Úzkost z nejisté doby sílí, potvrzují terapeuti

Problémů ve světě přibývá a s tím roste počet lidí, kteří se bojí o svoji budoucnost a bezpečí. S různými konflikty ve světě jsou Evropané stále více znepokojeni globální nestabilitou. Nejsou to však jen války, může za to také informační chaos, ekonomické obtíže nebo třeba klimatické změny. Odborníci zaznamenávají, že lidé pociťují více úzkost a s tím jsou spojené i fyzické problémy. Výjimkou nejsou ani Češi, kteří své obavy během terapií čím dál častěji zmiňují.

„V posledních letech v terapii vnímám, že se geopolitická nejistota do psychiky lidí promítá výrazněji než dříve. Někdy klienti přicházejí s tímto konkrétním tématem, ale často přicházejí s úzkostí, neklidem, nespavostí, pocitem ohrožení nebo ztrátou důvěry v budoucnost. A že to patří právě k tomuto tématu, zjistíme až analýzou prožívání,“ popisuje ze své praxe psychoterapeutka Zuzana Steigerwaldová z platformy Hedepy.

Současná situace tak podle ní většinou zesiluje už existující křehkost. „Přesná procenta z terapeutické praxe se určují velmi těžko, ale z populačních průzkumů je patrné, že obavy ohledně budoucnosti, bezpečí a stability společnosti skutečně narůstají,“ dodává expertka.

Podobné zkušenosti má i psychoterapeutka Šárka Hrabovská, která také pomáhá lidem na on-line sezeních. „Klienti do terapie vstupují se svými osobními tématy, ale všímám si, že geopolitická situace je jimi spontánně zmiňována podstatně více než dřív, zejména ve chvílích eskalace napětí nebo při intenzivním mediálním pokrytí, a u úzkostnějších klientů současná situace jejich obavy dále zesiluje,“ říká psychoterapeutka.

Nahrávám video

Intenzita prožívání obav z geopolitické situace je podle Hrabovské hodně závislá i na tom, jak osobně a konkrétně se klienta dotýká. „Silněji se promítá u těch, kteří mají k daným oblastem přímou vazbu – například tam mají blízké, známé, pracovní aktivity, studijní plány nebo profesně působí v tématech, která jsou s konfliktními oblastmi spojená. Čím více se situace dotýká jejich vlastního života a budoucnosti, tím větší bývá i míra obav, nejistoty nebo psychického zatížení a tím častěji se téma dostává do terapeutického rozhovoru,“ vysvětlila.

Její praxi navštěvují spíše ženy. Nedomnívá se však, že se nutně téma geopolitické úzkosti týká více jich než mužů. „Spíše to souvisí se složením mé klientely a s tím, že ženy častěji vyhledávají pomoc a své obavy více verbalizují. Současnou situaci klientky zmiňují hlavně v souvislosti s tím, že nějak ovlivnila jejich život – například omezila pracovní či studijní plány, narušila jejich výhled do budoucna nebo oslabila obecný pocit bezpečí a jistoty,“ popsala Hrabovská.

Steigerwaldová v této souvislosti dodala, že z obecného hlediska úzkostné prožívání bývá častější u žen než u mužů. Ženy si podle ní spíše svou úzkost uvědomují a naopak muži mají tendenci ji potlačovat – být silní a nepřipouštět si ji. „Zároveň bývá silnější i u lidí, kteří jsou citlivější, více vnímají dění kolem sebe a nesou větší odpovědnost za druhé,“ doplnila.

U starších lidí se pak obavy podle Steigerwaldové často vážou k historické zkušenosti, k takzvané paměti ohrožení a k obavám o děti a vnoučata. Ti ale do terapie spíše nepřicházejí, dodala. „U mladších lidí bývá výraznější směs nejistoty, přetížení informacemi a pocitu, že budoucnost ztrácí pevné obrysy. V terapii ale nejde jen o věk nebo pohlaví, ale o životní situaci, osobní historii a to, jak člověk obecně zachází s nejistotou. A do terapie s tímto tématem obecně přicházejí mladší lidé, kteří si uvědomují svoji bezmocnost,“ řekla expertka.

Tělo je ve střehu

Současná nejistá geopolitická situace, ze které mohou mít lidé obavy, se však může dotýkat kromě jejich duše také fyzické schránky a může mít různé projevy i navenek. „Klienti nejčastěji popisují zvýšené napětí v těle, tíhu na hrudi a podrážděnost. Časté je také to, že nedokáží ‚vypnout‘ hlavu, opakovaně kontrolují zprávy nebo mají pocit, že musí být neustále ve střehu,“ konstatuje Hrabovská.

