Úzkost z nejisté doby sílí, potvrzují terapeuti

Problémů ve světě přibývá a s tím roste počet lidí, kteří se bojí o svoji budoucnost a bezpečí. S různými konflikty ve světě jsou Evropané stále více znepokojeni globální nestabilitou. Nejsou to však jen války, může za to také informační chaos, ekonomické obtíže nebo třeba klimatické změny. Odborníci zaznamenávají, že lidé pociťují více úzkost a s tím jsou spojené i fyzické problémy. Výjimkou nejsou ani Češi, kteří své obavy během terapií čím dál častěji zmiňují.

„V posledních letech v terapii vnímám, že se geopolitická nejistota do psychiky lidí promítá výrazněji než dříve. Někdy klienti přicházejí s tímto konkrétním tématem, ale často přicházejí s úzkostí, neklidem, nespavostí, pocitem ohrožení nebo ztrátou důvěry v budoucnost. A že to patří právě k tomuto tématu, zjistíme až analýzou prožívání,“ popisuje ze své praxe psychoterapeutka Zuzana Steigerwaldová z platformy Hedepy.

Současná situace tak podle ní většinou zesiluje už existující křehkost. „Přesná procenta z terapeutické praxe se určují velmi těžko, ale z populačních průzkumů je patrné, že obavy ohledně budoucnosti, bezpečí a stability společnosti skutečně narůstají,“ dodává expertka.

Podobné zkušenosti má i psychoterapeutka Šárka Hrabovská, která také pomáhá lidem na on-line sezeních. „Klienti do terapie vstupují se svými osobními tématy, ale všímám si, že geopolitická situace je jimi spontánně zmiňována podstatně více než dřív, zejména ve chvílích eskalace napětí nebo při intenzivním mediálním pokrytí, a u úzkostnějších klientů současná situace jejich obavy dále zesiluje,“ říká psychoterapeutka.

Nahrávám video

Intenzita prožívání obav z geopolitické situace je podle Hrabovské hodně závislá i na tom, jak osobně a konkrétně se klienta dotýká. „Silněji se promítá u těch, kteří mají k daným oblastem přímou vazbu – například tam mají blízké, známé, pracovní aktivity, studijní plány nebo profesně působí v tématech, která jsou s konfliktními oblastmi spojená. Čím více se situace dotýká jejich vlastního života a budoucnosti, tím větší bývá i míra obav, nejistoty nebo psychického zatížení a tím častěji se téma dostává do terapeutického rozhovoru,“ vysvětlila.

Její praxi navštěvují spíše ženy. Nedomnívá se však, že se nutně téma geopolitické úzkosti týká více jich než mužů. „Spíše to souvisí se složením mé klientely a s tím, že ženy častěji vyhledávají pomoc a své obavy více verbalizují. Současnou situaci klientky zmiňují hlavně v souvislosti s tím, že nějak ovlivnila jejich život – například omezila pracovní či studijní plány, narušila jejich výhled do budoucna nebo oslabila obecný pocit bezpečí a jistoty,“ popsala Hrabovská.

Steigerwaldová v této souvislosti dodala, že z obecného hlediska úzkostné prožívání bývá častější u žen než u mužů. Ženy si podle ní spíše svou úzkost uvědomují a naopak muži mají tendenci ji potlačovat – být silní a nepřipouštět si ji. „Zároveň bývá silnější i u lidí, kteří jsou citlivější, více vnímají dění kolem sebe a nesou větší odpovědnost za druhé,“ doplnila.

U starších lidí se pak obavy podle Steigerwaldové často vážou k historické zkušenosti, k takzvané paměti ohrožení a k obavám o děti a vnoučata. Ti ale do terapie spíše nepřicházejí, dodala. „U mladších lidí bývá výraznější směs nejistoty, přetížení informacemi a pocitu, že budoucnost ztrácí pevné obrysy. V terapii ale nejde jen o věk nebo pohlaví, ale o životní situaci, osobní historii a to, jak člověk obecně zachází s nejistotou. A do terapie s tímto tématem obecně přicházejí mladší lidé, kteří si uvědomují svoji bezmocnost,“ řekla expertka.

