájem také o bitevníky L-159 z výzbroje české armády. Minulá i současná vláda ale odprodej odmítly s tím, že je letectvo potřebuje.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.