To potvrzuje i Steigerwaldová, lidé podle ní na terapiích zmiňují tyto problémy velmi často. „Popisují bušení srdce, tlak na hrudi, sevřený žaludek, napětí ve svalech, zhoršený spánek, noční pocení, vnitřní neklid, třes, únavu nebo potíže se soustředěním. Někdy mají pocit, jako by jejich organismus byl neustále ve střehu a nedokázal vypnout. Právě to je pro současnou dobu typické – hrozba není vždy bezprostřední, ale je všudypřítomná a tělo na ni reaguje dlouhodobou pohotovostí,“ vysvětluje psychoterapeutka.

Strach ze světa není totéž co osobní ztráta

Terapeutky se zároveň shodují, že srovnat geopolitické hrozby s jiným traumatem, jako je například smrt nebo nemoc blízkého člověka, příliš nelze „Podle mě jde o jiný typ psychické zátěže. Smrt blízkého nebo vážná nemoc jsou konkrétní osobní události, zatímco geopolitická situace je méně uchopitelná, vzdálenější, ale o to více je spojená s dlouhodobou nejistotou, pocitem ohrožení a omezenou možností situaci ovlivnit. Právě tato bezmoc a nejasnost dalšího vývoje může být pro některé lidi psychicky velmi zatěžující,“ upřesnila Hrabovská.

U citlivějších nebo úzkostnějších klientů může podle ní současná situace aktivovat podobné pocity jako jiné zátěžové události – například bezmoc, ztrátu jistoty nebo zvýšenou potřebu kontroly. „Spíše bych řekla, že současné hrozby jsou dlouhodobým stresorem, který může zesilovat už existující obavy nebo zranitelnost,“ poznamenala dále Hrabovská.

Steigerwaldová také přibližuje, že smrt blízkého nebo vážná nemoc jsou zpravidla konkrétní a osobně zakotvené události. „Geopolitická hrozba je naopak často nejasná, vzdálená, ale přitom stále přítomná. Člověk neví, co přesně přijde, kdy to přijde a zda se ho to přímo dotkne. A právě tato neurčitost bývá velmi psychicky zatěžující. Nejde tedy vždy o trauma v klasickém slova smyslu, ale často o dlouhodobé narušení pocitu bezpečí, které může být velmi vyčerpávající,“ upozornila expertka.

Místo strachu může nastoupit otupělost

Na druhé straně se však ve společnosti objevuje s nárůstem válečných konfliktů a ekonomických problémů u některých lidí otupělost, lhostejnost, nezájem o dění okolo sebe. „I s tímto se setkávám. Vedle zvýšené úzkosti se přirozeně objevuje i tato reakce – otupění nebo menší zájem o další zprávy. Nemusí to znamenat lhostejnost a nezájem. Čtu to spíš jako běžnou obrannou reakci na dlouhodobě negativní zpravodajství a na pocit, že člověk situaci ze své pozice nemůže reálně ovlivnit,“ míní Hrabovská.

Lidé někdy podle ní chrání vlastní duševní kapacitu tím, že kontakt s tématem omezí a soustředí se na svá vlastní témata, která mají více na dosah. „Někteří klienti přímo zmiňují, že záměrně omezují sledování zpráv, protože vnímají, že další zahlcování by jejich psychickému stavu nepomáhalo. Vlastně si toho všímám i sama u sebe – jakési únavy a přesycení. U zpráv se nezdržuji tak jako dříve a udržuji si jen základní přehled. Neznamená to však, že je mi to jedno,“ podotkla psychoterapeutka.

Steigerwaldová potvrdila, že i to odborníci vídají. „Vedle zvýšené úzkosti se objevuje také otupění, odpojení nebo jakési emoční stažení. Někdy to může působit jako lhostejnost, ale velmi často jde spíše o obranu proti přetížení. Když je hrozeb příliš mnoho a člověk má pocit, že je nemůže ovlivnit, psychika někdy zvolí cestu znecitlivění. Je to způsob, jak se chránit před zahlcením. Neznamená to nutně, že člověku na ničem nezáleží, ale že už nemá kapacitu vše dál prožívat naplno,“ sdělila expertka.

Někteří lidé v době nejistoty podle Steigerwaldové zúží svůj svět na to, co mají bezprostředně kolem sebe – na rodinu, děti, práci, každodenní rytmus. „Může to být zdravý způsob, jak si uchovat stabilitu a neztratit kontakt s tím, co je skutečně unesitelné. Pokud je ale toto stažení příliš výrazné, může přerůst v úplné odpojení od širší reality,“ varovala psychoterapeutka. V terapii se pak snaží porozumět tomu, zda jde o přirozenou potřebu chránit si vlastní prostor, nebo už o známku vyčerpání a rezignace, nastínila Steigerwaldová.

Psychoterapeut Tibor Brečka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze nedávno ve vysílání ČT24 také zmínil, že jen těžko lze před informacemi utéct a útěk sám o sobě by nebyl funkční. „Určitou míru informací potřebujeme, zároveň je ale potřeba najít v životě smysl. Najít bezpečné rituály, najít něco, co i přes všechny negativní věci, kterými jsme obklopeni, nám dává smysl a pocit štěstí,“ doplnil Brečka. Připustil však, že je těžké nenechat se negativními informacemi zahltit.