Tělo je ve střehu

Současná nejistá geopolitická situace, ze které mohou mít lidé obavy, se však může dotýkat kromě jejich duše také fyzické schránky a může mít různé projevy i navenek. „Klienti nejčastěji popisují zvýšené napětí v těle, tíhu na hrudi a podrážděnost. Časté je také to, že nedokáží ‚vypnout‘ hlavu, opakovaně kontrolují zprávy nebo mají pocit, že musí být neustále ve střehu,“ konstatuje Hrabovská.

To potvrzuje i Steigerwaldová, lidé podle ní na terapiích zmiňují tyto problémy velmi často. „Popisují bušení srdce, tlak na hrudi, sevřený žaludek, napětí ve svalech, zhoršený spánek, noční pocení, vnitřní neklid, třes, únavu nebo potíže se soustředěním. Někdy mají pocit, jako by jejich organismus byl neustále ve střehu a nedokázal vypnout. Právě to je pro současnou dobu typické – hrozba není vždy bezprostřední, ale je všudypřítomná a tělo na ni reaguje dlouhodobou pohotovostí,“ vysvětluje psychoterapeutka.

Strach ze světa není totéž co osobní ztráta

Terapeutky se zároveň shodují, že srovnat geopolitické hrozby s jiným traumatem, jako je například smrt nebo nemoc blízkého člověka, příliš nelze „Podle mě jde o jiný typ psychické zátěže. Smrt blízkého nebo vážná nemoc jsou konkrétní osobní události, zatímco geopolitická situace je méně uchopitelná, vzdálenější, ale o to více je spojená s dlouhodobou nejistotou, pocitem ohrožení a omezenou možností situaci ovlivnit. Právě tato bezmoc a nejasnost dalšího vývoje může být pro některé lidi psychicky velmi zatěžující,“ upřesnila Hrabovská.

U citlivějších nebo úzkostnějších klientů může podle ní současná situace aktivovat podobné pocity jako jiné zátěžové události – například bezmoc, ztrátu jistoty nebo zvýšenou potřebu kontroly. „Spíše bych řekla, že současné hrozby jsou dlouhodobým stresorem, který může zesilovat už existující obavy nebo zranitelnost,“ poznamenala dále Hrabovská.

Steigerwaldová také přibližuje, že smrt blízkého nebo vážná nemoc jsou zpravidla konkrétní a osobně zakotvené události. „Geopolitická hrozba je naopak často nejasná, vzdálená, ale přitom stále přítomná. Člověk neví, co přesně přijde, kdy to přijde a zda se ho to přímo dotkne. A právě tato neurčitost bývá velmi psychicky zatěžující. Nejde tedy vždy o trauma v klasickém slova smyslu, ale často o dlouhodobé narušení pocitu bezpečí, které může být velmi vyčerpávající,“ upozornila expertka.

Místo strachu může nastoupit otupělost

Na druhé straně se však ve společnosti objevuje s nárůstem válečných konfliktů a ekonomických problémů u některých lidí otupělost, lhostejnost, nezájem o dění okolo sebe. „I s tímto se setkávám. Vedle zvýšené úzkosti se přirozeně objevuje i tato reakce – otupění nebo menší zájem o další zprávy. Nemusí to znamenat lhostejnost a nezájem. Čtu to spíš jako běžnou obrannou reakci na dlouhodobě negativní zpravodajství a na pocit, že člověk situaci ze své pozice nemůže reálně ovlivnit,“ míní Hrabovská.

Lidé někdy podle ní chrání vlastní duševní kapacitu tím, že kontakt s tématem omezí a soustředí se na svá vlastní témata, která mají více na dosah. „Někteří klienti přímo zmiňují, že záměrně omezují sledování zpráv, protože vnímají, že další zahlcování by jejich psychickému stavu nepomáhalo. Vlastně si toho všímám i sama u sebe – jakési únavy a přesycení. U zpráv se nezdržuji tak jako dříve a udržuji si jen základní přehled. Neznamená to však, že je mi to jedno,“ podotkla psychoterapeutka.

Steigerwaldová potvrdila, že i to odborníci vídají. „Vedle zvýšené úzkosti se objevuje také otupění, odpojení nebo jakési emoční stažení. Někdy to může působit jako lhostejnost, ale velmi často jde spíše o obranu proti přetížení. Když je hrozeb příliš mnoho a člověk má pocit, že je nemůže ovlivnit, psychika někdy zvolí cestu znecitlivění. Je to způsob, jak se chránit před zahlcením. Neznamená to nutně, že člověku na ničem nezáleží, ale že už nemá kapacitu vše dál prožívat naplno,“ sdělila expertka.

Někteří lidé v době nejistoty podle Steigerwaldové zúží svůj svět na to, co mají bezprostředně kolem sebe – na rodinu, děti, práci, každodenní rytmus. „Může to být zdravý způsob, jak si uchovat stabilitu a neztratit kontakt s tím, co je skutečně unesitelné. Pokud je ale toto stažení příliš výrazné, může přerůst v úplné odpojení od širší reality,“ varovala psychoterapeutka. V terapii se pak snaží porozumět tomu, zda jde o přirozenou potřebu chránit si vlastní prostor, nebo už o známku vyčerpání a rezignace, nastínila Steigerwaldová.

Psychoterapeut Tibor Brečka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze nedávno ve vysílání ČT24 také zmínil, že jen těžko lze před informacemi utéct a útěk sám o sobě by nebyl funkční. „Určitou míru informací potřebujeme, zároveň je ale potřeba najít v životě smysl. Najít bezpečné rituály, najít něco, co i přes všechny negativní věci, kterými jsme obklopeni, nám dává smysl a pocit štěstí,“ doplnil Brečka. Připustil však, že je těžké nenechat se negativními informacemi zahltit.

Češi se obávají nekontrolované migrace, následují konflikty a terorismus

Geopolitická úzkost v Evropě je v posledních letech výrazně silnější než dřív, mohou za to války, klima, ekonomika a nejistota ohledně budoucnosti. Češi jsou ale ohledně budoucnosti optimističtější, než je například průměr zemí Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometru zveřejněného na začátku února. Pozitivně vnímá budoucnost světa 57 procent Čechů, průměr EU je 44 procent.

Češi na prvních místech ve výčtu obav, které se týkají bezpečnosti, uváděli nekontrolované migrační toky, kterých se obává 66 procent dotázaných (průměr zemí EU byl 65 procent). Aktivní konflikty a války v blízkosti EU vysoce znepokojují asi 56 procent lidí u nás, průměr v EU je asi 72 procent. Občané Česka i Evropské unie se obávají třeba i terorismu.

Eurobarometr podzim 2025
(pdf, 912 kB)
Stáhnout

Například dezinformace velmi znepokojují asi 45 procent Čechů, průměr zemí EU je zhruba sedmdesát procent. Zhruba polovina lidí v tuzemsku má obavy také z ohrožení svobody projevu, polarizace společnosti, falešného obsahu vytvořeného AI nebo ochrany osobních údajů na internetu.

Asi tři čtvrtiny Čechů souhlasily v průzkumu s tím, že by členské státy EU měly být jednotnější, aby mohly čelit současným globálním výzvám. Podobný podíl českých respondentů souhlasí s tím, že by měla EU mít silnější hlas na mezinárodní úrovni. S tím, že EU potřebuje více prostředků, aby mohla výzvám čelit, souhlasilo 55 procent Čechů.