Češi se obávají nekontrolované migrace, následují konflikty a terorismus

Geopolitická úzkost v Evropě je v posledních letech výrazně silnější než dřív, mohou za to války, klima, ekonomika a nejistota ohledně budoucnosti. Češi jsou ale ohledně budoucnosti optimističtější, než je například průměr zemí Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometru zveřejněného na začátku února. Pozitivně vnímá budoucnost světa 57 procent Čechů, průměr EU je 44 procent.

Češi na prvních místech ve výčtu obav, které se týkají bezpečnosti, uváděli nekontrolované migrační toky, kterých se obává 66 procent dotázaných (průměr zemí EU byl 65 procent). Aktivní konflikty a války v blízkosti EU vysoce znepokojují asi 56 procent lidí u nás, průměr v EU je asi 72 procent. Občané Česka i Evropské unie se obávají třeba i terorismu.

Eurobarometr podzim 2025
(pdf, 912 kB)
Stáhnout

Například dezinformace velmi znepokojují asi 45 procent Čechů, průměr zemí EU je zhruba sedmdesát procent. Zhruba polovina lidí v tuzemsku má obavy také z ohrožení svobody projevu, polarizace společnosti, falešného obsahu vytvořeného AI nebo ochrany osobních údajů na internetu.

Asi tři čtvrtiny Čechů souhlasily v průzkumu s tím, že by členské státy EU měly být jednotnější, aby mohly čelit současným globálním výzvám. Podobný podíl českých respondentů souhlasí s tím, že by měla EU mít silnější hlas na mezinárodní úrovni. S tím, že EU potřebuje více prostředků, aby mohla výzvám čelit, souhlasilo 55 procent Čechů.

„Musíme si uvědomit, že se nacházíme ve světě, který je velice turbulentní v poslední době. Právě ta geopolitická nestabilita nebo minimálně obavy z ní mohou přinášet právě tato data. To znamená jednoznačně zvýšený zájem a požadavek občanů, aby i Evropská unie působila více ochranně vůči jakýmkoliv výzvám, které dnešní doba přináší,“ uvedl vedoucí Kanceláře Evropského parlamentu v Praze Jindřich Pietras.

Evropský parlament by se měl podle Čechů přednostně zabývat inflací, rostoucími cenami a životními náklady. Na druhém místě se umístila obrana a bezpečnost EU, na třetím nezávislost EU v průmyslu a energetice.

Podzimní Eurobarometr Evropského parlamentu provedla v listopadu 2025 ve všech 27 členských státech EU výzkumná agentura Verian. V Česku se do průzkumu zapojilo víc než tisíc lidí starších patnácti let.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProvoz na českých tocích zesiluje, záchranáři nacvičují krizové scénáře

Provoz na českých řekách i dalších vodních plochách zesiluje. Státní plavební správa eviduje bezmála 23 tisíc malých lodí a 100 těch velkých, které přepravují lidi. Klíčová je otázka bezpečnosti – se startem sezony se chystají kontroly i preventivní akce. Připravují se vodní záchranáři a další záchranné složky. V Praze společně nacvičovali, jak v případě nehody postupovat. Jen v metropoli loni hasiči vyjížděli ke třiceti případům, při kterých zachraňovali lidi z vody. V celém Česku pak podle dat z posledních let utone kolem dvou stovek lidí ročně. Ještě na začátku 90. let to byl skoro dvojnásobek. Číslo postupně klesá. Loňský rok ještě není sečtený, ten předchozí ale bylo obětí vůbec nejméně – 164.
před 7 hhodinami

VideoZa nás je imunita přežitá, míní Šebelová

„Politici jsou lidé jako všichni ostatní. V těchto věcech by naprosto standardně měli být trestaní za přestupek, který udělají. Vůbec by se na to imunita neměla vztahovat,“ řekla předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová v pořadu Interview ČT24 ve spojitosti se Starosty navrhovanou změnu imunity zákonodárců. Dodala, že za ně je imunita přežitá. Tématem pořadu byl také jednací řád, který má zajistit efektivnější jednání sněmovny. Druhé čtení bylo dokončeno v úterý. „Oceňuji, že koalice jednala i s námi,“ řekla Šebelová. Poslankyně mluvila také o možné blokaci Poslanecké sněmovny či důvodech pro mimořádnou schůzi kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. O rozhodnutí uspořádat protest informovala odborová organizace Straka v tiskové zprávě. Odboráři před stávkou varovali už ve středu. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha v reakci uvedla, že platí její dopolední vyjádření, že většina kritiky převodu agend je neopodstatněná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Podle něj ale projekt nekončí, pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš.
před 10 hhodinami

Sněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 13 hhodinami
Načítání...