„Musíme si uvědomit, že se nacházíme ve světě, který je velice turbulentní v poslední době. Právě ta geopolitická nestabilita nebo minimálně obavy z ní mohou přinášet právě tato data. To znamená jednoznačně zvýšený zájem a požadavek občanů, aby i Evropská unie působila více ochranně vůči jakýmkoliv výzvám, které dnešní doba přináší,“ uvedl vedoucí Kanceláře Evropského parlamentu v Praze Jindřich Pietras.

Evropský parlament by se měl podle Čechů přednostně zabývat inflací, rostoucími cenami a životními náklady. Na druhém místě se umístila obrana a bezpečnost EU, na třetím nezávislost EU v průmyslu a energetice.

Podzimní Eurobarometr Evropského parlamentu provedla v listopadu 2025 ve všech 27 členských státech EU výzkumná agentura Verian. V Česku se do průzkumu zapojilo víc než tisíc lidí starších patnácti let.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru k současnému vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle jejího předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje, potřebuje další informace od právního zástupce Havlové.
17:57Aktualizovánopřed 54 mminutami

ŽivěOpozice blokuje sněmovnu kvůli změně financování médií veřejné služby

Úterní jednání sněmovny se nese v duchu opoziční kritiky, jež míří na vládou schválenou novelu rušící poplatky za veřejnoprávní média. U řečnického pultu se od 14 hodin střídají opozičníci, v jejichž i několik desítek minut dlouhých projevech zaznívají například výhrady k nevoli vlády vést o změně financování ČT a ČRo diskusi. Opozice „výstražné“ obstrukce avizovala, vládní kluby si proto prosadily možnost jednat až do noci. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) bylo před 19. hodinou přes 70 přihlášek k programu.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zadržela hledaného ozbrojeného muže v pražských Strašnicích

Muže, který byl v úterý ráno zaznamenán se střelnou zbraní u učiliště v Čelákovicích u Prahy, zadržely před 14:00 pražské policejní hlídky ve Strašnicích. Policie nyní bude zjišťovat okolnosti případu, další informace zveřejní ve středu. Po pětapadesátiletém muži a jeho voze od rána pátraly hodiny desítky policistů. Pátrání se postupně rozšířilo na Středočeský a Královéhradecký kraj i Prahu. Policejní jednotky také pátraly v Novém Bydžově, kde měl mít hledaný rodinné vazby.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoReportéři ČT odhalují pozadí pátrání po sázkařských podvodech

Abychom našli člověka, kterého policie spojuje s řízením sázkařských podvodů v českém fotbale, museli jsme se vydat do Slovinska. Jeho blízcí na nás zaútočili a musela zasáhnout tamní policie. Jaké bylo zákulisí natáčení skandálu, ve kterém jsou obviněné desítky lidí a jde o velké peníze? Na co se musí novinář připravit? A jde se vůbec připravit na to, co se odehrálo právě při tomto natáčení? O tom mluví v podcastu Barbora Loudová s reportérkou Adélou Paclíkovou.
před 2 hhodinami

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
před 3 hhodinami

Prezident podal kompetenční žalobu na vládu kvůli účasti na summitu NATO

Ústavní soud obdržel prezidentovu kompetenční žalobu kvůli schválené delegaci na červencový summit NATO v Ankaře, do níž vláda prezidenta nezahrnula. Soud uvedl, že si je vědom naléhavosti věci, o přednostním projednání rozhodne plénum. Prezident Petr Pavel své rozhodnutí zdůvodnil v oficiálním vyjádření, kde mimo jiné uvádí, že rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta z delegace na summit považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok a omezení svých ústavních pravomocí.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cestování se zvířaty vyžaduje přípravu. Rizikem je i „dovoz“ nemocí

Téměř polovina majitelů psů a koček bere podle průzkumů své mazlíčky i na dovolenou. Veterináři však varují, že mnozí podceňují přípravu na cestu. V některých zemích mohou zvířata ohrozit nemoci a infekce, které se v tuzemsku běžně nevyskytují. Během letních veder je navíc nutné zajistit mazlíčkům dostatek vody a chránit je před přehřátím.
před 4 hhodinami

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
14:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...